sobota, 06 únor 2021 17:51

Vincenzo Milletarì: Tohle přece nemůže trvat navždy!

Autor:

„S publikem jde samozřejmě o mnohem silnější zážitek. Ale co se dá dělat…!?“

„Rigoletto je opera z doby, kdy Verdi začal experimentovat, opera, která stojí na rozhraní.“

„Pro mě osobně nejde ani tak o to, jestli inscenace je klasická, nebo naopak moderní. Mnohem důležitější je, jestli je inteligentní.“

 

Milletari-3

 

Až do 1. března je dostupný na webu České televize záznam představení Verdiho Rigoletta, které se – bez publika – uskutečnilo v sobotu přesně před týdnem v pražské Státní opeře. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, kterým se k premiéře nové inscenace vracíme, se dirigent Vincenzo Milletarì vyjadřuje nejen k Verdiho hudbě a k inscenaci, kterou hudebně nastudoval, ale také k pocitům z dnešní doby. A prozrazuje, co dalšího by vedle italského klasika rád dirigoval.

 

Rigoletto-17

 

Takže po roce v Praze… Vzpomínáte na Pucciniho Madamu Butterfly ve Státní opeře?

Samozřejmě, byl jsem tady v lednu a v únoru. Ano. Je to přesně rok.

Od té doby nás potkalo tolik věcí… Asi jste neměl šanci příliš moc normálně pracovat, viďte?

Bohužel. Od té doby, co jsem stál tady v Praze za dirigentským pultem při operním představení, toho mnoho nebylo. V Itálii jsme potom připravovali nějakou inscenaci, ale museli práci zastavit, potom jsem měl v létě několik představení Trubadúra v Itálii a na podzim Rigoletta a Carmen ve Stockholmu, ale vždycky ty projekty nakonec byly přerušeny pandemií. Pražský Rigoletto byl zase po dlouhé době prvním představením s normálním obsazením orchestru a za relativně normálních podmínek. Takže jsou to pro mě velmi významné okamžiky. I když, pravda, bez publika…

Jak významnou roli pro vás přítomnost publika hraje?

Na podzim jsem měl ve Stockholmu několik představení, kdy byla povolena účast jen padesáti a pak nakonec už jenom třiceti lidí v hledišti. Orchestr a sbor byly v běžné velikosti, všichni, včetně techniky v zákulisí, pracovali pro pouhých třicet lidí…! Pochopitelně jsme nepřítomnost těch dalších stovek lidí cítili, s publikem jde samozřejmě o mnohem silnější zážitek. Ale co se dá dělat…!

 

Milletari-1

 

A když se hraje pro televizi?

Tak nás sleduje v domácnostech spousta lidí! Takže děláme svou práci a doufáme a držíme si palce, že v budoucnu zase nastane doba, kdy bude dovoleno hrát pro plný počet lidí přítomných v divadle. Doufejme! Musím a chci být pozitivní. Tohle přece nemůže trvat navždy.

Když budeme hovořit o Rigolettovi, řekl byste, že je to jedna z Verdiho vrcholných oper? Z kolika nejlepších?

Nechtěl bych uvažovat přímo o tom, jestli nejlepší, nebo nejlepší z kolika… Je to samozřejmě velmi významná Verdiho opera. Verdi napsal hodně oper a jsou tak různé, tak rozdílné… Rigoletto je určitě jedna z těch nejdůležitějších. A pro mě jedna z těch, ke kterým mám opravdu silný vztah. Zajímavé ale je, že jde o operu z doby, kdy Verdi začal experimentovat, kdy začal opouštět vazby k minulosti a začal se hodně hudebně rozhlížet směrem do budoucnosti. Je to opera, která stojí na rozhraní, a to stylově i ryze kompozičně.  

 

234

 

Hovořil jsem s představitelem Rigoletta Danielem Luisem de Vicente o psychologické stránce role a říkal, že pro barytonistu je Rigoletto mimořádně zajímavý úkol, protože musí vyjádřit přinejmenším dva velmi rozdílné charaktery postavy. (Rozhovor je ke čtení ZDE.)

