„Luciano Pavarotti, Plácido Domingo a José Carreras na jednom jevišti… Od pádu železné opony se jednalo o jeden z nejvýmluvnějších důkazů, že čas zázraků právě nadchází.“
„Oba mistři těžké váhy (nebojte se, nebudu to přirovnání dále rozvíjet) stáli před otázkou, jak své jméno spojit s jiným fenoménem, který by na značku The Three Tenors co nejlépe navázal.“
„Jednalo by se možná o docela roztomilý příběh soupeření dvou velkých tenorů, těžících z jednoho neopakovatelného koncertu, kdyby se dotyční nerozhodli, že neopakovat neopakovatelné by vlastně bylo nezodpovědné.“
Člověk má někdy tendenci posuzovat čas, který uplynul od určitého okamžiku, naprosto iracionálním způsobem. Příklad: to, co se stalo před naším narozením, je dávná historie. Co se stalo za našeho dětství, je sice také historie, ale zase ne tak vzdálená. A co se stalo za naší dospělosti, se přihodilo někdy včera, nejpozději předevčírem… Jenže ouha: ono „předevčírem“ se událo třeba už před třiceti lety a nějak podezřele rychle to uteklo.
12 minut čtení Číst dál…