PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jsou to, myslím, jediné kurzy svého druhu u nás, protože nevyžadujeme žádné nahrávky ani výběrová řízení.“

„Může přijet opravdu každý, zjednodušeně řečeno milovníci hudby od šesti do devětadevadesáti let.“

„Možná devadesát procent mých současných studentů na HAMU prošlo Litomyšlí.“

Každoročně přitahují desítky mladých hudebníků i zkušených pedagogů z celé republiky. Interpretační kurzy v Litomyšli začínají dnes 7. července a pořádají se už podvaapadesáté. V inspirativním prostředí se potkávají amatéři s profesionály, děti s konzervatoristy a všem se se stejnou pečlivostí věnují lektoři – profesoři z pražské HAMU. Letošní novinkou bude druhý orchestr složený ze zkušenějších hráčů a závěrečné koncerty účastníků budou hned tři, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz pedagog a houslista Leoš Čepický.

„Naprostá většina studentů nemá ponětí o tom, jak správně pracovat s bránicí.“

„Často se stane, že problém s interpretací nás oklikou nakonec dovede opět k dechu.“

„Radost z toho že to funguje, když někomu pomůžu a jemu se rozzáří oči, je nepopsatelná.“

Sopranistka Simona Šaturová pomalu uzavírá další úspěšnou sezonu, která jí přinesla milé příležitosti. Nedávno třeba písňový recitál v Bratislavě nebo roli hraběnky ve Figarově svatbě, kterou v Národním divadle Brno nastudoval v režii Jiřího Heřmana dirigent Václav Luks a jeho soubor Collegium 1704. Jak se svěřila už v jarním rozhovoru a v nedávném videorozhovoru, tato inscenace pro ni byla esencí Mozarta v té nejryzejší podobě. A tak i vyzněla na festivalu Smetanova Litomyšl. Tento RozhovorPlus vznikl už v prvních dnech prázdnin, ty ale Simoně ještě nezačaly, i když se v létě snaží mít vždy aspoň tři týdny nepřerušeného volna. Tento RozhovorPlus vznikl v prvních dnech prázdnin, ty ale Simoně ještě nezačaly, i když se v létě snaží mít vždy aspoň tři týdny nepřerušeného volna. Už brzy totiž zahájí v Bratislavě své mistrovské kurzy BelcantoLab.

„Pod barokní klenbou v akusticky nadstandardně přívětivém prostoru se muzikantům dobře hraje a dávají to rádi najevo. “

„Šlo o něco jemného, ba přímo velejemného, v co se tóny skládaly a jak harmonicky působily.“ 

„Johannes Moritz a Bernhard Prammer vynikají jako dobře sehraná dvojice, pro niž je na prvním místě citlivá a rovnovážná spolupráce obou nástrojů a cílem precizní zvuk ohromující v detailech i celku.“

Festival Hudební léto Kuks se letos koná již pošestnácté. Jeho organizační tým v čele s neúnavným Vítem Havlíčkem se pokaždé důsledně stará o to, aby naplnil mezinárodní charakter akce, a proto zve k účasti i zahraniční interprety. V sobotu 5. července vystoupili v úchvatném prostředí kostela Nejsvětější Trojice dva umělci z Rakouska – trumpetista Johannes Moritz a varhaník Bernhard Prammer.

„Dramaturgie lehce škádlila, protože nabídla díla skladatelů nepříliš známých.“

„Stěžejní skladbou večera, na kterou publikum vlastně přišlo, byl Koncert pro klavír a orchestr č.2 Johannesa Brahmse.“

„Přes počáteční zklamání a dokonce nedůvěru se podařilo Alexeii Volodinovi domácí obecenstvo nadchnout.“

Třetí abonentní koncert v Opavě, který odehrála Janáčkova filharmonie Ostrava v pátek 4. července jako závěrečný koncert sezóny, nabídl mezi jinými díly hlavně Druhý klavírní koncert Johanessa Brahmse. Opavské publikum se těšilo na svého rodáka Lukáše Vondráčka, ten ovšem pro nemoc nemohl přijet. Koncert proto zachránil ruský klavírista Alexei Volodin, který v provedení skladby exceloval. V rekonstruovaném objektu kostela sv. Václava dirigoval renomovaný Christoph-Mathias Mueller a i díky němu se narodil nezapomenutelný zážitek.

„Postupně totiž zvítězila touha zasednout někdy ke královskému nástroji – k varhanám.“

„Za zlomový okamžik ve své skladatelské kariéře bych označil to, když jsem se jako zcela neznámý skladatel umístil v mezinárodní skladatelské soutěži.“

„Zdá se mi, že ze současné hudby už léta mizí národní kolorit.“

Skladatel Jiří Teml letos 24. června oslavil devadesátiny, a to je důvod ohlédnutí se za jeho hudební cestou. Byla dlouhá a spletitá. Jako dítě ztratil oba rodiče a pobýval nějakou dobu v juvenátě, kde hudba hrála velkou roli v každodenních činnostech. Tak byl hudbou okouzlen. Přesto se hudbě dlouho věnoval jen ve svém volném čase. Mnoho se změnilo, když se stal dramaturgem hudebního vysílání v rozhlase. KlasikaPlus.cz přináší rozhovor s touto výjimečnou osobností.

