PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Po Rudolfu Kvasnicovi zde působili ve funkci šéfdirigenta například Richard Týnský, Eduard Fischer, Zdeněk Bílek, Rostislav Hališka, Tomáš Koutník, Jakub Hrůša, Stanislav Vavřínek, Vojtěch Spurný nebo Tomáš Brauner.“

„Dle mých informací Martinů nikdy ve Zlíně nebyl. Ale zlínští hudbymilovní obyvatelé měli vztah k němu.“

„Pracuju ve filharmonii už od roku 2008 a myslím, že ji dobře znám. Přesto si nemyslím, že ta práce je jednoduchá, umělci jsou emotivní lidé a posluchači jsou nároční.“

Tomáš Gregůrek, nový ředitel Filharmonie Bohuslava Martinů, je hrdý na to, že jeho první sezóna v této funkci je právě sezónou pro zlínský orchestr tak výjimečnou. Filharmonie hraje už osmdesátým rokem. Nejen o dramaturgii sezony a o plánech do budoucna jsme vedli rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Biblická slova o víře, naději, lásce, pomíjivosti života a smrti jsou Brahmsovým vlastním vyznáním, po smrti Clary Schumannové značně posmutnělým.“

„Bednářovo téma bylo v kontextu oficiální literatury té doby předem odsouzeno k cestě do šuplíku. V případě Hanušova zhudebnění takových veršů platilo totéž…“

„Oba interpreti, Švingr a Klauda, se staví za Hanušovo jednoznačně zdařilé, silné a z průměru vyčnívající závažné dílo s veškerou možnou vahou svého umění.“

Třetím z letošních programů zavítal festival Lípa Musica na jižní okraj Českolipska. Novým koncertním místem se v historických Sudetech stala kdysi německy hovořící obec Dürchel, dnes Drchlava, vesnice s polozničeným barokním katolickým kostelem. V inspirativně syrovém prostoru bez výplní oken zněla o první zářijové neděli závažná komorní vokální tvorba. Genius loci, poutavá interpretace a ani trochu banální dramaturgie se propojily do podvečerní hodinky s hudbou s parametry nenápadné výjimečnosti.

„Způsob, jakým je poprvé provedena nová skladba, má vliv na její další uvádění.“

„Liszt navozuje neuvěřitelně sugestivní atmosféru v momentě, kdy Kristus svěřuje své utrpení do rukou Božích.“

„Od počátku své kariéry jsem věnoval velké úsilí studiu partitur. Pokud chce člověk nějakou skladbu opravdu dobře interpretovat, samo se to nestane.“

Marek Šedivý patří k nejvýraznějším českým dirigentům své generace. Vystudoval dirigování na Pražské konzervatoři a na Akademii múzických umění. Od roku 2020 působí jako hudební ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde nastudoval řadu významných operních i symfonických projektů. V minulosti byl hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu a šéfdirigentem Slezského divadla v Opavě. Debutoval také na scéně Národního divadla v Praze a spolupracoval s předními českými i zahraničními tělesy, mimo jiné ve Vídni, s Canadian Opera Company v Torontu a s BBC Symphony Orchestra v Londýně. Pro Svatováclavský hudební festival nyní připravuje Lisztovo monumentální oratorium Christus, které zazní 18. září v Ostravě.

„Specifičnost města Ostravy mě nijak neomezila – naopak, sžil jsem se s ní. V dobrém slova smyslu. A to je možná to, co mě tu drží.“

„Vždy jsem se snažil být umělecky nekompromisní, s přibývajícími léty je pro mě tato priorita ještě silnější.“

„Zásadním faktorem pak je tým lidí, který se kolem vás pohybuje a s kterým pracujete. Jeho síla je to, co vám ve finále umožní věnovat se koncepční činnosti, strategiím a rozvoji.“

Po umělecky úspěšném 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka se začíná psát jeho nová kapitola — kapitola s názvem Jan Žemla. Jak uvažuje stávající ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava, muž, který nyní zároveň usedá i do čela tohoto etablovaného festivalu? Osobnost, kterou nelze snadno zaškatulkovat ani přehlédnout, a právě proto s ní lze vést smysluplný a podnětný rozhovor.

„Pod taktovkou hostujícího dirigenta Valentina Uryupina hráli hudebníci soustředěně a precizně.“

„Kateřinu Kněžíkovou předchází pověst vynikající pěvkyně.“

„Koncert A dur přednesl sám dirigent v roli sólisty. Pro orchestr to byla jistě zatěžkávající zkouška.“

Svatováclavský hudební festival letos podvaadvacáté otevírá brány kostelů pro krásné hudební zážitky. Od 2. září, kdy se v Ostravě rozezněl kostel Panny Marie Královny Válečným rekviem Benjamina Brittena, už bylo realizováno několik koncertů. Z nich vyniká ten, který se odehrál v pátek 5. září v kostele sv. Václava v Opavě. Pod názvem Mozart Gala excelovali sopranistka Kateřina Kněžíková a klarinetista Valentin Uryupin, který současně dirigoval Janáčkovu filharmonii Ostrava.

