PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Do malé Opery Ithaca se sjeli znamenití američtí pěvci, aby předvedli Rusalku tak, jak se sluší a patří.“

„Přesně třicet let po prvním uvedení Gabrielou Beňačkovou v roli Rusalky v Metropolitní opeře.“

„Opeře Ithaca se podařilo nadchnout pro Rusalku celý soubor, který si už myslí na dalšího českého operního skladatele Leoše Janáčka.“

Do malé Opery Ithaca se sjeli znamenití američtí pěvci, aby předvedli Rusalku tak, jak se sluší a patří. I když je Dvořákovo dílo na repertoáru Národního divadla v Praze nepřetržitě od premiéry v roce 1901, tak ve světě to nemá nikdy jisté – už od počátku; za Dvořákova života jeho desátá opera nebyla uvedena ani ve Vídni. A do Ameriky se také, na rozdíl například od Smetanovy Prodané nevěsty, hodně dlouho nedostala.

„Byl to právě Jindra, kdo během večera pevně a zřetelně vedl svůj košický orchestr k lyrice i dramatu – ke dvěma výrazným polohám či snad protipólům, bez kterých by Rusalka nebyla Rusalkou.“

„Kateřina Kněžíková coby představitelka titulní role nadchla košické publikum. Výborně oscilovala mezi dramatikou a lyrikou díky celé řadě hlasových dynamických proměn, akustice a rozvržení sálu navzdory.“

„Slovenská mezzosopranistka Jana Kurucová pojala obě role opravdu expresivně a především jako Cizí kněžna předvedla svůj hravý a průrazný hlas v protikladu k lyrické poloze Kněžíkové.“

Státní filharmonie Košice pod vedením šéfdirigenta Roberta Jindry nabídla svým posluchačům lahůdku v podobě koncertního nastudování Rusalky Antonína Dvořáka. Ve vyprodaném sále košického Domu umění zazněla většina nejznámějších melodií z Dvořákovy nejslavnější opery, a to v podání sólistů více než reprezentativních: Kateřiny Kněžíkové coby Rusalky, Jany Kurucové ve dvojroli Ježibaby a Cizí kněžny, Pavola Bršlíka jako Prince a Petera Kellnera v partu Vodníka.

„Nápad na zařazení Rusalky do repertoáru prestižní italské operní scény měl sám její ředitel Dominique Meyer, který to zdůvodnil velmi originálně.“

„Zkušenost režisérky Emmu Dante se světem filmu se projevila velmi silně v tom, že dopřála inscenaci dlouhé ´záběry´.“

„Vášnivé a přitom svrchovaně distingované hudební nastudování Tomáše Hanuse, které působilo zdánlivě zcela samozřejmě, ale bylo za ním obrovské množství detailní práce.“

V milánské La Scale se poprvé v historii tohoto divadla hrála Dvořákova opera Rusalka. Za hudebním nastudováním stál Tomáš Hanus, vizuální a dramatická podoba byla dílem režisérky Emmy Dante a jejího manžela, scénografa Carmine Maringoliho. Od 6. června se po premiéře během dalších šestnácti dnů uskutečnilo ještě pět představení. O tom posledním v řadě píše muzikolog Aleš Březina. Derniéra byla vyprodána do posledního místa a publikum, ve kterém se mísili Italové se zahraničními návštěvníky, dávalo podle jeho svědectví bouřlivě najevo nadšení; po každé pauze vítalo orchestr a zejména dirigenta, kterého si jednoznačně zamilovalo.

„Jako dirigent vždy vedu s režisérem dialog, aby dění na jevišti bylo co nejvíce v jednotě s hudbou. A paní režisérka měla a má o tento dialog upřímný zájem.“

„Tato hudba mluví o lásce i o propastech lidského nitra.“

„Moje úspěchy mě nedojímají, to spíše krása hudby, nebo záře dětských očí či opravdová láska.“

V úterní premiéře 6. června 2023 a během dalších šestnácti dnů ještě pětkrát pozdvihne dirigent Tomáš Hanus taktovku v ikonické milánské La Scale. A kromě toho, že překročí další z milníků ve své kariéře, se bude významně podílet na historickém předělu. Nejznámější opera Antonína Dvořáka, Rusalka, tam zazní poprvé. Ač neskutečně vytížen, poskytl v předvečer této události portálu KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor.

