PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hrůša programem prokázal, že to myslí v britské metropoli vážně, to znamená umělecky náročně.“

„Právě tyto kontrasty se svým oddaně a vášnivě hrajícím orchestrem v Bartókovi podpořil a vyzdvihl.“

„Jedinečné, vpravdě sváteční provedení učinilo ze Svatebních košil hudebně-dramatický skvost.“

Koncertní program, kterým se v sobotu Jakub Hrůša ujal v Londýně funkce hudebního ředitele Královské opery Covent Garden, nebyl ani trochu laciný. Bartók a Dvořák spolu kontrastovali a jejich díla – Podivuhodný mandarín a Svatební košile – umožnila uvažování o různých podobách dramatičnosti a divadelnosti. Navíc však také šlo o rozeznění skladeb, které se neuvádějí tak často.

„Festival Lípa musica se stal širokým kulturním fenoménem, blyštivou značkou přesahující hranice regionu.“

„U koncertu světové hvězdy Joyce DiDonato jsem si poprvé říkal, zda je to ještě projekt pro festival Lípa Musica.“ 

„My kritici obvykle věříme, že svou prací můžeme kultivovat prostředí, které milujeme, nebo stát na stráži, pokud se hudební produkce ubírá směrem, kde ji zažívat nechceme.“ 

V pátek večer 19. září se pod křídly festivalu Lípa Musica sešli mladí hudebníci Akademie komorní hudby pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka při spolupráci s Václavem Luksem a stálicemi jeho Collegia Vocale 1704, Helenou Hozovou a Anetou Petrasovou. Vedle Vivaldiho instrumentálních skladeb zazněla kantáta G. B. Pergolesiho Stabat mater.

„Ze sólistů je nezbytné vyzdvihnout zejména Romana Hozu, který se ujal role Krista.“

„Bylo zřejmé, že členové sboru nepřišli pouze odzpívat.“

„V podání dirigenta Marka Šedivého působilo dílo nejen jako hudba, ale jako skutečný zápas, v němž se utkává tělo, duch a víra.“

Hudba má jedinečnou moc otevírat dveře do jiných časů a jiných řádů. Člověk, který vstoupí do prostoru katedrály a usedne do lavice, se ještě před zazněním prvního tónu ocitá tváří v tvář něčemu, co přesahuje jeho bytí: tichu, architektuře, historii i poselství. Nad kněžištěm ostravské katedrály Božského Spasitele se skví nápis „Kristus vítězí, kraluje, vládne“. Nenápadný a mnohými návštěvníky často přehlížený fragment, jehož obsah se 18. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu propojil s hudbou v jediný celek; s prvními tóny Lisztova oratoria Christus nápis ožil. Zdálo se, že Lisztovo poselství, formulované před více než sto padesáti lety, se znovu stalo přítomností – a Ostrava jeho jevištěm.

„Dunění motoru vystřídaly glissy a šelest houslí, připomínající svist stíhačky… a stroj se najednou vznášel ve výškách.“

„Baiba Skride se představila jako houslistka vytříbeného výrazu, se schopností obrovského hudebního tahu a emoční výpovědi, s krásným nosným tónem.“

„Nastoupili také příslušníci Vojenské hudby Olomouc v uniformách, aby vypomohli orchestru filharmonie s interpretací ikonické skladby Leoše Janáčka, kterou je Sinfonietta.“

Filharmonie Bohuslava Martinů za sebou má dvojí start. Večer 18. září načala svou jubilejní sezónu i festival Harmonia Moraviae, a to s vynikající lotyšskou houslistkou Baibou Skride a šéfdirigentem Robertem Kružíkem. Umělkyně přednesla Koncert č. 2 cis moll pro housle a orchestr Dmitrije Šostakoviče, ale efektní zahájení patřilo „patronu“ filharmonie Bohuslavu Martinů a jeho oslavě stíhače Thunderbolt P-47. Také interpretovanou Janáčkovu Sinfoniettu pak obohatila Vojenská hudba Olomouc.

