PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V pondělí se opakuje den s nahrávkami Karla Ančerla.“

„V pátek si připomeňte nahrávku Bachových Goldbergových variací s Glennem Gouldem, začíná v 8:21.“

„Víkendová dopoledne můžete strávit na návštěvě u Hanuše Bartoně s velmi originálním hudebním výběrem všech epoch.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 30. června do 6. července?

„Toto schéma věrně demonstruje vůbec celkový přístup dirigenta k tektonickému rozvržení skladeb, které působilo velmi logicky, přirozeně a plynule.“

„Po několika málo taktech bylo zřejmé, že jeho výkon nebude třeba nikterak důkladně analyzovat, a to v tom slova smyslu, že svůj nástroj, svůj part a přednes ovládal s dvousetprocentní jistotou.“

„Zbývající části první věty se podařilo dirigentovi velmi dobře vystavět díky účinné dynamice a frázování a pečlivě vyposlouchaným tématům, což mu umožnilo je efektně vzájemně pospojovat v jednotný a plynulý hudební proud.“

Sněmovní sál Arcibiskupského zámku v Kroměříži rozezněla ve čtvrtek 26. června Filharmonie Brno pod taktovkou Františka Macka, uměleckého ředitele festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž. Hvězdou Večera vídeňských mistrů se stal čínský houslista Ziyu He, když přiměl návštěvníky k ovacím ve stoje již v první polovině koncertu. Rozhovor s ním jsme přinesli ZDE. V rámci 26. ročníku mezinárodního festivalu se konají ještě tři neméně zajímavá hudební představení.

„Půl hodiny po skončení hustého deště vypukl pod širým nebem gejzír laskavé, virtuózní a svrchované hudby“ 

„To, co u Martina Prokeše obdivujeme při intepretaci chorálu či staré hudby, se zde ukázalo býti spíše na škodu přirozené lidovosti“. 

„Vrchol večera přineslo mistrovství flétnistky Jany Semerádové a dokonale souznící party hudebníků kolem ní“  

Ještě třicet minut před začátkem koncertu na Oybině hustě pršelo. Ředitel festivalu Lípa musica Martin Prokeš však nakonec opět slavil jeden ze svých mnoha festivalových úspěchů. Svatý Petr dopřál divákům ve starobylé zřícenině hradu a kláštera Oybin hodinu a půl barokního folkloru a folklorního baroka. Collegium Marianum a Ensamble Flair pod vedením Jany Semerádové a Jana Rokyty pohladily duše poněkud zkřehlého publika a v rámci žánrového snoubení vykouzlily mezi gotickými zdmi líbezné hanácké a valašské písně, prokládané skvělou hudbou Georga Phillipa Telemanna.

„Plzeňský operní soubor má za sebou již řadu operetních inscenací, tudíž se nemusí v operetě teprve rozhlížet.“

„Titulní postavu zpívala a hrála s požadovanou lehkostí a lehárovskou nonšalancí Lívia Obručník Vénosová. Roli navíc propůjčila atraktivní zjev.“

„Dlouho aplaudující diváci se evidentně rádi nechali unést melodickým bohatstvím Lehárovy hudby.“

V pátek 27. června se příznivci operního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla opět vypravili do lochotínského amfiteátru, aby zde zhlédli další z představení, které jim domácí operní scéna nabídla. Pro devátý ročník zvolila nikoliv operu, ale Lehárovu Veselou vdovu, přední dílo klasického operetního žánru. Takto se znovu připomněla inscenace z roku 2019, kterou tehdy mohli sledovat diváci nejen v Plzni, ale i pražském divadle v Karlíně.

„Uspořádat gratulační koncert přímo v den skladatelových devadesátin byl výborný nápad a je skvělé, že se ho uskutečnit podařilo.“

„Interpretky skvěle pochopily Temlovu hudbu a sebejistě ji předaly posluchačům ve zvukové vyváženosti a v rytmické souhře.“

„Možná jediným nedostatkem jinak moc zajímavé dramaturgie koncertu byla volba pouze kompozic, které Jiří Teml napsal až po své padesátce.“

Oslavit jubilem 90 let je skutečně významná událost. Skladatel a dramaturg Jiří Teml patří k šťastným oslavencům tohoto úctyhodného věku a je chvályhodné, že v letní večer 24. června v 19:30 v Galerii Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze se podařilo zorganizovat koncert připadající přímo na den jeho kulatých narozenin. Gratulační koncert organizačně připravila cembalistka Monika Knoblochová, interpretka mnoha jeho děl, v rámci cyklu svého hudebního salonu Café Crème. Koncert měl také charakter jakési třešničky na dortu – završil totiž několikaměsíční řadu gratulací, které postupně přicházely od několika hudebních těles a institucí.