„Na otázku, jaké je to hrát proměnlivou Dvořákovu Rusalku, jednoduše odpověděla: Je to úžasné.“

„Rozmanitý kosmopolitní původ postavy Rusalky – od Malé mořské víly Hanse Christiana Andersena a Undine Friedricha de la Motte Fouqué až po dílo Karla Jaromíra Erbena a slovanský folklor – přispívá k mezinárodní oblíbenosti Rusalky.“

„Rusalka je dechberoucí dílo symfonického rozměru, což je pravděpodobně důvodem, proč funguje velice dobře i ze záznamu.“

Dvořákova opera Rusalka dostala nový kabát. Partitura i inscenace v provedení Royal Opera House Covent Garden v Londýně přichází s novým přístupem k této klasice. Den po odehrání premiéry se na akci Českého centra v Londýně sešli editoři nového vydání Robert Simon (USA) a Jonáš Hájek, aby debatovali s britským muzikologem a spisovatelem Nigelem Simeonem nad radostmi a starostmi, které je provázely při přípravě edice díla. Svůj pohled přidala i houslistka souboru Royal Opera House Anna Blackmur.

„Cabani zasadili příběh Rusalky do protikladů současného světa a použili snad všechny zásadní artefakty, které ho charakterizují. Nevyhýbali se přitom ani vtipným konsekvencím, které operu okořenily, ani naturalistickým scénám.“

„Opera je zarámována do stylu detektivky. V lese u jezera je v průběhu předehry nalezena mrtvola muže, kterého odváží sanitka. Na závěr je stejná scéna, jen policista zatýká Rusalku.“

„Recenzované představení 11. ledna 2023 dirigovala asistentka Marka Ivanoviče, Anna Novotná Pešková, která překvapila profesionalitou a pohotovostí a dokázala dát orchestru plasticitu, hutnost a barevnost.“

Soubor opery Moravského divadla v Olomouci uvedl pohádku Antonína Dvořáka a Jaroslava Kvapila Rusalka. Premiéra byla v pátek 16. prosince 2022 a vzbudila velké diskuse. O ty se postaralo svým režijním pojetím režisérské duo Šimona a Michala Cabanů. Oproti tomu hudební nastudování dirigenta Marka Ivanoviče konvenovalo Antonínu Dvořákovi a na repríze 11. ledna 2023, která obsazením odpovídala 1. premiéře, překvapila vedením orchestru jeho asistentka, mladá dirigentka Anna Novotná Pešková. V titulní roli Rusalky se představila Barbora Řeřichová, v roli Prince Jakub Rousek a ve dvojroli Cizí kněžna a Ježibaba Alžběta Vomáčková.

„Ryze hudební stránka díla vystoupila jednoznačně na povrch. Ne proto, že chybí scénografie, kostýmy a režie. Symfonická hudba spoluvytváří toto konkrétní dílo výrazně, jako jeho dominantní prvek.“

„Asmik Grigogian oslnila víc vokálními prostředky, než emocemi.“

„České víle dala podobu velké operní postavy světového repertoáru.“

Koncertní provedení Rusalky bylo dobrým nápadem – a víc než dobře realizovaným. Festival Dvořákova Praha tímto projektem sáhl letos hodně vysoko. Nejoblíbenější opera ze skladatelova odkazu zazněla v pondělí v Rudolfinu nejen s ideálním pěveckým obsazením všech jedenácti rolí, ale také nádherně z hlediska symfonického zvuku. V divadle lze asi málokdy slyšet tolik detailů, nuancí a odstínů, kolik jich dokázala dát dílu Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem.

„Když jsem zpíval Vodníka v Rakousku, hrál Orchestr Vídeňské státní opery krásně a s jasem. Nádherná byla zvuková estetika tělesa. Orchestr Národního divadla v Praze Rusalku interpretuje se samozřejmostí. Hudebníci znají dílo lépe a operu mají ve své krvi.“

„Mám rád melodii češtiny, která je někdy i taneční. Jazyk je mi sympatický a líbí se mi.“