„Hudba zní občas jako sofistikovaná komorní tvorba, místy skoro jako velký orchestr a převážně trochu jako cirkusový šraml.“

„Autoři scénické podoby přistoupili k námětu naprosto v souladu s hudbou, tou původní i tou upravenou.“

„Na jevišti se prolíná moderní tanec, pantomima a loutkové divadlo s prvky nového cirkusu, vyprávění vážných příběhů s poselstvím neseným legrací a nadsázkou.“

Přiblížit klasika a klasiku širšímu publiku je touhou mnohého umělce. V případě Bedřicha Smetany a jeho ikonické Mé vlasti se o to pokusilo Divadlo bratří Formanů společně s Dekkadancers a Českou filharmonií. Vzniklo historicky první taneční a loutkové zpracování „národního pokladu“. Divadlo doprovázené živou hudbou, vhodné i pro děti. Výsledek, jak ho mohlo poznat publikum na Smetanově Litomyšli, je nesmírně poetický, hravý, zábavný a barvitý, ale i moudrý. Přesný, nápaditý, vzhledem k záměru ideální.

„Většina zpěvoher z krumlovské hudební sbírky spadá do období hudebního klasicismu a nejčastěji jde o různé druhy komických oper.“

„Už nějakou dobu jsem přemýšlel o realizaci melodramu.“

„Jazzband Schwarzenberské granátnické gardy je takové naše ‚guilty pleasure‘ – a stále větší pleasure.“

V Českém Krumlově v těchto dnech vrcholí Festival komorní hudby. S jeho dramaturgem a muzikologem Martinem Voříškem jsme si v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz povídali o tom, jak vybírá témata jednotlivých ročníků nebo podle jakých kritérií zařazuje do programu opery, ale také o jeho působení v Jazzbandu Schwarzenberské granátnické gardy, jejíž vystoupení je součástí festivalu a která byla ve své době evropským unikátem.

„Výtečně sehrané Clarimonia Ensemble zahájilo skladbou Marcia anonymního autora s brilantním klarinetem Irvina Venyše v pečlivém doprovodu tria basetových rohů.“

„V Koncertním kusu č. 2 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho zazářila polská klarinetistka Alicja Olekszak, od letošní sezóny nová členka Prague Philharmonia.“

„Vytříbený hoboj Viléma Veverky, klarinet Irvina Venyše či klavír Ivo Kahánka s úhozovými detaily uzavřely slavnostní koncert.“

Letošní 14. ročník festivalu Pražských klarinetových dnů vrcholil v úterý 1. července slavnostním koncertem v Sále státních aktů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Koncertní projekt European Music Melting Pot pokračoval již třetí spoluprací pražské HAMU s Poslaneckou sněmovnou a nabídl vynikající přehlídku špičkových klarinetistů, profesorů několika zahraničních univerzit a jejich studentů, kteří se setkali na letošních mistrovských interpretačních kurzech od 27. června do 2. července.

„Součet obou programů byl sofistikovaně prorostlý a vedle repertoáru, který na světě nemůže umět nikdo lépe než Česká filharmonie, umožnil navíc představit dva světoznámé sólisty.“

„Projev Alisy Weilerstein je vždy výrazně emotivní. Pianista Pierre-Laurent Aimaard působil vedle samozřejmé zralé virtuozity spíše i trochu poťouchle.“

„Filharmonici se spontánním, ale i zkušeným a vědoucím Tomášem Netopilem však naštěstí právě tuto stránku Slovanských tanců nezdůrazňovali.“

Slovanské tance ve Smetanově rodišti? Filharmonici jinde než v Rudolfinu? Ani jedno v minulosti nebývalo samozřejmostí. Ale teď už je pro Českou filharmonii definitivně pravidelnou letní štací Litomyšl a naopak pro Litomyšl je potěšením hudba Antonína Dvořáka. Dvojí festivalové vystoupení pod taktovkou Tomáše Netopila v prvních dvou červencových dnech, letos ve dnech s teploměrem nad třicítkou zatím těch nejteplejších, bylo pro publikum i přes to horko z obou důvodů radostí.

„Krásu renesanční polyfonie jsem objevil jako pětiletý.“

„Vrcholem státnického projevu ve středověku byla korunovace českých králů, při které zaznívaly skladby s tematikou legend.“

„Život umělce na volné noze se může zdát jako bohémský, ale pojí se s ním mnoho nelehkých životních situací.“

Zpěvák, houslista a umělecký vedoucí souboru Cappella Mariana Vojtěch Semerád je uznáván jako specialista na poučenou interpretaci staré hudby. Jako instrumentalista působí v ansámblu Collegium Marianum a spolupracuje i na autorských projektech napříč žánry. Jako sólový pěvec vystupuje s předními evropskými soubory, jakými jsou Les Arts Florissants, Vox Luminis či Huelgas Ensemble, s nimiž stanul v mnoha významných evropských sálech. 4. července Semerád vystoupí se svým souborem na Festivalu komorní hudby Český Krumlov a o den později na Smetanově Litomyšli.

„Zámek Dobrohoř si pamatuju ještě z doby, kdy neměl současného majitele a kdy to byla úplná ruina v sousedství velkého vepřína.“

„Opeře jsem trošku vzdálený; není moje ‚parketa‘. Nicméně do budoucna nevylučuju, že se to změní.“

„U ladění si čistím hlavu. Zároveň mám spoustu zákazníků z oboru, tak práci ani nemusím shánět.“

Absolutní sluch, precizní intonace, výsostná muzikalita. Výjimečný souběh, tři v jednom… Který český zpěvák se při této charakteristice vybaví jako první? Správně, řeč je o Ondřeji Holubovi, zejména ansámblovém pěvci, který za sebou má zkušenost se všemi tuzemskými vokálními tělesy tak zvané staré hudby. Umělec, který se stále věnuje také ladění pianin, poskytl směrem ke svému vystoupení 8. července na Zámku Dobrohoř svůj historicky první rozhovor pro klasickohudební médium. Člověk se až diví, proč to tak dlouho trvalo…