PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vídeňská inscenace je oproti pražské především více noblesní.“

„Nositelem charakteristiky inscenace je postava Hofmistra, jediná postava v inscenaci, která mluví prózou.“

„Představitelkou Ariadny byla bulharská sopranistka Krassimira Stoyanova, která dala své Ariadně snivost i dramatickou hloubku.“

Ariadna na Naxu Richarda Strausse je vděčným, často uváděným titulem. Ve Vídeňské státní opeře ji nasadili v sobotu 27. ledna za neuskutečněnou Médeu Ariberta Reimanna, která se měla na jeviště vrátit v nové inscenaci po čtrnácti letech. Straussův titul pod hudebním vedením Michaela Bodera obecenstvo přijalo s nadšenými ovacemi.

„Postavy, které se objevují, uvolňují své nejvnitřnější pudy a dávají průchod svým emocím. Je to panoptikum mistrně vykreslených a herecky i pěvecky provedených charakteristik.“

„Do této směsi hudby a hluku se musí pěvci ‚strefovat‘ a zvládat technicky krkolomné úkoly.“

„Podařilo se vytvořit pevný a sdělný celek, přes všechnu proklamovanou hrůzostrašnost prošpikovaný gagy a nadsázkou.“

Hudební svět si letos připomíná 100. výročí narození maďarsko-rakouského židovského skladatele Gyorgy Sándora Ligetiho, narozeného v Transylvánii. Ve Vídni, kam uprchl, se stal uznávaným skladatelem. Tamní Státní opera proto uvedla jeho jedinou apokalyptickou „operu“ s názvem Le Grande Macabre, zkomponovanou na text Michaela Meschkeho. Hudebního nastudování se ujal Pablo Heras-Casado, režijního a scénického zpracování se zhostil Jan Lauwers.