„O starou hudbu se zajímáme ne proto, že je stará a že bychom snad chtěli vytvářet nějaké muzeum dob dávno minulých, nýbrž proto, že se nám líbí a chceme ji naopak přinést do naší doby.“

„Podobně jako víno kurzisté mohli koštovat i muziku, neboť nabídka tříd byla bohatá a repertoár znějící na koncertech a přehrávkách skutečně různorodý.“

„Vyvrcholením týdenní snahy byly tři velké koncerty. Na nich se protkli všichni hudební i nehudební účastníci kurzů.“

Pokud jste v sobotu 5. července letošního roku zavítali za rekreací do jihomoravského městečka Valtice, jistě vám neunikly siluety rozmanitých existencí, které se, často obtěžkány podivně tvarovanými zavazadly, pomalu šinuly k internátu Střední vinařské školy. Nyní již můžeme prozradit, že se jednalo o nastávající studenty, pedagogy a jiné účastníky již 37. ročníku Mezinárodní letní školy staré hudby (MLŠSH), kteří dychtivě vyhlíželi své desky, visačky a stravenky, ze kterých další týden, někteří až do neděle 13. 7., budou žít.

„Krátce promluvil biskup Martin David s díkem a krátkou modlitbou za osobnosti našich dějin.“

„Nejemotivnější Agnus Dei s prosbou o mír Dona nobis pacem zaznělo s úchvatným sólem Marie Vrbové ještě jednou jako přídavek.“

„Příjemně modulovaný hlas Vítězslava Šlahaře dbal na klasickou výslovnost legendárních recitátorů a skutečných herců velkých scén.“

Dne 17. září se v kostele sv. Václava, nejstarším kostele v Ostravě, konal koncert, na kterém se zakladatel Českého filharmonického sboru Petr Fiala představil jako sbormistr, dirigent i skladatel. Tři svá oratoria spojil v jedno se zaměřením na české historické osobnosti, které byly kanonizovány; jejich život se vtiskl do českého a světového povědomí, i do poezie. Orchestrálních partů se ujali Czech Virtuosi, sólových pak sopranistka Marta Chila Reichelová, altistka Marie Vrbová, barytonista Tadeáš Hoza a dva recitátoři, Marta Dancingerová a Vítězslav Šlahař. V roli doprovodné i sólové přispěl s elektronickými varhanami Martin Jakubíček.

„Publikum přivítal strahovský opat Daniel Peter Janáček O. Praem s připomínkou, že kultura, vzdělanost a umění vždy naplňovaly život řádu premonstrátů a Strahova.“

„Soprán Heleny Hozové má vzornou tónovou kulturu barokního slohu bez náznaku vibrata a s okouzlující tvorbou tónu.“

„A v následující sedmé větě Eja mater fons amoris si neméně výstižně vedl alt Anety Petrasové, jehož hloubky dokázaly dojmout a pozdvihnout.“

V roce 2025 zahájil Spolek Norbertinum pořádání koncertů ve Strahovském klášteře. Třetí koncert prvního ročníku koncertních cyklů se konal ve středu 17. září 2025 ve Filozofickém sále Strahovské knihovny. Hudbou Vivaldiho a Pergolesiho ho naplnil barokní soubor Collegium 1704, vedený Václavem Luksem. Koncert dal publiku, vedle výsostného hudebního prožitku, také pocit vzácnosti chvíle z doteku genia loci. 

„Šest capriccií je dílo skutečně na hranici hratelnosti.“

„U Sciarrina je právě mix znějícího a neznějícího tím, co vytváří napětí.“

„Neberu hudbu jen jako konejšení, které mě má zavést do bezproblémového světa.“

Houslistka Hana Kotková sice dlouhodobě žije ve Švýcarsku, v České republice je však pořád častým hostem. Pravidelně se objevuje také na festivalu Ostravské dny, kde letos kromě jiného potvrdila svojí pozici výjimečné interpretky děl Salvatoreho Sciarrina. S někdejší vítězkou Pražského jara, která dnes úspěšně lavíruje mezi soudobou a „tradičnější“ hudbou jsme si tak povídaly i o tom, jak se Sciarrinovy flažolety hrají uprostřed noci.

