Soubor Musica Florea v roce 2024 připomene 250 let od narození pianisty Václava Jana Křtitele Tomáška. První koncert nového cyklu se uskuteční v Třebíči a bude věnován právě tomuto opomíjenému českému skladateli. Koná se již 10. ledna v Kamenném sále Muzea Vysočiny od devatenácti hodin pod taktovkou dirigenta Marka Štryncla. Další uvedení následuje hned 11. ledna v Praze v obřadní síni Vysočanské radnice.

Václav Jan Křtitel Tomášek byl velkou osobností české hudby první poloviny 19. století. Jako hudebník i pedagog měl velký vliv na vývoj moderní písně s českými i německými texty, výrazně ovlivnil v českém prostředí klavírní žánry a jejich směřování k romantickým formám a náladám. Založil dokonce hudební ústav zaměřený na výuku klavíru a skladby, který ve své době konkuroval pražské konzervatoři i varhanní škole.

Jeho Klavírní kvartet, op. 22, který je základem zmíněných knocertů, ilustruje skladatelovu zručnost a obeznámenost s tehdejšími možnostmi raně romantických klavírů. Musica Florea a její host, klavíristka Petra Matějová, diváky zvou „na výlet“ do raných dob romantismu a připomenou tvorbu tohoto hudebníka. Repertoár koncertů zahrnuje také slavné jméno: Wolfganga Amadea Mozarta reprezentuje Klavírní koncert č. 13 C dur.

„Česká romantická hudba není jen o Dvořákovi a Smetanovi,“ říká Marek Štryncl. Dirigent a umělecký vedoucí souboru pátrá po neznámých symfonických skladbách jejich předchůdců, učitelů i současníků. Nejprve objevil hudbu Jana Václava Huga Voříška, žáka samotného Tomáška. „Bylo mi jasné, že učitel, který přežil svého žáka o čtvrt století, nemůže být nějaký nedouk a neumětel. K jeho dílům (někdy i novodobě neprovedeným) jsem se dostal díky muzikoložce Markétě Kabelkové, pro níž je Tomášek takřka celoživotní láskou.“

Dobu Václava Jana Křtitele Tomáška (1774–1850) si lze představit v souvislostech: generačně byl následovníkem W. A. Mozarta, působil v období národního obrození a byl přítelem mnoha básníků a literátů. Jako skladatel vycházel z hudebního klasicismu, obdivoval Glucka, Haydna i mladého Beethovena. Jeho hudba nesla ale vždy také české znaky a je tedy přímým předchůdcem nejslavnějších českých romantických skladatelů. Jeho klavírní a písňová tvorba je zásadní. Kromě klasických forem, sonát a variací na témata vlastní i svých současníků získal největší úspěch drobnějšími skladbami. Jeho poetické skladby pro klavír byly velmi oblíbené, písně pak komponoval i na texty slavných autorů, např. J. W. Goetha, F. Schillera nebo A. S. Puškina. Napsal písně také na texty Rukopisu královédvorského a básně obrozeneckých básníků Václava Hanky, J. K. Chmelenského a dalších autorů. Patřil mezi stěžejní postavy tuzemské hudební scény první poloviny 19. století, dokonce se mu přezdívalo „pražský hudební papež“. Je mimo jiné autorem dvou oper a několika mší a requiem. Před smrtí publikoval také vlastní životopis, který je autentickým svědectvím o událostech doby.

V roce 2010 vydala Musica Florea CD, které zahrnovalo skladbu Václava Jana Křtitele Tomáška Messa con Graduale et Offertorio, op. 46. Na koncertních pódiích se k němu orchestr vrací pravidelně. Například v rámci Pražského jara uvedla Musica Florea jeho Missu solemnis, op. 81 a Sinfonii grande C dur, op. 17. V roce 2014 slavila také jeho 240. výročí, a to nastudováním skladby Requiem vocale, op. 72.

Foto: Petr Dyrc, Radek Matoušek, Wikipedia / Antonín Machek / volné dílo