Collegium 1704 obnažilo příští sezonu. V Rudolfinu zazní i Mozartovo Requiem

čtvrtek, 18. červenec 2024 13:53 KlasikaPlus.cz

Příznivci pražského barokního orchestru Collegium 1704 znají detaily následující sezony. Zahrnuje šestici pražsko-drážďanských dvojprojektů a čtveřici akcí ve vršovické kulturní křižovatce Vzlet. Za prolog sezony lze považovat vystoupení s vítězem Chopinovy klavírní soutěže na dobové nástroje Ericem Guo, které se uskuteční 15. září v rámci festivalu Dvořákova Praha.

Pak už přijdou na řadu pevné body sezony, přičemž každé rudolfinské vystoupení disponuje duplikátem o den dříve nebo později v drážďanském Annenkirche. Prvním vlastním projektem sezony Collegia 1704 se tedy stane ten s názvem Abramo ed Isacco, v Praze 15. října. Jedná se o poslední oratorium Josefa Myslivečka a představuje jeden z vrcholů celého jeho díla. Premiéru mělo ve Florencii v roce 1776 a následujícího roku bylo provedeno na dvoře kurfiřta Maxmiliána III. v Mnichově. Rychle se rozšířilo po celé Evropě a stalo se jedním z nejhranějších oratorií druhé poloviny 18. století. Vyžaduje mimořádnou virtuozitu a ukazuje kvality pěveckých hvězd, pro které Mysliveček komponoval svá dramatická díla. Vokální party pod vedením Václava Lukse ztvární Michele Angelini (tenor), Kateryna Kasper (soprán), Paula Murrihy (mezzosoprán), Julie Roset (soprán) a Matthias Winckhler (bas). Podílí se i sbor Collegium Vocale 1704.

Wolfgang Amadeus Mozart často hledal inspiraci v dílech barokních mistrů, a nejen jeho duchovní díla prozrazují fascinaci barokním kontrapunktem, která se projevuje především v jeho nedokončeném a legendami opředeném Requiem. Podobně tomu bylo u Jana Dismase Zelenky – v Miserere c moll se dokonce nezdráhá doslovně citovat Frescobaldiho ricercar ze sbírky Fiori musicali. Kontrast Zelenkovy vizionářské hudební řeči s raně barokním kontrapunktem bude v Rudolfinu k slyšení 6. listopadu.

Vánoční oratorium je sbírkou šesti kantát, které Johann Sebastian Bach zkomponoval v Lipsku pro bohoslužby mezi prvním svátkem vánočním a svátkem Tří králů na přelomu roku 1734–35. Později zahrnul těchto šest kantát do jednoho svazku s titulem Vánoční oratorium a byt’ formálně dílo nevytváří jeden dramatický oblouk, stalo se díky své radostné hudbě jedním z nejoblíbenějších titulů svého druhu. Collegium 1704 přizvalo ke spolupráci Gregora Meyera, jednoho z nejinspirativnějších německých sbormistrů mladé generace. Koncert v Praze se koná 2. prosince.

Dvorské slavnosti byly v době baroka spjaty s reprezentativní a okázalou hudbou, ať už se jednalo o akt oslavy uzavření míru v případě Händelovy Hudby k ohňostroji či svatbu bratra francouzského krále v případě Francœurovy slavnostní suity. Händelova díla patří k nejproslulejším kompozicím, zatímco jméno francouzského skladatele Françoise Francœura je dnešnímu publiku téměř neznámé. A přesto patřil tento skladatel a koncertní mistr pařížské opery k nejvlivnějším osobnostem hudebního života předrevoluční Francie a jeho hudba byla oblíbená u dvora krále Ludvíka XV. Pořad Královský ohňostroj Collegium 1704 nabízí 11. února 2025.

Hudba Johanna Sebastiana Bacha je pevně ukotvena v německé luteránské tradici. Byt’ byl Bach obeznámen s moderními hudebními směry a trendy napříč evropskou hudební scénou, východisko z domácí hudební tradice bylo vždy základním rysem jeho hudebního vyjadřování, stejně jako impulzy, které od mládí přijímal v prostředí ovlivněném tvorbou rozvětvené bachovské dynastie a které spoluvytvářely jeho nezaměnitelnou hudební řeč, již obdivovali nejen jeho současníci. Dílo nejznámějšího z Bachů, jakož i Johanna Ludwiga Bacha, bude k poslechu 24. března.

Přestože Jan Dismas Zelenka působil na dvoře saského kurfiřta v Drážďanech, kde se italská opera veřejně prováděla, sám nikdy neměl příležitost operu zkomponovat. V pašijovém oratoriu Gesu al Calvario Zelenka více než v jiných svých dílech prokazuje schopnost vytvořit dramatickou kompozici a hudebními prostředky vykreslit psychologický profil postav. Toto dílo bude provedeno 15. dubna s čistě zahraničním ansámblem sólistů.

Sezona ve vršovickém Vzletu začíná 26. září. Projekt Lost in Venice představuje částečně ztracenou a neúplnou — a dnes znovuobjevenou — hudbu benátského repertoáru 18. století. Ansámbl Infermi d‘Amore odvozuje svůj název a filozofii od hudebních institucí, které v 17. a 18. století vzkvétaly zejména v Benátkách a Neapoli, a kde se hudba pěstovala jako hlavní životní náplň jejich studentů. Za inspiraci jim slouží také název sbírky kantát neapolského skladatele Pietra Antonia Girama Il pazzo noc la pazza ristampata e Uno ospedale per gl‘Infermi d‘amore (Neapol, 1620), které pojednávají o různých podobách šílenství, jež mohou být důsledkem lásky.

Cantiga je označení středověké jednohlasé písně vzniklé na Iberském poloostrově zhruba do poloviny patnáctého století. Téměř jediným příkladem cantigas, které se dochovaly nejen jako básnický text, ale jako kompletní hudební útvar, jsou Cantigas de Santa Maria ze dvora Alfonse X. Tento rozsáhlý komplex více než čtyř set písní o Panně Marii vznikal zhruba mezi lety 1270 a 1290 pod dohledem samotného krále. 23. října vystoupí klíčové členky Tiburtina Ensemble, kterými jsou Hana Blažíková a Barbora Kabátková, a také Margit Übellacker (dulce melos) a Martin Novák (perkuse).

Soubor renesančních a barokních zobcových fléten Il bosco di fl auti (Les fléten) tvoří současní studenti plzeňské konzervatoře pod uměleckým vedením Julie Brané. V roce 2023 soubor připomněl čtyři sta let od úmrtí anglického renesančního skladatele Williama Byrda. Nastudoval jeho Fantazii č. 2, ale třeba i kompozici In Anticipation of Byrd německé skladatelky Nicoly Termöhlen, již věnovala přímo Il bosco di flauti. Tato a další díla zazní pod názvem Ovoce lásky 28. listopadu.

A ještě v roce 2024 se uskuteční 19. prosince poslední projekt paralelní řady ve Vzletu. Americký kontratenorista Kangmin Justin Kim představí svět italské komorní kantáty prostřednictvím dvou německých skladatelů, jejichž dílo se významně zapsalo do dějin opery. Zatímco Händelova kantáta Ah! Crudel, nel pianto mio je dílem mladého tvůrce, který slavil závratné úspěchy přímo v Itálii, dílo Carla Heinricha Grauna náleží do zcela odlišného stylového proudu. Graun Itálii nikdy nenavštívil, a přesto svými operními díly významně ovlivnil vývoj italské opery na sever od Alp. Jeho hudební řeč je silně ovlivněna německým uměleckým směrem Empfindsamkeit neboli sentimentalismem.