Nejslavnější a nejhranější balet světa, Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského, se v nové inscenaci vrací na jeviště Divadla Antonína Dvořáka po deseti letech od poslední premiéry. Historicky se jedná o osmé nastudování. Tentokrát balet Národního divadla moravskoslezského sáhl po choreografii Youriho Vámose. Premiéra je k vidění a poslechu dne 16. listopadu.

Verzí Labutího jezera existuje nespočet – liší se především v pojetí hlavních postav. Inscenátoři ve 20. století byli přitahováni především princem Siegfriedem. Umožnili mu, aby více tančil a více odhalil svůj charakter, přičemž zdůraznili jeho touhu po opravdové lásce či po nalezení sebe sama. To je i přístup Youriho Vámose.

Fascinován geniální Čajkovského hudbou, dramatickým příběhem i psychologií postav, přibližuje Vámos téměř 150 let starý choreografický skvost současnému vnímání světa, současnému životu, zároveň však ctí tradici celovečerních baletů. „Libreto Labutího jezera se opírá o starý německý příběh, v podstatě o pohádku se symbolickými postavami. K tomuto jednoduchému ději vytvořil Čajkovskij velmi silnou hudbu. To byl jeden z důvodů, proč jsem se do příběhu ponořil. Přitom jsem se sám sebe ptal: Jaké tajemství se za ním skrývá? I za pohádkovým vyprávěním je třeba hledat smysl a význam,“ říká Youri Vámos.

„Ve Vámosově interpretaci není tento příběh jen baletní pohádkou, je výjimečným a komplexním divadelním a tanečním zážitkem. Jeho práce je rozpoznatelná vynalézavostí a důvtipem stejně jako pozoruhodným smyslem pro drama a vysokou muzikálností,“ ocenila šéfka baletu Národního divadla moravskoslezského (NDM) Lenka Dřímalová a připomněla balet Louskáček – Vánoční koleda, v němž právě Vámos propojil dva příběhy a který se stal hitem uplynulé sezóny.

Choreograf nyní v Labutím jezeře sleduje prince Siegfrieda od dětských let přes mladíka k dospělému muži. Na scéně se objeví i princovo alter ego. Díky dramatickému vykreslení postav se děj stává se realističtějším a je současnému divákovi bližší. Roli dospělého prince tančí Maxwell Davies (obsazení premiéry 16. listopadu) a Hugo Fraresso.

Odettu/Odilii ztvární na premiéře 16. listopadu Italka Eleonora Ancona. Absolventce Královské taneční školy v Londýně se tak záhy po nástupu do ostravského souboru splnil sen. „Asistentka Joyce Cuoco a choreograf Youri Vámos jsou legendami baletního světa a mně přijde neuvěřitelné, že s nimi mohu zkoušet a učit se od nich. Už v minulých sezónách jsem měla možnost tančit velké klasické role, například roli Svanildy v Coppélii nebo Kláry v Louskáčkovi. Labutí jezero je ale úplně jiný svět, je extrémně náročné,“ přibližuje sólistka baletu NDM.

Jak své postavy vidí a chápe? „Bílá labuť je jakousi vizí, idealizací ženy v princově mysli. Je velmi křehká a nejistá, chce být s ním a zároveň se bojí. Černá labuť nepředstírá, že je Odetta; je to velmi sebejistá žena, která se nebojí ukázat svou ženskost a snaží se prince svést,“ popisuje práci na Labutím jezeře Eleonora Ancona. Role alternují Maria Lovero a Shino Sakurado.

Labutí jezero Youriho Vámose vnáší podle scénografa Daniela Dvořáka do tradiční dramaturgie principy moderního divadla: „O to byl můj úkol těžší. Vybudovat scénografickými prostředky prostor, situace a jejich dynamiku tak, aby odpovídaly novému pohledu a výkladu, a přitom nemátly diváka nesrozumitelnou transformací mimo obsahovou a hudební strukturu díla.“ Dvořák stojí i za světelným designem inscenace. Kostýmy vytvořil Roman Šolc. Balet doprovází operní orchestr NDM pod vedením Aleny Hron, druhým dirigentem je Chuhei Iwasaki.

Labutí jezero uvedlo Národní divadlo moravskoslezské poprvé v roce 1920 v choreografii legendárního Achilla Viscusiho. Světová premiéra se uskutečnila v moskevském Velkém divadle v roce 1877 a choreografem tehdy byl český umělec Václav Reisinger.

Foto: Serghei Gherciu