„Introitus Franze Liszta je příležitostné dílo, demonstrující tehdy nové možnosti romantických nástrojů. K nim obzvláště patří možnost crescenda.“

„Pohyboval se v improvizaci uvolněně a inspirovaně ve výrazně polyfonním stylu a přesto, že hrál poměrně dlouhou dobu, udržoval novými a novými řešeními přináležitost k původnímu melodickému materiálu – a docela dobře udržel i pozornost publika.“

„Improvizovaný byl i přídavek. Umný a hravý. Začal motivem Smetanovy Vltavy, do kterého nakonec nenásilně zaklesl Brahmsův Uherský tanec.“ 

Třicetiletý maďarský církevní hudebník Brúnó Kaposi se jako vítěz improvizační kategorie loňské soutěže v Opavě dostal do Prahy. Vystoupil ve čtvrtek na Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum v bazilice sv. Jakuba a zejména improvizacemi, ale i klasickými skladbami upoutal a přesvědčil.

„Esfahanimu se podařilo udržet pevný tvar a zároveň ponechal prostor pro svobodu a výraz.“

„V jeho interpretaci se koncert nejevil jako pouhý „historický kousek“, ale jako hudba, která dokáže být aktuální.“

„Zvuk orchestru byl kompaktní a přitom vzdušný.“

Koncert, který se uskutečnil 14. září v sále Fakulty umění Ostravské univerzity, se nesl ve znamení výjimečného setkání – nejen mezi publikem a interprety, ale především mezi různými epochami hudební historie. V centru pozornosti stál Mahan Esfahani, mezinárodně uznávaný cembalista, jehož kariéra je spjata s prestižními oceněními a tituly jako např. BBC New Generation Artist. Esfahani, známý svou schopností propojit historicky poučenou interpretaci s moderním cítěním a výrazovou intenzitou, vystoupil v Ostravě nejen jako sólista, ale zároveň jako dirigent orchestru Prague Philharmonia.

„Námětem pro programovou skladbu se staly ženy coby interpretky liturgické a koncertantní hudby na počátku 18. století.“

„Marina Viotti předvedla, že dokonale zvládnutá hlasová technika pěvci dovolí uplatnit se v mnoha směrech.“

„Andrés Gabetta má o interpretaci Vivaldiho jasnou představu, rovněž tak orchestr, jehož výkon a spolupráce se sólistou splňoval nejpřísnější kritéria.“

Pěvecké recitály jsou vedle operních představení druhou stranou mince, kterou se mohou obohatit návštěvníci bayreuthského festivalu barokní opery. Letos jich pořadatelé nabídli celkem sedm, střídavě v Markraběcím divadle a v zámeckém kostele. Při posledním z nich v sobotu 13. září vystoupili na scéně divadla mezzosopranistka Marina Viotti, houslista Andrés Gabetta a Orchestr Královské opery ve Versailles.

„Aida je skutečně ikonickým titulem. Od premiéry v roce 1871 v Káhiře zaujímá výsostné postavení na repertoáru divadel po celém světě.“

„Jsem moc rád za opětovnou spolupráci s režisérkou Magdalenou Švecovou.“

„Novou inscenaci připravujeme ve dvojím obsazení. Pilířem bude maďarská sopranistka Csilla Boross.“

První premiérou sezóny Janáčkovy opery bude Verdiho Aida. Dirigentem představení režírovaného Magdalenou Švecovou je Jakub Klecker, který působí v Janáčkově opeře už osmnáct let. Patří ke stálicím souboru a formuje jeho umělecké směřování. Jak vnímá novou sezónu a co nového je možné v Aidě čekat, jsme diskutovali v rozhovoru.