PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Konstantin Lifschitz predviedol v prelúdiách podľa mňa presne ten typ práce, ktorý poslucháčov k aktívnemu počúvaniu bezprostredne vedie.“

„V Šostakovičovi si dovolil ostrejšie dynamiky, viac úsečnosti. V Chopinovi bol poetickejší, trochu fantazijný.“

„Zásadnou a obdivuhodnou kvalitou stredajšieho koncertu bola klaviristova precíznosť v úhoze a artikulácii.“

Koncentrovaným klavírnym večerom pokračoval v stredu 11. júna Mezinárodní hudební festival Kutná Hora. Programom zloženým výlučne s prelúdií nadviazala dramaturgia festivalu na hlavnú linku festivalu: pripomienku Dmitrija Šostakoviča. Dvojičkou k Šostakovičovým drobným klavírnym skladbám sa stali prelúdia Fréderica Chopina. V chráme svaté Barbory hral Konstantin Lifschitz.

„Prague Philharmonia se dostavila v nápadně širším složení, než bývá obvyklé.“

„Tam, kde počítače suplují základní vklad invence, prý dochází ke vzniku děl, která nemají potenciál přetrvat.“

„Dnešní hudba nemusí být intelektuálským fetišem povýšené mysli.“

Sezóna se chýlí ke konci a s ní přirozeně i jednotlivé koncertní řady českých orchestrů. Platí to i o tělese Prague Philharmonia a jeho unikátním cyklu soudobé hudby, který je soustavně už přes dvacet let součástí činnosti organizace a který je v minimálně v českém kontextu ojedinělý. Žádné jiné tuzemské filharmonické těleso současné hudbě nevěnuje abonentní řadu. Speciální koncert ve Studiu 1 Českého rozhlasu přivítal velké množství umělců a také dramaturgyni Hanu Dohnálkovou. Kdo se chtěl setkat s přístupnou formou soudobé hudby, měl na „hudební talkshow“ s pány skladateli Karlem Havlíčkem a Vadimem Petrovem dorazit.

„Už v rané fázi tvorby jsem navrhnul, abychom hlasy představitelek obětí neukončily v okamžiku, kdy skončí jejich život.“

„Předloha opery obsahuje množství momentů, v nichž lidé jednat mohli, ale neudělali to.“

„To, co bych chtěl, abychom slyšeli, je temporalita vedená v obrovských vlnách pulsující energie.“

Miroslav Srnka uspěl v německy mluvících zemích jako operní skladatel již dávno. V pátek 13. června se v Divadle na Vídeňce dočká premiéry další z jeho oper s názvem Voice Killer. Skladatel, opět v tandemu s libretistou Tomem Hollowayam, si za námět tentokrát zvolil skutečný příběh – příběh masového vraha, který si oběti vybíral na základě jejich hlasu, na základě podobnosti s hlasem jeho matky. Místo kriminální zápletky však Srnka sleduje spíše sociologické a psychologické aspekty příběhu. Zamýšlí se přitom nad závažnými otázkami kolektivní paměti, prevence nebo ochoty zakročit v rizikových situacích. Tato témata, ale také psychologii pachatele, v opeře bezejmenného Srnka promítá i do hudby a jejího zacházení s časem. Více prozrazuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Janáčkova konzervatoř Ostrava v čele s její ředitelkou Soňou Javůrkovou sehrála v této konstelaci klíčovou roli hostitelské scény a stala se prostorem, kde se zkušenost setkává s ambicí.“

„Večerem slovem provázel ředitel festivalu Jaromír Javůrek, svými bonmoty, hořkosladkými glosami i osobními vzpomínkami vdechl večeru osobitou rovinu.“

„Každý z účinkujících nám nabídl kousek svého hledání, své poctivosti, své odvahy.“

„Mládí je sen, moudrost je jeho probuzení,“ napsal Victor Hugo. Když se však tento sen zhmotní jako hudební výpověď v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, nabývá ještě hlubšího významu. Festivalový koncert s příznačným názvem Janáčkovo mládí II, konaný v úterý 10. června v Janáčkově sále Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, byl dialogem generací, demonstrací pedagogického odkazu a důkazem, že kultura je především vztah…

„Stanislav Vavřínek si s hráči rozumí a sází především na přátelský a kolegiální přístup. Což ovšem neznamená, že by nevyžadoval poctivost a preciznost.“

„Všechny kontrasty, předěly, skoky či dělení témat činí z Voříškovy symfonie skutečnou lahůdku. Ale zároveň skladbu, kterou je nutno nastudovat s náležitou péčí.“

„Finesy, jakých je Josef Špaček schopen dosáhnout zdánlivě jednoduchým způsobem, někdy, i v technicky nejobtížnějších pasážích, téměř až jaksi mimochodem, nepřestávají brát dech.“

Na trojici závěrečných koncertů 56. sezony Komorní filharmonie Pardubice konaných tento týden v Domě hudby se naposledy v roli šéfdirigenta orchestru představil Stanislav Vavřínek. Od vedení tělesa, jeho členů i publika se mu dostalo milých poct. Obrovský aplaus následoval rovněž po druhé polovině večera, kterou ovládl strhujícím provedením Brahmsova Koncertu D dur houslista Josef Špaček.

