PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mozartova hudba zároveň natolik přesahuje rámec jednoho člověka, že ji a jejího tvůrce vnímám spíš jako nějakou vesmírnou entitu.“

„Formanova Amadea mám moc ráda, protože přinesl lidem Mozartovu hudbu a zároveň ho ukázal jako člověka.“

„Zatímco u Prodané nevěsty v zadání už rovnou vlastně stojí ´musí to být zase jiné´, tak u moderních oper režisér nemusí svou interpretací kličkovat mezi nápady ostatních.“

Mozart podvakrát jinak a ani jednou tradičně. Taková je nová operní inscenace pražského Národního divadla s názvem „Mozart a ti druzí“, za jejíž podobou stojí spolu s hudebníky a výtvarníky režisérka Alice Nellis. Večer tvoří lyrický kaleidoskop „Dopisy, hádanky a příkazy“ od Michaela Nymana, původně televizní film, a v druhé delší polovině pak operní groteska „Klasika“ od Stevena Stuckyho, postmoderní hříčka plná zábavných narážek na hudbu a její tvůrce i vykladače…

„Dostanu se mimo klasické Rusalky a Mařenky a otevírá to i nové možnosti pro herectví.“

„Formanův Amadeus byl určitě inspirací pro oba skladatele a je inspirací i pro nás.“

„Neváhala jsem ani chvilku, protože jsem se moc těšila na práci s Alicí Nellis.“

Jeden Mozart je vzdorovitý, lehkovážný i melancholický, druhý se vrací mezi živé, aby viděl, jak je to dnes doopravdy s tou jeho slávou… První je postavou v poetické koláži minimalistické komorní opery „Dopisy, hádanky a rozkazy“ od Michaela Nymana, ten druhý je spolu s Beethovenem a Haydnem hrdinou ironické grotesky „Klasika“ od Stevena Stuckyho. V obou případech ztvárňuje Wolfganga Amadea v nové inscenaci pražského Národního divadla nazvané „Mozart a ti druzí“ sopranistka Alžběta Poláčková…