Ano, Rigoletto je hodně zajímavá postava. Verdi velmi dbal na to, aby hudebně odlišil Rigoletta, který je součástí vévodského dvora, od Rigoletta, který je otcem. Tyhle zásadní rozdíly se velmi výrazně odrážejí ve způsobu zpěvu, nezbytném pro vyjádření postavy. Na začátku baví dvůr, víc deklamuje než zpívá, a je jako šašek charakterizován tóninou C dur, případně c moll. Ale když se objeví jeho dcera Gilda, mění Verdi tóninu na E dur nebo e moll. Je to o světle a o temnotě… Tyto harmonické souvislosti vnímám jako velmi důležité. Rigoletto je jasně odlišen pro veřejné a pro privátní prostředí. A ryze vokálně je tomu podobně. Když se snaží chránit svůj vlastní svět, což je Gilda, zpívá úplně jinak...

 

Rigoletto-14

 

Jak vnímáte pražskou inscenaci?

Barbora Horáková Joly je velká divadelnice. To, co dělá, má velkou působivost. A jsem přesvědčen, že její Rigoletto je vizuálně mimořádně zajímavý. Pro nás všechny, kteří jsme na inscenaci pracovali, bylo důležité, aby vzniklo dílo, které bude moci přetrvat řadu let. Pro mě osobně nejde ani tak o to, jestli inscenace je klasická, nebo naopak moderní. Mnohem důležitější je, jestli je inteligentní. A jsem přesvědčen, že tahle inscenace, velmi divadelní, taková je…! (Rozhovor s režisérkou najdete ZDE. Reportáž a reflexi z premiéry ZDE. )

Co vás čeká po pražském úkolu?

Všechno je samozřejmě s otazníky. Nacházíme se ve svých životech v okamžiku, kdy jako umělci musíme velmi nezvykle plánovat svou práci pro krátké úseky, ne pro dvě, tři i víc sezón, jako jindy. Teď v pandemii sotva tušíme, co bude za pár týdnů. Takže se musíme – i já se musím – učit zbavovat úzkosti z budoucnosti a užívat si každý drobný krok. V mých plánech figurují koncerty s Tonkünstler-Orchestrem ve Vídni, měl bych se vrátit do Stockholmu k Rigolettovi, měl bych mít provedení jednoho moderního oratoria v Miláně… Spousta věcí už ale byla zrušena, jako třeba moje Butterfly v Kodani, řada projektů je přesunuta do dalších sezon… Takže je těžké říci, co bude teď někdy brzy… a co v nějaké vzdálenější budoucnosti. Tuším, že do léta to rozhodně nebude normální.

 

Rigoletto-18

 

A máte nějaké signály k návratu do Prahy?

Rád bych. Musím říci, že pokaždé, když jsem tady, tak si říkám, že bych moc rád zůstal na delší dobu. Praha – i se svým divadlem a orchestrem, se všemi lidmi, kteří v divadle pracuji – je městem, do kterého jsem se opravdu zamiloval. Ale těžko říci, co přesně bude… V současné době žádné divadlo není schopné úplně přesně plánovat.

Vrátil byste se dirigovat Rigoletta?

Určitě rád, Rigoletto je krásná opera, ale rád bych – obecně – objevoval i nová díla a nové skladatele. Mám na svém seznamu řadu věcí, které bych rád poznal a dirigoval…

Například?

Tak třeba Verdiho Maškarní ples. Rád bych také nastudoval Verdiho Dona Carlose… Ale moje úplně nejhlubší přání, velmi osobní, jsou Valkýra a Lohengrin. Dostat se k Richardu Wagnerovi je teď asi moje nejsilnější přání.

 

Milletari-2

 

V loňském rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz  Puccini nás dojímá operními příběhy mladý italský umělec Vincenzo Milletarì přibližuje svou dosavadní dráhu, vysvětluje, v čem pro něj byly dobré roky studia strávené v Dánsku, přiznává, že teprve z odstupu z ciziny plně porozuměl svým italským kořenům, a zamýšlí se v té souvislosti nad rozdíly mezi Pucciniho a Verdiho operami.

 

Rigoletto-15

 

Rigoletto-16

 

Rigoletto-19

 

Milletari-4

 

Foto: Jan Pohribný, Národní divadlo, Hana Smejkalová, Roberto Ricca, www.vincenzomilletari.com

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.