„Na Beethovenově hudbě se mi velmi líbí pocit osvobození od strachu.“

Světové renomé provází rakouského basistu Günthera Groissböcka od doby, kdy zazářil v roce 2010 na Salcburském festivalu a v Metropolitní opeře v New Yorku. Na pozvání nového hudebního ředitele Opery Národního divadla v Praze Roberta Jindry, se kterým pěvec spolupracoval v Bavorské státní opeře v Mnichově na uvedení tamní Dvořákovy Rusalky, se Günther Groissböck zhostil 28. srpna v historické budově Národního divadla úspěšného debutu v Praze…

„Nový hudební ředitel se rozhodl v sérii svých inauguračních představení Rusalky vsadit především na pěvecké obsazení, označované za exkluzívní.“

„Galapředstavení Rusalky s hvězdnými hosty a s novým hudebním ředitelem u dirigentského pultu diváci ocenili nadšenými ovacemi včetně aplausu vestoje.“

Nedělním představením Rusalky se ujal funkce hudebního ředitele Opery Národního divadla Robert Jindra. Oblíbená inscenace v režii Jiřího Heřmana byla ozdobena řadou zvučných jmen a výjimečných výkonů: jako Rusalka vystoupila Kateřina Kněžíková, v roli Prince Pavol Bršlík, dvojroli Ježibaby a Cizí kněžny přesvědčivě podala Jana Kurucová, Vodníka rakouský basista Günther Groissböck. V dalších úlohách se představili Ivan Kusnjer, Arnheiður Eiríksdóttir, Yukiko Kinjo, Irina Rurac a Stanislava Jirků.

„V úchvatném zastavení, v naladění na jedné vlně s dirigentkou, učinil Alexandros Stavrakakis ze známé árie hudební událost.“

„Dirigentka režijní výklad nijak neshazuje. Hudební nastudování je s ním v souladu, ale zároveň ho přesahuje.“

Drážďanská Semperova opera hraje Rusalku. Sobotní premiéra byla pro inscenační tým a sólisty úspěchem. Pro tuzemského diváka, zvyklého spíše na pohádkové reálie, může být její lehce surrealistická podoba a její citová věcnost zajímavou alternativou, nebo také problémem. Jednoznačným kladem, a to zcela famózním, je nicméně hudební podoba – způsob, jakým dirigentka Joana Mallwitz s orchestrem Staatskapelle Dresden rozeznívá, využívá, hraje a vykládá Dvořákovu partituru. A mezi pěvci je skutečným králem mladý řecký basista Alexandros Stavrakakis jako Vodník.

„Dirigentka, paní Mallwitz, je velmi pozoruhodná umělkyně, citlivá a vždy perfektně připravená.“

„V této inscenaci vše funguje a dává smysl, takže ač může takové pojetí působit poněkud nezvykle, divák si ho jistě rychle oblíbí a porozumí mu.”

„Christa Mayer mě již téměř před rokem požádala, abych jí nahrála výslovnost jejího partu Ježibaby. Na tuto roli se připravovala velmi svědomitě a je to opravdu znát.“

Na jevišti drážďanské Semperovy opery se v sobotu poprvé objeví inscenace Dvořákovy Rusalky v produkci režiséra Christofa Loye, která měla před dvěma lety premiéru v madridském Teatro Real. Hudební nastudování bylo svěřeno dirigentce Joaně Mallwitz a v sérii představení bude možné spatřit i dva české protagonisty – Pavla Černocha a Štěpánku Pučálkovou.

„Byl bych s chutí absolvoval i dvě, a to celkem tříapůlhodinová přestavení za sebou.“

„Rusalka mě provází v různých formách od dětství, její první představení jsem viděl před více než šedesáti lety ke svým desátým narozeninám.“

„Se Zdeňkem Troškou jsem se doslova srazil v zákulisí. Na otázku, jakých pár zásadních vět by pro mne měl, shrnul vše v jedinou: Na partituře je napsáno lyrická pohádka o třech dějstvích a přesně o to, a o nic jiného, jsem se snažil.“

Po dvou letech na návštěvě rodné Prahy. Alexander Goldscheider, publicista, muzikolog, producent, hudebník a spisovatel, už čtyři desetiletí Londýňan, se rozepisuje o čerstvém, jen pár dní starém dojmu z inscenace Dvořákovy Rusalky, kterou hraje Národní divadlo v budově Státní opery. Režíroval ji Zdeněk Troška, na repertoáru je už od roku 2005 a do titulní role čerstvě vstoupila Kateřina Kněžíková…