Ve věku 87 let se uzavřel život Zdeňka Mácala, v letech 2003 až 2007 šéfdirigenta České filharmonie. V druhé polovině šedesátých let se o něm hovořilo jako o možném „korunním princi“, který by mohl nastoupit do čela České filharmonie po Karlu Ančerlovi. Avšak stejně jako Ančerl, i Mácal po srpnové okupaci v roce 1968 emigroval na Západ. Pro českou hudební veřejnost bylo pak jeho jméno tabu. Po odchodu z vlasti byl postupně hudebním ředitelem rozhlasových symfonických orchestrů v Kolíně nad Rýnem a Hannoveru, šéfdirigentem Sydney Symphony Orchestra a pak v USA hudebním ředitelem Milwaukee Symphony Orchestra, hlavním dirigentem chicagského Grant Park Summer Festivalu a v letech 1993 až 2002 New Jersey Symphony Orchestra. Vedle toho hostoval u desítek těles po celém světě. Do vlasti se jako dirigent poprvé vrátil až v roce 1996, kdy s triumfálním úspěchem dirigoval v Berliozově Fantastické symfonii na Pražském jaru Českou filharmonii. Obnovil také spolupráci se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK. Je podepsán pod mnoha zahraničními nahrávkami, točil v Evropě i v USA, a to světový repertoár i české autory, Mahlera i Dvořáka. V prvním desetiletí nového tisíciletí vycházely jeho nové nahrávky s Českou filharmonií v Japonsku... Zdeněk Mácal byl absolventem konzervatoře v Brně a tamní Janáčkovy akademie múzických umění. Poprvé vzbudil širší pozornost, když se stal vítězem dvou významných dirigentských soutěží, a to v Besançonu v roce 1965 a v New Yorku roku 1966. Narodil se 8. ledna 1936 v Brně, zemřel 25. října 2023.