„Opera o opeře. Divadlo o divadle. Mimořádně vtipné, hubaté představení, přirozené a civilní, jako ze života.“

„Ztřeštěný příběh před smějícím se publikem rozkrývá, jak to chodívalo a chodívá na divadle.“

„Představení plné mluveného slova, ve kterém herecky i pěvecky excelují s naprostou přirozeností rozených komiků Roman Hoza a Tadeáš Hoza.“

Všechno. Ale jinak… Z původního díla zbylo hudebně vlastně vše, ale výsledek se schválně tváří, že skoro nic. Čtyřikrát opakovaný večer na zámku v Nových Hradech v rámci Smetanovy Litomyšle letos zohlednil výročí Antonia Salieriho, nicméně z jeho opery Prima la musica e poi le parole pod rukama dramaturga a režiséra Tomáše Studeného nezůstal kámen na kameni. Vzniklo něco takového, o čem se mladí s uznáním vyjadřují, že to bylo „hustý“. Také se říkává „hlína“. A nebo „velká p****“.  Prostě skvělá zábava.

„Vyslat mě jako dvanáctiletého do Evropy nebylo jednoduché; rodiče se museli důkladně poradit, jak dál.“

„V Salcburku jsem byl dopoledne jsem byl ve škole, odpoledne jsem docházel na Mozarteum Universität a večer co večer na koncerty.“

„Vystoupení s Vídeňskými filharmoniky vzniklo díky mému úspěchu na mezinárodní soutěži European Young Musicians.“

Mezinárodní festival Hudba v zahradách a zámku, který se právě koná v Kroměříži po šestadvacáté, se v uplynulých letech nadechl k počinům se špičkovým obsazením. Beethovenova Devátá, Dvořákovy Svatební košile; Slávka Zámečníková, Peter Kellner, Aleš Briscein… Loni mě oslovil výkon slibné americké houslistky Aubree Oliverson. A letos se festival vytasil se zahraniční hvězdou světového formátu. V rámci koncertu, uskutečněného 26. června ve vyprodaném Sněmovním sále kroměřížského zámku, exceloval mladý čínský houslista Ziyu He. Vítěz významných mezinárodních soutěží, Menuhinovou počínaje a televizní European Young Musicians konče.

„Díky práci s francouzským a německým profesorem jsem měla možnost poznat dvě nejdůležitější hobojové školy a vzít si z každé něco.“

„Brzy ráno mi zazvonil telefon od mého profesora Dominika, jestli bych mohla být odpoledne na generální zkoušce a odehrát koncerty s Berlínskými filharmoniky.“

„Výrobou strojků strávím možná i víc času než samotným hraním. Je to velmi precizní řemeslná práce a celý proces dotažení strojku až do konce je dost dlouhý.“

Z dětského sboru až k Berlínským filharmonikům. Mladá hobojistka Štěpánka Andělová začínala na Pražské konzervatoři, pokračovala ve studiu ve švýcarském Lausanne a dostala se až na prestižní Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně. Právě zde si už stihla zahrát s Berlínskými filharmoniky. V rodné Praze působí také v Orchestrální akademii České filharmonie a druhým rokem je členkou prestižního světového Orchestru mladých Evropské unie (EUYO). V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevřeně mluví o rozdílech mezi evropskými přístupy ke klasické hudbě, o náročnosti studia i o tom, proč hoboj není jen hudební nástroj, ale také každodenní řemeslná výzva.

„Střízlivě posmutnělá Šostakovičova 14. symfonie se sólovým sopránem a basem se zabývá tématem smrti, a to v hudebním vyznění záměrně způsobem odlišným od klasiků.“

„Zařadit do první poloviny večera hudbu Mieczysława Weinberga bylo riskantní, ale logické.“

„Britský vokální soubor The King´s Singers zaplnil piaristický kostel publikem těšícím se na hudební zážitek neméně ´artový´, ale mnohem laskavější.“

Šostakovič, Weinberg, Pärt, Poole… Jména autorů, jejichž hudba zněla ve dvou koncertech festivalu Smetanova Litomyšl, napovídají, že čtvrteční program byl náročnější. Večer s objevně vybranou hudbou dvacátého století patřil komornímu orchestru Kremerata Baltica, podvečerní čas předtím vokálnímu umění sexteta The King´s Singers, které střídalo současné skladatele s historickými. Oba koncerty si našly početné a vděčné publikum.

