PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Národní divadlo moravskoslezské v čele s Jiřím Nekvasilem přijalo hozenou rukavici bez nejmenšího zaváhání.“

„Smetanovskému opernímu cyklu v Ostravě se podařilo demytizovat Smetanu jako především národního skladatele a představit jej jako výsostného hudebního dramatika.“

„Největší krajíc si pochopitelně ukrojili členové divadelního orchestru, sboristé a sólisté v angažmá ostravské opery.“

Málokterému českému skladateli se v letošním Roce české hudby dostává takové pozornosti jako Bedřichu Smetanovi. Dvousté výročí narození geniálního umělce se promítá do života společnosti, ať už to je prostřednictvím koncertů, inscenací, besed, dokumentů nebo vydáním nových publikací. Nejvelkolepější oslavu Smetanova jubilea připravilo Národní divadlo moravskoslezské, které dvakrát uvedlo všechny dokončené opery skladatele.

„Obrázek z dávných dějin ukazuje nesmrtelné negativní vlastnosti českého človíčka, kličkujícího mezi nástrahami vášní, moci a vlastního prospěchu.“

„Černobílý obrázek inscenace věru není.“

„Jakub Klecker využil nejen své spolehlivé dirigentské umění, ale i svůj sbormistrovský cit.“

Rok české hudby a dvě let od narození Bedřicha Smetany berou v Ostravě vážně. Ve čtvrtek 22. února byla znovu uvedena skladatelova první opera Braniboři v Čechách, přičemž inscenace z roku 2016 dostala novou vizáž a jiné obsazení některých postav. Monumentalita a údernost inscenace byla zachována, stejně jako precizní hudební nastudování a provedení.

„Základní myšlenkou je, dát prostor studentům, aby mohli čerpat zkušenosti vedle profesionálních umělců, vesměs svých profesorů. Studentská jevištní praxe je tak zajištěna vytvořením jedné inscenace v sezóně.“

„Nevděčnice, to jsou mladé dívky a ženy, které se zřekly lásky, což je zde chápáno jako urážka Amora, jehož šípy tak nemohly vykonat svou práci, a proto nyní tráví čas v pekle.“

„Přesun do Slavnostního sálu Divadla Jiřího Myrona zvládli diváci rychle. Představení opery Henryho Purcella Dido a Aeneas mohlo začít. Uspořádání sedadel do elipsy kolem stěn sálu konvenovalo komornímu prostoru a posazení orchestru v levé části sálu nijak nerušilo vnímání.“

Národní divadlo moravskoslezské připravilo dvě horké novinky, které uvedlo v koprodukci s Fakultou umění a jejím Operním studiem. Již čtvrtým rokem se propojují obě instituce, aby daly prostor pro společnou práci profesionálů a studentů, kteří zde získávají cenné zkušenosti. V sále Divadla 12 a ve Slavnostním sále Divadla Jiřího Myrona se představili publiku společně profesionálové a studenti v projektech, které zasahují počátky opery. Opera a balet Tanec nevděčnic Claudia Monteverdiho z roku 1608 a opera Henryho Purcela Dido a Aeneas z roku 1683 měly premiéru 9. února. Recenze je psána z reprízy 15. února 2023. Hudebního nastudování a provedení se ujal Jiří Habart, režie Jiří Nekvasil, scénografem je David Bazika, autorkou kostýmů Hana Kelar Knotková. Sbor Operního studia vedla Lenka Živocká, choreografem byl Lukas Zuschlag.