Tristan a Isolda SOČRu natřikrát
Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Petrem Popelkou chystají koncertní uvedení všech tří jednání Wagnerovy opery Tristan a Isolda, a to postupně, ve třech sezónách rozhlasových symfoniků. V pondělí 3. dubna s nimi vystoupí Michael Weinius coby Tristan, Elisabeth Teige jako Isolda a také Mladý námořník v podání Petra Nekorance. Wagnerovské představení ve Dvořákově síni Rudolfina začne v půl osmé večer a živě ho bude přenášet ČRo Vltava. Záznam uvede ČRo D-dur ve středu 5. dubna ve dvacet hodin.

K napsání opery Tristan a Isolda se Richard Wagner inspiroval středověkým francouzským rytířským eposem, vycházejícím z keltské pověsti. Látku sám skladatel přebásnil do nadčasové platnosti. K mimořádné umělecké atmosféře díla přispěly zcela jistě i intenzivní citové prožitky, milostná aféra s manželkou jeho mecenáše, nadanou literátkou Mathildou Wesendonckovou. Dle vlastních slov prožíval s touto ušlechtilou, inteligentní a krásnou ženou „blaženou rozkoš ze souznění duší, opojení z nejvyššího štěstí a nejkrásnější touhy a potěšení z povznášejícího a inspirujícího přátelství i nejčistší lásky… Lásky nenaplněné.“ A právě v nadčasový symbol takového citu přetvořil i dávný příběh o osudovém nápoji lásky.

O první provedení projevila zájem Dvorní opera ve Vídni. Po desítkách zkoušek však dílo prohlásila za nerealizovatelné. Premiéra se tak uskutečnila až pod taktovkou Hanse von Bülowa v roce 1865 v Mnichově, a to po intervenci Ludvíka II. Bavorského, který se stal Wagnerovým obdivovatelem a příznivcem. Byl to ostatně právě on, kdo později úvěrem zafinancoval stavbu divadla v Bayreuthu, sloužícího dodnes výhradnímu a vzorovému uvádění Wagnerových děl. Zde se opera Tristan a Isolda objevila až po Wagnerově smrti, v roce 1886. Pražské Národní divadlo ji prvně uvedlo v roce 1913. V Novém německém divadle se však dávala už od roku 1896.
Operu, kterou Wagner vytvořil na vlastní libreto, charakterizoval tehdejší vlivný filozof Friedrich Nietzsche jako „nebezpečně fascinující, hrůzně a sladce nekonečnou“.

Foto: Mats Bäcker, Patricia Varela, Petra Vosičková
Příspěvky redakce
- Lukáš Hurtík (1978–2026)
- Košické hudební jaro slaví sedmdesát let
- Klavírista Jan Čmejla zahraje v Hongkongu
- Jednadvacáté Kocianovo Ústí s klavírním prologem
- Dechový a sborový dialog studentů JAMU s profesionály i amatéry
Více z této rubriky
- Košické hudební jaro slaví sedmdesát let
- Klavírista Jan Čmejla zahraje v Hongkongu
- Jednadvacáté Kocianovo Ústí s klavírním prologem
- Dechový a sborový dialog studentů JAMU s profesionály i amatéry
- Slunná Itálie. Svátek hudby zahřeje Pražany
- Beliczay či Holst. Nevšední výběr Pražského komorního orchestru
- Talichův Beroun rozehraje téma osudových žen
- Dubnové turné České filharmonie. Poněkud hektické
- Ocenění za šíření slovenské hudby pro Slovenský komorní orchestr
- Ruští velikáni v pojetí SOČRu, o týden později mezigenerační setkání harfistek