PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pietro Metastasio za svoje místo dvorního básníka vděčil své mecenášce, hraběnce Marii Anny Pignateliové, která v Jaroslavicích pobývala.“

„Nadšenec a vizionář, rakouský lékař Sigurd Hochfellner se i přes nejasnosti v restitučním řízení pustil do dílčích oprav. Za jeho podpory i účasti se koncert v rámci festivalu Hudba Znojmo mohl uskutečnit.“

„Pěveckého partu se ujala altistka Monika Jägerová, která je jako muzikoložka i badatelkou.“

Zámek v Jaroslavicích je dlouho spící klenot. Bohužel patří k našim nejohroženějším památkám a jeho degradace stále postupuje. Upozornit na tento stav se rozhodl management festivalu Hudba Znojmo a uspořádal večer o operním básníkovi Pietru Metastasiovi. Byl totiž přítelem hraběnky Marie Anny Josefy, hraběnky z Althannu, která byla známá také jako Marianna Pignatelli. Rod Althannů zámek vlastnil až do roku 1790 a hraběnka s Metastasiem udržovala písemný kontakt a byla jeho patronkou. Komponovaný večer 16. července nabídl četbu z jejich dopisů a hudbu z oper, ke kterým Metastasio složil text. Autentický zážitek ve společnosti protagonistky Moniky Jägerové…

„Minulost neexistuje, kupředu můžeme jít kamkoli, tedy i zpět.“

„Poučenou interpretaci lze aplikovat i na období romantismu.“

„Díky podpoře národních a mezinárodních projektů se JAMU stala jednou z nejlépe vybavených vysokých škol v Evropě.“

Děkankou Hudební fakulty JAMU je inovativní umělkyně s polsko-německými kořeny. Z rodného jižního Německa přinesla do České republiky nový přístup k interpretaci hudby, založila kromě oboru Historická interpretace i jediný sdílený mezinárodní studijní program ve střední Evropě. Dne 9. července byla Barbara Maria Willi zvolena rektorkou Janáčkovy akademie múzických umění s nástupem od 1. února 2026, Willi je však také činnou interpretkou coby hráčka na klávesové nástroje a už zítra společně s mezzosopranistkou Markétou Cukrovou vystoupí na Festivalu Krumlov. Nejen o zmíněném je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Johann Sebastian Bach nebyl během svého života nejslavnějším z Bachů.“ 

„Moteto Jesu, meine Freude mělo být zlatým hřebem večera, spíše však naplno odhalilo slabiny německého souboru.“  

„Programu i souboru by patrně lépe slušel trochu komornější akustický prostor.“

První koncert letošního mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby nabídl ve čtvrtek 17. července v kostele Emauzského kláštera program sestavený z děl velké hudební rodiny, do které se narodil jeden z největších géniů Johann Sebastian Bach. Komorní provedení motet ze sedmnáctého a osmnáctého století obstarali členové souboru Ensemble Polyharmonique pod vedením kontratenoristy Alexandra Schneidera. Vyprodaný kostel aplaudoval hodinovému představení, které lze navzdory nejednomu interpretačnímu otazníku označit za zajímavý a důstojný začátek dalšího ročníku.

„Závěrečného koncertu se účastnili vlastně všichni, kteří byli s festivalem nějak spjatí.“

„Všichni společně vytvořili Kytarový orchestr ‚Mikulov Philharmonie‘, před který se jako dirigent postavil Martin Schwarz.“

„Vystoupil Pablo Márquez, renomovaný kytarista, původem z Argentiny, který procestoval s kytarou celý svět.“

Kytarový festival v Mikulově ukončily dvě velké akce v sobotu 12. července. Nejprve od 17:17 hodin koncert nejlepších účastníků kurzů a večer od 20:20 hodin koncert kytarového argentinského mága Pabla Márqueze. Nástupní sál mikulovského zámku praskal ve švech a publikum dávalo nahlas najevo svoji sounáležitost.

„Když se vrací inscenace, je vždycky velmi zajímavé sledovat, co se za ty roky v jednotlivých lidech událo.“ 

„K Alessandru Severovi chci přistoupit s větším pochopením, protože občas to zkrátka člověku chvíli trvá, než si najde pevnou pozici v životě.“

„Musíme diváka vtáhnout k sobě a pak ho zase vrátit zpátky. Restartovat ho.“

Mladá režisérka Monika Hosmanová do operního světa pronikla vcelku náhle na začátku minulého roku, kdy vytvořila úspěšnou inscenaci Jakobína v Jihočeském divadle. Její první samostatnou režijní zkušeností však byla spolupráce s Collegiem Marianum na Händelově opeře Alessandro Severo, kterou uvedli před dvěma lety v Halle. Nyní se inscenace vrací, a to do barokního divadla v Českém Krumlově, kde bude k zhlédnutí 24. a 25. července. Co může vnést činoherní režisér do barokní opery, jak vnímat operu, která je pasticciem, či jakou funkci má divadlo v postmoderním světě umělkyně naznačila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Zakotvili v Americe, kde zazářili mezi organizátory tamního operního života.“

„Známější z bratrů Maurice byl považován za zázračné dítě; na svoji lásku ke klávesám si časem vzpomněl.“

„Už druhé sezóny v Hudební akademii se ujal s mladším bratrem Maxem.“

Osmnáct kilometrů jižně od Brna leží Židlochovice. Mohou se pyšnit tím, že v 19. století se tu narodili dva rakouští arcivévodové či budoucí manželka španělského krále. A v rámci židovské komunity tehdy také dva bratři s hudebními sklony i vlohami, kteří se brzy vydali do světa. Zakotvili v Americe, kde nejen dirigovali či komponovali, ale především zazářili mezi organizátory operního života, který se v New Yorku a dalších amerických městech zdařile rozvíjel. Jak starší Maurice (1825–1887), tak mladší Max (1835–1892) se prosadili jako manažeři operních hvězd i jako impresáriové operních společností. Byli zároveň aktéry i svědky rušného období, které předcházelo vzniku Metropolitní opery.

