Artdekový Palác krásných umění v Bruselu bude ve středu 8. ledna hostit českého houslového virtuosa Josefa Špačka. Ten si mezi dvěma angažmá u České filharmonie odskočí k polské Sinfonii Varsovia, s níž nastuduje Szymanowského Druhý houslový koncert. V Bruselu jej uvede pod taktovkou mladé dirigentky Marty Gardolińské. 

Poté, co do nového roku vkročil přední český houslista Josef Špaček společně s Českou filharmonií, jejíž byl dlouholetým koncertním mistrem a nyní zůstává jejím uměleckým partnerem, se ve druhém týdnu rozjede do Bruselu. V tamním paláci Bozar, který je domovem Belgického národního orchestru, vystoupí společně s renomovaným polským tělesem Sinfonia Varsovia. To před více než čtyřmi dekádami založili Yehudi Menuhin, Waldemar Dąbrowski a Franciszek Wybrańczyk jako nástupce Polského komorního orchestru. Od roku 2003 až do své smrti v roce 2020 vedl orchestr dirigent a skladatel Krzysztof Penderecki. Nyní se na dirigentský stupeň postaví mladá polská dirigentka Marta Gardolińska, která je v současné době hudební ředitelkou Opera National de Lorraine.

Takřka plně polské hudbě zasvěcený program nabídne návštěvníkům Sálu Henryho Le Boeufa trojici děl. Večer, zahájený ve dvacet hodin, otevře Předehra pro orchestr od polské skladatelky a houslistky dvacátého století Grażyny Bacewicz. Houslista Josef Špaček se následně představí v sólovém partu houslového koncertu, jehož autorem je stěžejní postava polské hudby začátku dvacátého století, ukrajinský rodák Karol Szymanowski. Jeho Druhý houslový koncert je jedním z posledních děl komponisty, vyniká neofolkloristickými prvky reprezentovanými názvuky polské lidové hudby. 

Bruselský večer s polskou hudbou završí provedení Třetí symfonie Henryka Mikołaje Góreckého, třívěté dílo nazvané Symfonie žalostných písní, která zpracovává téma lásky, ztráty a odloučení na půdorysu vztahu mezi matkou a dítětem. V první větě je podkladem polský text z patnáctého století, který zachycuje lamentaci Marie, matky Ježíše Krista. Textem druhé je zpráva nalezená po druhé světové válce ve vězení gestapa vyjadřující pocity od rodičů odloučeného dítěte a textem třetí je slezská lidová píseň matky hledající syna, který zahynul při Slezském povstání. „Moje třetí symfonie je tragická, ale ne ve smyslu tragédie. Chtěl jsem prostě vyjádřit velký smutek. Smutek, který ve mně hoří a kterého se nemohu zbavit,“ uvedl k dílu sám autor. Sólového partu se ujme ukrajinská sopranistka Liudmyla Monastyrska, úspěšná pěvkyně, která v nedávné době představila jako Turandot v Berlínské státní opeře, Abigail v Nabuccovi v Metropolitní opeře v New Yorku, ztvárnila však také sopránové role v Brittenově Válečném requiem v berlínském Konzerthausu nebo ve Verdiho Requiem se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu.

Houslista Josef Špaček se v druhé polovině ledna opět vrátí k České filharmonii, se kterou pod vedením Semjona Byčkova bude účastnit provedení Bachovy Mše h moll. V závěru ledna se vydá do Košic, aby s tamní Státní filharmonií uvedl Sukovu Fantasii pro housle a orchestr.

Foto: Bart Barczyk, Facebook J. Špačka, Benjamin Ealovega

Facebook X E-mail WhatsApp