PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jan Souček se za necelé dva roky naučil hrát na barokní hoboj.“

„Nebývá zvykem, že dramaturg na úvod koncertu vystoupí a sdělí posluchačům zajímavosti o dílech, která ten večer uslyší.“

„Fagot proplouval mezi tóny elegantně a hravě, nenuceně a současně výmluvně.“

Poslední koncert komorního cyklu K orchestru Prague Philharmonia sezóny 2024/25 zazněl v pondělí 9. června a byl věnován především baroknímu fagotu v rukou Ondřeje Šindeláře, který je mimo jiné členem České filharmonie. Vystoupili také Jiří Sycha, František Kuncl, Petr Mašlaň, Jan Souček a Jiřina Marešová a v různém obsazení jsme si vyslechli tři skladby z barokního a dvě skladby z klasicistního období. Koncert přinesl několik překvapení, atmosféra se nesla ve velmi přátelském duchu a měli jsme možnost slyšet inspirativní výkony interpretů.

„Tetelman je lyrický tenor se štíhlým, příjemným zvukem, který by mohl (a měl) zpívat Mozarta a k tomu vybrané role z italského belcantového repertoáru, pro který má předpoklady.“

„V árií Oronta z Lombarďanů předvedl pěkné legato, elegantní frázování, nenásilný přechod do jasných výšek a schopnost vložit do melodie emoci.“

„Druhá polovina koncertu na mne zapůsobila rozpačitěji.“

Jonathana Tetelmana provází pověst jednoho z největších tenorových objevů posledních let. Po prvním pražském koncertu, který se konal roku 2024, se nyní vrátil a vystoupil v Obecním domě. Jaké dojmy zanechal? Doprovázel jej orchestr Prague Philharmonia pod vedením Frédérica Chaslina.

„Jeho měkký, kultivovaný a příjemný hlas nahrávce bez výhrad dominuje.“

„Zelenka pro mě představuje výzvu k nalezení hranic mého hlasu – jeho díla využívají každý kousek mé vokální tessitury, a to mě vždy posouvá na krok od mých vlastních limitů. Nutí mě to být stále o krok před nimi.“

„I Jana Semerádová hraje na dřevěnou barokní příčnou flétnu nádherně měkce.“

Pod názvem Lacrimae vyšlo debutové album slovenského basisty Tomáše Šelce, který na sebe v českých zemích upozorňuje v posledních letech v operách, ale čím dál víc také v koncertním repertoáru staré hudby. Zní na něm duchovní tvorba Jana Dismase Zelenky. Výjimečný projekt je výsledkem spolupráce s pražským barokním souborem Collegium Marianum a s flétnistkou Janou Semerádovou.

„I já jsem kdysi žila v pohlcení perfekcionismem. Jednu dobu pro mě hraní bylo otázkou života a smrti; když to přeženu, měla jsem představu, že pokud zahraju jednu notu falešně, umřu.“

„Bach, Beethoven nebo Mozart jsou téměř naši prarodiče. Jsou to naše základní životní hodnoty; pravda, ke které se vždy můžeme vrátit.“

„Když orchestr zahraje úvodní tutti, připadáte si jako na vrcholku stromu ve svém malém hnízdě a říkáte si, že už brzo budete muset skočit a letět.“

„K Čechám cítím silnou vazbu. Když jsem byla malá, rodiče mě dvakrát vzali na vánoční prázdniny do Prahy – její atmosféra mi tehdy učarovala,“ popisuje svůj vztah k České republice norská houslistka Vilde Frang, která si vybudovala významné postavení na mezinárodní scéně nejen pro neobyčejnou technickou vybavenost, ale především pro hloubku a autenticitu interpretace. Ještě než se na podzim do Prahy vrátí hrát na Dvořákově Praze, zahájí 14. června Smetanovu Litomyšl…

„Poslední Lehárovo dílo premiérované v roce 1934 výrazně směřuje k opeře.“

„Soňa Godarská vybavila pěvecký part protagonistky neomylnou intonační jistotou, mnoha dynamickými odstíny a pravou lehárovskou lehkostí.“

„Není to poprvé, kdy byl do role operetního milovníka obsazen úspěšný interpret muzikálů Michal Bragagnolo.“

V sobotu 7. června se na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla uskutečnila premiéra Lehárovy poslední operety Giuditta. Po Nedbalově Polské krvi, Kálmánově Čardášové princezně, Offenbachově Pařížském životě, Lehárově Veselé vdově a Straussově Netopýru je to další titul klasické operety, kdy se jejího nastudování ujímá operní soubor vedený dirigentem Jiřím Petrdlíkem. Režie Martin Otava.

