Národní divadlo v pátek 27. a v sobotu 28. ledna připomene výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta, a to ve Stavovském divadle, kde řídil provedení vlastních děl. Během obou večerů zaznějí předehra k opeře Don Giovanni, Koncert pro klavír a orchestr č. 24 c moll a Symfonie č. 38 D dur „Pražská“. Sólistou bude americký klavírista Robert Levin a Orchestr Národního divadla hudebně povede Rakušan Christoph Koncz. Na koncertech, které začínají v 19 hodin, budou přítomny kamery České televize. Záznam uvidí televizní diváci 6. února na ČT art.

Christoph Koncz už od čtyř let projevuje výrazný hudební talent jako houslista a v posledních letech rovněž jako dirigent působící u špičkových orchestrů. „Skladby, které zahrajeme, ukazují neuvěřitelnou emocionální hloubku zralého Mozarta,“ upozorňuje Christoph Koncz a doplňuje, že v tomto divadle měla premiéru jak předehra k Donu Giovannimu, tak Pražská symfonie, a Klavírní koncert c moll patří k nejúžasnějším autorovým dílům.“

Sólistou Koncertu pro klavír a orchestr č. 24 c moll je renomovaný americký klavírista Robert Levin, jehož specializací je právě dílo Wolfganga Amadea Mozarta. Během své bohaté umělecké dráhy spolupracoval na mnoha světových pódiích s vynikajícími dirigenty a orchestry. Nahrál všechny Mozartovy klavírní koncerty, sonáty a během své kariéry odehrál veškerou jeho komorní hudbu s klavírem. „Koncert pro klavír a orchestr č. 24 c moll je mimořádné dílo,“ říká klavírista Levin s tím, že pro Mozarta a Beethovena, mimo jiné, je c moll tóninou patosu a oba skladatelé v této tónině napsali některé ze svých nejhlubších skladeb. Charakter díla je zadumaný, dramatický, trpící, i když útěchu nabízí klidná prostřední věta. Na rozdíl od koncertu d moll, K 466, kde se drama nakonec podvolí oslavě, Koncert c moll končí bez kompromisů ve tmě. „Měl jsem také tu čest připravit komentář pro vydání barevného faksimile autogramu, který je v knihovně Royal College of Music v Londýně,“ doplnil umělec.

Koncert pro klavír a orchestr č. 24 c moll vznikl ve stejném období jako opera Figarova svatba, která první opravdový úspěch zažila koncem roku 1786 právě v Praze. V té době zkomponoval Mozart svoji Osmatřicátou symfonii, kterou s sebou přivezl v lednu 1787 při svojí první návštěvě Prahy. Poprvé ji zde provedl 19. ledna. Na základě mimořádného ohlasu Mozartových děl i popularity jeho osobnosti u Pražanů objednal divadelní impresário Pasquale Bondini u zbožňovaného skladatele novou operu. Mozart tak 29. října 1787 ve Stavovském divadle poprvé uvedl svého Dona Giovanniho.

„Mozartovy narozeniny ve Stavovském divadle jsou již mnohaletou tradicí,“ uvádí hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra a pokračuje: „Při těchto večerech se vystřídalo mnoho výjimečných osobností a my se budeme i nadále snažit, aby toto významné datum, které je spojené s jedním z největších skladatelů všech dob, bylo vždy nevšedním hudebním zážitkem. Pokud se nemýlím, Stavovské divadlo je posledním, dosud existujícím divadlem, kde tento genius působil. A právě náš soubor je s tímto místem neodmyslitelně spojen.“

Foto: Andreas Hechenberger, Clive Barda, Wikipedia – volné dílo