Komorní festival Hudební dny K. B. Jiráka se letos uskuteční od 8. do 25. listopadu v koncertní síni Atrium na Žižkově. Do tří dnů koncentrovaná přehlídka nabídne výběr z českého i světového repertoáru. Připomene osobnost Karla Boleslava Jiráka, skladatele, dirigenta a pedagoga, který výrazně ovlivnil hudební život první poloviny minulého století.

Festival Hudební dny K. B. Jiráka navazuje na dlouhodobou snahu klavíristy Pavla Voráčka o oživení díla Karla Boleslava Jiráka (1891–1972), výrazné, avšak stále nedoceněné osobnosti české hudby. V listopadové sérii tří komorních koncertů se v Atriu na Žižkově představí přední domácí interpreti: pěvci Michaela Zajmi a Lukáš Zeman, Ševčík Quartet a violoncellistka Judita Škodová s klavíristkou Kateřinou Ochmanovou. Na každém z večerů zazní i jedna z Jirákových skladeb.

Festival otevře 8. listopadu písňový recitál mezzosopranistky Michaely Zajmi a barytonisty Lukáše Zemana v doprovodu Pavla Voráčka. Program propojí písňové cykly Jiráka (Duha, Míjivé štěstí) s díly Erika Wolfganga Korngolda, Viléma Blodka, Johannesa Brahmse a Leoše Janáčka. Druhý koncert 15. listopadu bude patřit Ševčík Quartetu, vedenému koncertní mistryní orchestru Prague Philharmonia Pavlou Tesařovou. Vedle Mendelssohnova pozdního Kvartetu f moll a Dvořákova Amerického kvartetu zazní Jirákovo rané komorní dílo Smyčcový kvartet č. 1 c moll.

Festival uzavře 25. listopadu večer věnovaný violoncellu. Judita Škodová a Kateřina Ochmanová uvedou mimo jiné Schumannových Pět kusů v lidovém tónu, Sukovu Baladu a Serenádu, Bruchovu skladbu Kol Nidrei a Jirákovy Tři kusy pro violoncello a klavír, op. 71.

Hudební dny K. B. Jiráka nejsou jen poctou jednomu z nejvzdělanějších českých hudebníků své doby, ale také snahou o rehabilitaci jeho odkazu. Jirák, který po roce 1948 odešel do exilu a dožil ve Spojených státech jako profesor univerzity v Chicagu, zanechal rozsáhlé kompoziční dílo. Také však zásadně ovlivnil generace českých hudebníků, od svých studentů na Pražské konzervatoři, mezi nimiž byli Miloslav Kabeláč, Jaroslav Ježek, Iša Krejčí nebo Klement Slavický, až po pracovníky a posluchače Československého rozhlasu, jehož hudební vysílání pomáhal ve 30. letech zakládat.

foto: archiv interpretů

Facebook X E-mail WhatsApp