PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Patří mezi ta díla, která přinášejí svědectví o hudebním cítění a kompozičním umění jak autora samotného, tak jeho doby.“

„Prostor o velikosti menšího koncertního sálu s klenutým stropem poskytl přesně takové prostředí, jaké bylo potřeba.“

„Pro nezasvěceného posluchače může působit obsazení sopránového partu mužem poněkud nezvykle…“

V jedinečné atmosféře pozdního večera proběhl 21. srpna další z koncertů festivalu Theatrum Kuks. Refektář kukského hospitálu posloužil hudebníkům z uskupení Ensemble Damian k provedení vzácně dochovaného a znovuobjeveného souboru 31 fug skladatele Mauritia Vogta. Posluchačům se potom kromě zážitku barokní hudby naskytl čas a prostor k přemítání nad pomíjivostí a marností tohoto světa, ale nakonec také, nad Boží věčností, krásou a nadějí. Vzkříšením Vogtova díla s názvem Vertumnus vanitatis musicae in 31 fugis delusus se podařilo odvést kus záslužné objevitelské práce.

„Zažít atmosféru Zámku Kuks prostřednictvím italského zpívaného přednesu bylo dobrým dramaturgickým tahem.“

„Pěvkyně měla přirozený oční kontakt s publikem i s ansámblem; žádné důležité slovo nezůstalo nepovšimnuté.“

„Měli jsme možnost slyšet i interpretaci Cacciniho madrigalů, které zřetelně reflektují jeho novátorský přístup, a to především v tom, jak se forma skladby odvíjí od logiky textu.“

Letní festivaly patří k vyhledávaným kulturním událostem, které zpestřují dobu prázdnin především zábavnou hudební produkcí. Kdo však zatouží po náročnější kultuře, tak Theatrum Kuks je pro něj tím správným výběrem. Tento již tradiční festival barokního umění nabízí ve svém 24. ročníku možnost zažít barokní umění jinak, originálně, neotřele, což je vyjádřeno i mottem festivalu „Baroko, jak jej nečekáte“…

„Kuks je pro mě metou krásna, onoho archetypu harmonie a dokonalosti, již celý život hledáme.“

„Skladba Hirošima je mým díkem životu. Narodil jsem se dva dny po tragédii, kdy statisíce lidí zemřely.“

„Mé krédo je ‚Kdyby není‘. Nemůžeme vrátit ani jedinou vteřinu života.“

Uznávaný kytarový virtuos a skladatel Štěpán Rak se 23. srpna vrací na své milované místo do barokního areálu v Kuksu. Koncert k jeho 80. narozeninám bude hudební poctou hraběti Šporkovi, baroku i životním příběhům, které kytaristu Raka provázejí. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vypráví o inspiraci dávnými časy, přátelství s Alfredem Strejčkem, své nové desce i o odhaleném příbuzenském poutu s hercem Ivanem Luťanským. Chystá i další velký koncert, který se za přítomnosti významných osobností kulturní scény uskuteční na konci října v Břevnovském klášteře v Praze.

„Konkrétní podobu dostávají události v květnu roku 1724, kdy Bioni získal smlouvu od tenoristy a libretisty Antonia Denzia.“

„Pořadatelům se kromě vzkříšení Bioniho díla podařilo napodobit některé okolnosti tehdejšího uvedení.“

„Je na místě ocenit těžko představitelné objevitelské, badatelské i realizační úsilí všech, kteří se na přípravě celého večera podíleli.“

Letošní třiadvacátý ročník multižánrového festivalu barokní kultury Theatrum Kuks nabídl návštěvníkům v rámci tradičně bohatého programu také jednu unikátní událost. V sobotu 24. srpna se v lapidáriu kukského hospitálu konal koncert s moderně znějícím, ale zároveň výstižným titulem Zuřivý Roland reloaded, kterým pořadatelé připomněli třísté výročí prvního uvedení italské opery v českých zemích. Byla to právě opera Zuřivý Roland, v italském originále Orlando furioso, z pera skladatele Antonia Bioniho, kterou na Kuksu v srpnu 1724 provedla Peruzzi-Denziova operní společnost.

„Lapidárium Kuksu má ale svůj divadelní rozměr a Italové mají přirozené gesto a nadsazený afekt, takže jejich civilní život často divadlo připomíná.“

„Závěrečný sbor jsem pojal opravdu jako hledání ztraceného tvaru zcela ve stylových intencích skladatele Antonia Bioniho.“

„Mecenášům se musíte vlichocovat, takže já spíš opráším starý flašinet.“

Skladatel a muzikolog Tomáš Hanzlík je posluchačům znám především jako umělecký vedoucí uskupení Ensemble Damian a impresário kočovného divadla Theatrum Schrattenbach. Se svým souborem uvádí jak „starou“ hudbu v autentické interpretaci, tak své autorské projekty, jež staví na vlastních badatelských poznatcích o hudbě 18. a raného 19. století a přetavuje do minimalistického pojetí; odsud používané označení „neobarokní minimalismus“. Jakou cestu zvolil pro vystoupení na letošním ročníku festivalu Theatrum Kuks?

„Skladba byla takovým mým tajným snem.“

„Škola zajistila pro celý ročník nahrávání absolventských prací s orchestrem v londýnském studiu Abbey Road, kam jsme se všichni vypravili.“

„Zpěv mě vždycky hodně bavil.“

Všestranně vzdělaná a nadaná umělkyně Zuzana Michlerová směřuje svou profesní kariéru především na hudbu vázanou k filmovému světu. Tato mezinárodně etablovaná skladatelka se však intenzivně věnuje také klasické artificiální kompozici. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Zuzana Michlerová přibližuje, jak se k tvorbě hudby pro film dostala, vysvětluje roli moderních technologií ve filmové hudbě a také zmiňuje zajímavé projekty, na kterých se podílela.