„Struktura fugy mě zaujala kombinací racionálního principu a emocionální složky.“

„Úroveň hudebního vzdělávání v Japonsku není dle mého názoru vysoká, kdo chce umět víc, odchází studovat do zahraničí, třeba i do Prahy.“

„V první a v poslední části jsem využil japonskou, řekl bych smutnou půltónovou pentatonickou stupnici hiradžóši. Mám také rád hudební anagramy…“

Nejočekávanějším hudebním momentem koncertu NeoKlasik orchestru, kterým v pondělí připomene 80. výročí konce druhé světové války a bombardování a zkázu měst Hirošima a Nagasaki, bude patrně nová kompozice českého skladatele Daniela Forróa žijícího od roku 2003 v Japonsku. Dílo, jež dostalo název Nagasaki Passion 1945 a v průběhu necelé půlhodiny nabídne devět částí v různých kompozičních technikách, formách a stylech, objednal orchestr od skladatele letos na jaře a nyní jej čeká světová premiéra.

„Provedení Sibeliova Houslového koncertu vykazovalo na prvním místě vědomou pozornost náladě, zcela jistě nad rámec běžného průměru.“

„Svou vlastní vinou Rusko není teď nijak moc ochotně v centru pozornosti. Přes pochopitelnou pachuť nicméně šostakovičovské jubileum stojí celosvětově, tedy i v tuzemsku, za mnoha letošními hudebními programy.“

„Možná existují ještě sugestivnější výklady Šostakovičovy Osmé, ale orchestr Hesenského rozhlasu prokázal vybavenost, která odpovídá nejlepším evropským orchestrálním schopnostem.“   

Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr a jeho šéfdirigent Alain Altinoglu i druhý den hostování na festivalu Dvořákova Praha publikum nefalšovaně potěšili. Sobotní program v Rudolfinu tvořil Sibeliův podmanivě temný Houslový koncert a Šostakovičova nejednoznačně tragická válečná Osmá symfonie. Dvě díla, která nejsou ani trochu veselá a líbivá, ale přesto jsou krásná. Večer o tom plně přesvědčil.

„Zlatým hřebem večera byl ‚Egyptský‘ klavírní koncert Camilla Saint-Saënse.“

„Simon Trpčeski je známý tím, že dokáže rychle navázat kontakt s publikem.

„Prague Philharmonia i její šéfdirigent Emmanuel Villaume jsou zjevně ve skvělé kondici.“

Prague Philharmonia a její šéfdirigent Emmanuel Villaume zahájili 4. září ve vyprodaném Rudolfinu 32. sezónu koncertem s lákavým, zajímavě koncipovaným a posluchačsky vstřícným programem. V první půli slavnostního večera zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Camilla Saint-Saënse, druhá půle patřila hudbě Haydnově a Schubertově. Hostem orchestru byl významný makedonský klavírista Simon Trpčeski.

„Lakomé Barky jsou pro mě výstup ze světa klasické hudby do úplně jiného, ale stejně krásného.”

„Od začátku bylo jasné, že když dělám takhle velké projekty, tak se toho nevzdám.”

„Studium v zahraničí je asi ta nejlepší zkušenost, kterou člověk může získat.”

Barbora Jodas zastává více rolí. Je výkonnou ředitelkou Ševčíkovy akademie, stojí za novou koncertní řadou na Strahově, věnuje se hudební produkci, vyučuje klavír či působí ve skupině Lakomé Barky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ohlíží za svými hudebními začátky, které ji přivedly ke studiu muzikologie, k práci v produkci Collegia 1704 i k založení vlastního festivalu. Zároveň přibližuje, jaké je to žít život mladé ženy, která zastává významnou pozici v hudebním světě a současně buduje rodinu a hledá rovnováhu mezi oběma světy.

„Letos uplynulo sto padesát let od chvíle, kdy byl 5. ledna 1875 zpřístupněn divákům pařížský operní dům Palais Garnier.“

„Jak část Čajkovského Koncertu pro klavír a orchestr b moll, tak celé Ravelovo Bolero zabírají natolik velkou stopáž Galakoncertu, že operní árie či duety působí spíš jako doplněk.“

„Po záznamu z Galakoncertu, odvysílaném na ČT art 8. září v hlavním večerním čase, se divák ČT setká s Vídeňskými filharmoniky vlastně už zanedlouho, v prvním dni roku 2026.“

Každá událost má svůj příběh i svůj přesah. A platí to nejen o zásadních, tvořících dějiny, ale rovněž o relativně drobných, jakou bylo 11. května 2025 vystoupení Vídeňských filharmoniků a jejich zvučných hostů v pařížské Opéra Garnier. Proč bude ze záznamu odvysílán na stanici ČT art už počátkem září jako hlavní večerní program? A co vedlo k volbě místa, kde se zmíněná událost odehrála, tedy k tvarově opulentnímu Palais Garnier?

„Interpretační svrchovanost členů Baborák ensemble, jejich individuální kvality a také neutuchající energie si zaslouží jednoznačné a hluboké uznání.“ 

„Pokud je program sestaven z neznámých skladeb nepříliš prověřeného tvůrce, které navíc vznikly v průběhu dvou let, riziko programu je nasnadě.“ 

„Kde meškal jemnocit tvůrců festivalu, kteří obvykle dovedli velmi citlivě posoudit, co se kam hodí a co ne?“

Zahajovací koncerty festivalů mívají obvykle s ohledem na publikum klasický nebo lehčí repertoár. Festival Lípa Musica tentokrát přinesl odlišný dramaturgický postup. Úvodní koncert 5. září zahrnoval tři aktuální díla mladé české skladatelky a klavíristky Nikol Bókové, jejími partnery byli mezzosopranistka Bella Adamova a Baborák ensemble. Z mého pohledu se tato sázka na netradiční zahájení minula účinkem. Koncert bych si snad uměl představit v rámci festivalu specializovaného na moderní hudbu a rozhodně ve světském prostoru.