„Urinbajev, dirigent mladistvých sil a zjevný zastánce prezentace mocného potenciálu žesťových a bicích nástrojů, využil každé příležitosti k akcentům.“

„Jeho symfonické úsilí ovšem úspěšně mírnila vkusná, lyricky nesená klavírní arpeggia, figurace a kadence věhlasné klavírní virtuosky Madiny Fayziyevové.“

„Během první části večera jako by dirigent a orchestr nalezli ideální zvukové proporce své interpretace s ohledem na akustiku Smetanovy síně.“

Státní symfonický orchestr Uzbekistánu koncertoval pod vedením svého uměleckého ředitele a hlavního dirigenta Kamoliddina Urinbajeva ve Smetanově síni Obecního domu. Koncert se konal v úterý 24. června a na programu byla díla Dvořáka, Rachmaninova a Čajkovského. Sólo v Rachmaninovově 2. klavírním koncertu měla Madina Fayziyeva. Sál nebyl zcela zaplněn, ale večer byl poutavý dramaturgií i provedením.

„Těším se, až bude dokončena oprava varhan v katedrále sv. Víta; toužím si na ně zahrát.“

„Martinů je ve světě stále poněkud opomíjený. A je to škoda, protože v sobě jeho díla mají zvláštní magnetismus.“

„Od tří let jsem věděl, že budu hudebníkem, a od té doby jsem z této cesty neuhnul.“

Britský dirigent, varhaník a klavírista Wayne Marshall je proslulý hudební všestranností, a to jak za dirigentským pultem, tak u klávesových nástrojů. V letech 2014–2020 působil jako šéfdirigent orchestru WDR Funkhausorchester v Kolíně nad Rýnem a v letech 2007–2013 jako hlavní hostující dirigent milánského Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi. Je uznávaným interpretem děl George Gershwina, Leonarda Bernsteina a dalších amerických skladatelů 20. století. V neděli 6. července vystoupí s rozhlasovými symfoniky na závěrečném koncertu festivalu Smetanova Litomyšl s názvem Americká story. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hovoří i o svých zkušenostech s českým publikem a hudebníky.

„Hudba Kobayashi ale podľa mňa kvalitu krehkosti až tak neskúmala – možno skôr rozmanitosť.“

„Nie je to tak, že by mu ansámbel tvoril pozadie – obe zložky spolu komunikujú, hoci sa Ken-ichi Tajima stával akýmsi lídrom.“

„Pomedzi tieto bloky zaznieva šakuhači, nie virtuózne, ale signálne.“

V pondelok 23. júna skončil 15. ročník podujatia International Shakuhachi Festival Prague. V priestoroch Gabriel Loci ho uzavrel ho koncert s názvom Wakamono (mladosť) v spolupráci s Orchestrom BERG. Dve diela japonských a dve českých skladateľov a skladateliek sa zároveň stali kódou nielen tohto ročníku festivalu, ale aj jeho fungovania. Organizátori totiž tento ročník vyhlásili za posledný.

„Bylo obdivuhodné, jak k sobě všechny hlasy barevně ladily a byly přesně sezpívané, neboť zpívat janáčkovské úpravy lidových písní není zrovna snadné.“

„Moje žena malučičká byla příležitostí pro tenoristu ke vtipnému přednesu.“

„Devatenáct říkadel, písniček, které Leoš Janáček složil v roce 1925 podle karikatur, které vycházely v dětském koutku Lidových novin, psal jistě nejen pro děti, ale i pro své potěšení.“

Janáček Ensemble a Hlasy regionu, tak se jmenoval pořad, jenž připravila Hudební fakulta JAMU na pondělí 23. června. Na závěr školního roku se tak sešli ve fakultní aule k muzicírování studenti, pedagogové i jejich hosté, aby společně zahráli skladby brněnských autorů, v nichž se odráží melodičnost jižní Moravy. Vedle členů Janáček Ensemble se představili jako hosté již profesionální umělci, s nimi vystoupili i studenti JAMU pod vedením dirigenta Víta Spilky. Generační pestrost i svěží muzikantství se proměnilo v příjemný večer.