„K basetovému klarinetu obrátila její pozornost Sabine Meyer, celosvětově bezpochyby první dáma klarinetu.“

„S Tomášem Braunerem se shodli v názorech na interpretaci a sedli si i lidsky.“

„Koncert A dur patří k mým nejoblíbenějším skladbám. Poutá svou krásnou stavbou kantilén, zpěvností, něžností, ale místy také dramatičností.“

Metamorfózy klarinetu – Clarinet Metamorphoses. Debutové album Anny Paulové se jmenuje velmi případně. Obsahuje tři kompozice ze tří různých období, hrané na tři různé nástroje. Jde o nahrávky tuzemského veřejnoprávního rozhlasu pořízené s jeho orchestrem a dirigentem Tomášem Braunerem, vydané nejprve digitálně a nyní i na CD.  

„Haydnův koncert v znamenitém provedení Johannesa Mosera ukázal, že klasika není nic suchopárného.“

„Po náročných pasážích, kdy převzal otěže orchestr, si violoncellista vždy překřížil nohy a užíval si nápaditou a prokreslenou hru orchestrálních kolegů.“

„Dirigent Aurel Dawidiuk zapůsobil na publikum svým milým, decentním a neokázalým vystupováním a přirozenou hudebností.“

Janáčkova filharmonie v Opavě odehrála druhý abonentní koncert a tentokrát přední tuzemský orchestr spojil síly s respektovaným německo-kanadským violoncellistou Johannesem Moserem. Klasika v jeho podání má ohnivou a kořeněnou příchuť. Také dalším skladbám nechybělo šarmantní a temperamentní ztvárnění. Provedení řídil dirigent Aurel Dawidiuk.

„Když cítím, že má něco opravdovou výpovědní hodnotu a dotýká se člověka, nehledím na to, jestli se to vejde do škatulky klasická hudba. Právě taková dramaturgická pestrost je dnes přirozenou cestou, jak mluvit s publikem napříč generacemi.“

„Humanita pro nás není abstraktní pojem, ale velmi konkrétní postoj. Znamená ochotu dívat se na svět s empatií, vnímat křehkost člověka i jeho vnitřní sílu.“

„Vždy mě fascinovalo, když někdo dokázal propojit duchovní text s hudbou, která v kostelích běžně nezaznívá. Palmeriho Misa a Buenos Aires je právě taková.“

Hudební svět se mění, publikum taky, konstatuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Lípa Musica Martin Prokeš, když uvažuje o dramaturgii jako o schopnosti reflektovat různorodost světa a hledat nové kontexty a způsoby, jak se ´tady a teď´ hudbou dotknout člověka. Letošní ročník se uskuteční mezi 5. zářím a 1. listopadem. V myšlenkovém přesahu je inspirován osmdesátým výročím konce druhé světové války a současnými konflikty, ale po hudební stránce hledáním symbiózy dramaturgicky vytříbených programů se zajímavými místy.

„Bojím se, jestli už pražské publikum nezačíná být trochu rozmazlené.“

„K samotnému vystoupení v podstatě nelze říct křivého slova.“

„Večer zapůsobil jako povzbudivé setkání s ušlechtilou formou lidství.“

Letošní řada Barokních podvečerů je u konce. Zakončilo ji pořadatelské Collegium Marianum, a to exkurzí na versailleský dvůr za vlády francouzských králů Ludvíka XIV. a XV. v komorním obsazení pěti umělců. Tereziánský sál Břevnovského kláštera 10. června zažil další dramaturgicky i interpretačně skvělý koncert plný noblesy a grácie.

„Marshall opustil klaviaturu po krátké sólové introdukci, aby dal pokyn k nátlakovému nástupu orchestru, v němž se poprvé ozvaly vkusné trumpetové nýtovačky.“

„Byla to výstavní pasáž smyčcové sekce Symfonického orchestru Českého orchestru, který emotivně osciloval mezi lyrikou a sentimentem, což je u Gershwina žádoucí.“

„Její biblicky vznosný hlas bohaté barvy a sonority měl výpovědní kvalitu jak v recitativních pasážích, tak v melodickém pohybu.“

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu v koncertní řadě Obecní dům nabídl program americké hudby. Ve Smetanově síni v úterý 10. června měl hlavní slovo britský klavírista a dirigent Wayne Marshall. Na programu byly dva opusy Georga Gershwina a Symfonie č. 1 „Jeremiáš“ od Leonarda Bernsteina, kdy sólo ve třetí větě měla mezzosopranistka Hadar Halevy. Koncert živě vysílal Český rozhlas Vltava.

„Sólově občas vystupujeme také, to pořád platí.“

„Obleky na míru nám šije módní návrhář Peter George d’Angelino Tap.“

„Klasickou hudbu ve volném čase moc neposloucháme.“

Před koncertem 16. června, kdy v pražském Rudolfinu zazní Poulencův Koncert pro dva klavíry a orchestr v podání bratrů Lucase a Arthura Jussenových a Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedením Petra Popelky, portál KlasikaPlus.cz oběma předním světovým klavíristům položil několik otázek. Miláčci laického publika i velkých znalců v odpovědích popisují svoji interpretační filozofii, ve které je prostor pro hloubku i nadhled, disciplínu i radost ze hry.