„Jihočeská Soběslav se již po sedmnácté rozezněla Setkáním s hudbou.“

„Renomované hudební kurzy provázel festival dvanácti koncertů.“

„Vysoká úroveň mladých muzikantů, kteří se v Soběslavi každoročně scházejí, je už mezi hudebnímu profesionály chvalně známým standardem, stejně jako převážně o klasickou komorní hudbu opřená dramaturgie doprovodného festivalu.“

V uplynulých šestnácti letech uspořádalo neziskové sdružení „Setkání s hudbou“ v jihočeské Soběslavi přes 170 koncertů, na nichž se představilo na dvě stě souborů a sólistů, a to pro více než 23.000 diváků. I letošní, v pořadí 17. ročník interpretačních kurzů a hudebního festivalu Setkání s hudbou opět do Soběslavi přivezl opět řadu jedinečných hudebních zážitků napříč různými žánry.

„Přes výraznou dramatičnost skladby si dokázal zpěvák v hlase zachovat lehkost a pružnost.“

„Bernovský pěvce náležitě podpořil v hudebně-výrazové dramatičnosti.“

„Pelka předvedl schopnost překlenout velké intervalové skoky a volnou pohyblivost ve vysoké tessituře včetně obratnosti v brilantních pasážích.“

Klášterní hudební slavnosti jsou již devatenáctým rokem žádoucím a potřebným festivalem klasické hudby na severní Moravě, který pravidelně láká zajímavým programem propojujícím více žánrů. Letos, stejně jako loni, dramaturgie vsadila na český kontratenorový zjev – Vojtěcha Pelku. Za cembalo a varhany jako sólista i korepetitor usedl Ondřej Bernovský. Duo si pro koncert 12. července v rýmařovské kapli V Lipkách připravilo výběr z klasicistních operních předeher a árií a nadchlo místní publikum.

„Přijde mi zajímavé, že se u nás Boulezově hudbě téměř nikdo nevěnuje, zatímco na Západě zažívá obrovský ‚boom‘.“

„Soutěže však, až na pár výjimek, nejsou zárukou, že se člověk někam dostane.“

„Čím dál více se tlačí na uniformitu, na přesný opak něčeho osobního.“

Marek Švejkar je klarinetista, zároveň velice všestranná osobnost. Působil osm let v Paříži, mimo jiné také na prestižní pařížské Conservatoire National Supérieur, studijní pobyty ho dále zavály k mentorům do Itálie, Norska, Finska, Nizozemí a dalších míst. Kromě sólového vystupování se věnuje doktorskému výzkumu, pedagogice, opernímu zpěvu a zároveň vystudoval hru na klavír. Neobvyklý a velmi podnětný rozhovor začíná u tvorby debutového CD u Supraphonu a dotýká se mimo jiné Švejkarova vystoupení 23. července v rámci Festivalu Krumlov.

„Festival je každoročním vyvrcholením bohaté operní sezóny Bavorské státní opery.“

„Káťu Kabanovou dirigoval v Bavorské státní opeře debutující Petr Popelka.“

„Pochopili ti, kteří operu neznají, oč se v ní jedná?“

Všechno začalo v létě roku 1875. Tehdy mnichovská opera poprvé uvedla Slavnostní léto, ze kterého se postupně stal renomovaný a operními milovníky z celého světa vyhledávaný Mnichovský operní festival, který v letošním roce slaví 150. narozeniny. Festival je každoročním vyvrcholením bohaté operní sezóny Bavorské státní opery. Letos nese podtitul Mýty a jejich proměny v staletích a tomu je také podřízená operní dramaturgie festivalu. Jedním z uvedených děl je také Janáčkova Káťa Kabanová pod hudebním vedením Petra Popelky a s Pavlem Černochem v tenorové roli Borise.

„Mám za sebou několik úspěchů, ale často narážím i na neúspěchy, a necítím se tak vždy kompetentní stát na místě, kde právě stojím.“

„Další věc je ta, že při zkoušení, představení nebo koncertu vás vždy něco překvapí. Reakce musí být pružná a pohotová. Vím, že se v tomto směru musím ještě hodně učit.“

„Dirigent musí před ansámbl předstoupit s jasnou vizí. Stejně si ale musí nechat jakousi rezervu a být otevřený dalšímu vývoji interpretace.“

V následujícím akademickém roce nastoupí do čtvrtého ročníku na Hudební fakultě JAMU. Že by se mohl stát dirigentem, ho napadlo až jako studenta střední pedagogické školy, že se od příští sezony stane dirigentem Národního divadla Brno, ví už teď. O svých začátcích a zkušenostech, představách a vizích, nebo i o tom, co může jako mladý dirigent nabídnout renomovanému tělesu, se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rozpovídal teprve šestadvacetiletý Dominik Pernica.