„Hráči si v diele rozumeli, každý ale zostával aj trochu individualitou.“

„Interpreti akoby prišli so ‚Pstruhom‘ publikum trochu utešiť.“

„Vlastne tak ide nielen o kontrastnú hudbu, ale tak trochu aj prístup k nej.“

Medzinárodný hudobný festival Kutná Hora si za ťažisko dramaturgie svojho 18. ročníku vybral hudbu Dmitrija Šostakoviča. V rámci vyše týždňovej série koncertov s mimoriadnym geniom loci tak zaznejú rôzne komorné kusy tohoto autora, od ktorého smrti tento rok plynie päťdesiat rokov. S jeho skladbami sú pritom kombinované žánrovo príbuzné skladby iných skladateľov. To, ako to môže fungovať, naznačil hneď zahajovací koncert 8. júna, na ktorom sa kontrastom k Šostakovičovej tvorbe stala tvorba Franza Schuberta.

„První půlhodinu je divák doslova drcen brutálním zvukem, zejména exponovanými žesťovými nástroji.“

„Představitelé hlavních rolí jsou devízou inscenace.“

„Režijní pojetí Barbory Horákové Holy kladlo v souladu s hudebním jazykem skladatele důraz na vyhroceně expresivní jednání postav.“

Oficiální materiál k inscenaci opery Ariberta Riemanna Lear, uvedené 7. června na scéně Státní opery, charakterizuje tuto operu jako neoexpresionistickou. Expresivity bylo v premiérový večer opravdu mnoho jak v orchestřišti, tak na scéně. Otázkou je, kolik bylo skutečně nového. Režie se ujala Barbora Horáková Joly, hudebního nastudování Hermann Bäumer.

„Akordeon s klarinetem jsou dva hlasy hovořící o tomtéž, každý jen maličko jiným způsobem. V barvě zvuku jde o sourozence.“

„Interpreti k natáčení přistoupili po několika letech koncertní spolupráce.“

„Lukešovy Bagately zasahují odvážně nejdál. Právě ony definitivně posunují nahrávku z populárního titulu k projektu, sympaticky ukotvenému v soudobé hudbě.“

Klarinetistka Anna Paulová si připomíná deset let od vítězství v soutěži Pražského jara. Zraje, skvěle hraje a přichází s čím dál osobitějšími projekty. Pro CD Musica Danzante se spojila s akordeonistou Jiřím Lukešem. Nahrávka však zdaleka není jen sestavou líbivých aranžmá tanečních skladbiček. Když spolu ti dva tančí, snadno se pro potřebný kontrast dostanou i do docela soudobého zvuku a dokonce do zádumčivějších poloh.

„Krásnět už může nadále jen festival a nejlépe pod vedením někoho mladšího, energičtějšího a odvážnějšího než jsem já.“

„Samozřejmě tu práci člověk nedělá sám, musí mít dobře nastavený a sehraný tým.“

„V Ostravě vystoupilo za dobu, kdy festival vedu, spoustu výborných interpretů, na které rád vzpomínám i z lidského hlediska.“

Novým ředitelem organizace Janáčkův máj, která je hlavním pořadatelem Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, se stane Jan Žemla, stávající ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava. Ve funkci nahradí Jaromíra Javůrka, který o festival, aktuálně slavící pětasedmdesátiny, pečoval více než čtyřicet let. Výrazná osobnost ostravské kultury v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz především bilancuje.

„Zecchiniho interpretace Satieho ‚Je te veux‘ byla oslavou francouzského valčíku se všemi jeho specifiky.“

„Poulencovým Improvizacím klavírista neupřel vtip, nadhled a eleganci.“

„V Debussyho hudbě se francouzský host představil jako mistr barevné zvukovosti.“

Závěrem 31. ročníku plzeňského festivalu Bonjour pořádaného plzeňskou pobočkou Alliance Française vystoupil francouzský klavírista Maxime Zecchini. 6. června připomněl sté výročí úmrtí Erika Satieho a plzeňským posluchačům nabídl program sestavený výlučně ze skladeb francouzských skladatelů, jejichž tvorba výrazně zasáhla do vývoje světové hudby.

„Honeggerův Král David, jeho klíčové dílo, je strhujícím hudebním dramatem o moci, vášni, vině a smíření.“

„Monumentální sborové scény se střídají s lyrickými pasážemi a s hluboce spirituálními žalmy.“

„V historii Pražského filharmonického sboru patří k těm kompozicím, v nichž se umění tělesa zaskvělo na výjimečných koncertech a na stejně ojedinělých nahrávkách.“

Vznešené a sváteční, strohé, přesto plné emocí a hudebních krás a posluchačsky mimořádně sdělné – takové je oratorium Král David švýcarsko-francouzského skladatele Arthura Honeggera, od jehož úmrtí letos uplyne sedmdesát let. Dílo, zkomponované před stoletím, existuje ve dvou verzích – ve starší, komornější a úspornější, a v novější symfonické. A právě ta zazní v neděli 15. června za řízení Lukáše Vasilka na festivalu Smetanova Litomyšl.

„Večer ve středu dojde na nabídku z Evropské vysílací unie, koncerty Orchestru italského Švýcarska…“

„V pátek 13. června budete mít štěstí na díla české hudby.“

„Nahrávka Třetí Mahlerovy symfonie s českým dirigentem Tomášem Netopilem a Essenskou filharmonií začíná v sobotu ve 22:19.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 9. do 15. června?