PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V podání libretisty Huga von Hofmannsthal a skladatele Richarda Strausse vyznívá závěr opery dojemně krásně.“

„Jejich plodné umělecké kontakty nebyly prosty názorových konfliktů, ale přesto jsou příkladem mimořádně plodné spolupráce, jedné z nejúspěšnějších v dějinách opery. A oba umělci navíc figurují jako spoluzakladatelé Salcburského festivalu.“

„Jednodušší, než vypočítávat, které Straussovy opery v Drážďanech měly první uvedení, se zdá být shrnutí těch zbylých.“

Dekadentní i frivolní, rozverná i romanticky intimní, fraškovitá i jemně lyrická. To vše platí o hudbě, ale i o příběhu Růžového kavalíra, páté z patnácti oper Richarda Strausse. Mistrovská partitura vznikala, stejně jako jedenáct jeho dalších děl pro hudební divadlo, ve vile v Garmisch-Partenkirchen na úpatí Alp jižně od Mnichova. Skladatel se tam nastěhoval v roce 1908 po úspěchu Salome…

„Dějištěm světových premiér Straussových scénických dělo byla Semperoper přesto, že ve městě nikdy, na rozdíl od Berlína, nepracoval jako ředitel operní společnosti a ani v něm nikdy nežil.“

„Ernst von Schuch, hudební ředitel drážďanské Dvorní opery, se neobával a sedmatřicetiletého Strausse s jeho v pořadí druhým operním dílem, v Berlíně odmítnutým, v roce 1901 pozval.“

„Straussova hudba zůstala drážďanským muzikantům v krvi jako ´podivně pozitivní vedlejší účinek´ izolace Saska za železnou oponou.“

Devět z patnácti oper Richarda Strausse mělo premiéru v Drážďanech. S nadsázkou se proto někdy o saské metropoli hovoří jako o straussovském Bayreuthu. Tradice uvádění Straussových oper je tam opravdu dlouhá, silná a setrvalá. V mnohém to ale také opravdu kulhá. Přinejmenším v tom, že skladatel neinicioval postavení tamního divadla a že se v Semperoper zdaleka nehrají jen jeho díla. Bayreuthské festivalové divadlo je proti tomu zcela monotematickým místem.

„Arctic Philharmonic je úžasný projekt.“

„Goldene Drache je silný příběh, velice aktuální právě tím, že zasáhne lidské srdce.“

„Pro mě osobně je současná hudba jednou z nejdůležitějších součástí života.“

Petr Popelka patří k mimořádné mladé české dirigentské generaci třicátníků, která sklízí úspěchy na zahraničních pódiích. Absolvent kontrabasu na Pražské konzervatoři pokračoval studiem u prof. Božo Paradžika na Hochschule für Musik ve Freiburgu. Dirigentské zkušenosti sbíral u Vladimíra Kiradjieva i na mistrovských kurzech Pétera Eötvöse, Alana Gilberta, Jaapa van Zwedena a Johannesa Schläfliho. V roce 2017 získal Cenu Neeme Järviho pro nejlepšího mladého dirigenta Menuhinova Festivalu & Akademie ve Gstaadu…

„Předzpívání do Semperoper probíhalo jako každé jiné, i včetně toho obligátního ‚děkujeme, na shledanou‘.“

„V Salcburku jsem vlastně dospěla, našla samu sebe, urovnala si hodnoty a zjistila, jaké jsou mé životní priority.“

„Je to pro mě veliká čest a zodpovědnost, stát na jevišti po boku tak významného umělce, jako je právě Plácido Domingo!“

Poslední rozhovor jsem s mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou vedl v červnu roku 2016. Tenkrát bylo zajímavé si s ní povídat hlavně o jejích studiích, které absolvovala v salcburském Mozarteu, a také o prvních zkušenostech s operními scénami v Rakousku, Itálii, Slovensku a čerstvě i u nás, konkrétně v produkcích Státní opery Praha. Dnes už je všechno jinak: Štěpánka se coby sólistka zabydlela v ansámblu Semperovy opery v Drážďanech. A tam se jí daří!…

„Štěpánka Pučálková přijala nabídku k dvouletému angažmá v Semperově opeře.“

„Při hostování v Pekingu jsem dostala pozvání k předzpívání v Drážďanech.“

„S drážďanskými umělci se poprvé setkala loni na jaře.“

„Českých pěvců v Semperoper neúčinkuje příliš mnoho.“

„V roli Siegruny se podílela na inscenaci Wagnerovy Valkýry s Christianem Thielemannem.“