PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Výtečně sehrané Clarimonia Ensemble zahájilo skladbou Marcia anonymního autora s brilantním klarinetem Irvina Venyše v pečlivém doprovodu tria basetových rohů.“

„V Koncertním kusu č. 2 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho zazářila polská klarinetistka Alicja Olekszak, od letošní sezóny nová členka Prague Philharmonia.“

„Vytříbený hoboj Viléma Veverky, klarinet Irvina Venyše či klavír Ivo Kahánka s úhozovými detaily uzavřely slavnostní koncert.“

Letošní 14. ročník festivalu Pražských klarinetových dnů vrcholil v úterý 1. července slavnostním koncertem v Sále státních aktů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Koncertní projekt European Music Melting Pot pokračoval již třetí spoluprací pražské HAMU s Poslaneckou sněmovnou a nabídl vynikající přehlídku špičkových klarinetistů, profesorů několika zahraničních univerzit a jejich studentů, kteří se setkali na letošních mistrovských interpretačních kurzech od 27. června do 2. července.

„Součet obou programů byl sofistikovaně prorostlý a vedle repertoáru, který na světě nemůže umět nikdo lépe než Česká filharmonie, umožnil navíc představit dva světoznámé sólisty.“

„Projev Alisy Weilerstein je vždy výrazně emotivní. Pianista Pierre-Laurent Aimaard působil vedle samozřejmé zralé virtuozity spíše i trochu poťouchle.“

„Filharmonici se spontánním, ale i zkušeným a vědoucím Tomášem Netopilem však naštěstí právě tuto stránku Slovanských tanců nezdůrazňovali.“

Slovanské tance ve Smetanově rodišti? Filharmonici jinde než v Rudolfinu? Ani jedno v minulosti nebývalo samozřejmostí. Ale teď už je pro Českou filharmonii definitivně pravidelnou letní štací Litomyšl a naopak pro Litomyšl je potěšením hudba Antonína Dvořáka. Dvojí festivalové vystoupení pod taktovkou Tomáše Netopila v prvních dvou červencových dnech, letos ve dnech s teploměrem nad třicítkou zatím těch nejteplejších, bylo pro publikum i přes to horko z obou důvodů radostí.

„Krásu renesanční polyfonie jsem objevil jako pětiletý.“

„Vrcholem státnického projevu ve středověku byla korunovace českých králů, při které zaznívaly skladby s tematikou legend.“

„Život umělce na volné noze se může zdát jako bohémský, ale pojí se s ním mnoho nelehkých životních situací.“

Zpěvák, houslista a umělecký vedoucí souboru Cappella Mariana Vojtěch Semerád je uznáván jako specialista na poučenou interpretaci staré hudby. Jako instrumentalista působí v ansámblu Collegium Marianum a spolupracuje i na autorských projektech napříč žánry. Jako sólový pěvec vystupuje s předními evropskými soubory, jakými jsou Les Arts Florissants, Vox Luminis či Huelgas Ensemble, s nimiž stanul v mnoha významných evropských sálech. 4. července Semerád vystoupí se svým souborem na Festivalu komorní hudby Český Krumlov a o den později na Smetanově Litomyšli.

„Zámek Dobrohoř si pamatuju ještě z doby, kdy neměl současného majitele a kdy to byla úplná ruina v sousedství velkého vepřína.“

„Opeře jsem trošku vzdálený; není moje ‚parketa‘. Nicméně do budoucna nevylučuju, že se to změní.“

„U ladění si čistím hlavu. Zároveň mám spoustu zákazníků z oboru, tak práci ani nemusím shánět.“

Absolutní sluch, precizní intonace, výsostná muzikalita. Výjimečný souběh, tři v jednom… Který český zpěvák se při této charakteristice vybaví jako první? Správně, řeč je o Ondřeji Holubovi, zejména ansámblovém pěvci, který za sebou má zkušenost se všemi tuzemskými vokálními tělesy tak zvané staré hudby. Umělec, který se stále věnuje také ladění pianin, poskytl směrem ke svému vystoupení 8. července na Zámku Dobrohoř svůj historicky první rozhovor pro klasickohudební médium. Člověk se až diví, proč to tak dlouho trvalo…

„S nadsázkou bych řekl, že hrát s kvartetem je svého druhu ‚diagnóza‘.“

„Mí rodiče mi totiž dávali Veroniku za příklad, jak se dobře učí a jak cvičí, a později vyšlo najevo, že to samé vykládali Veroničini rodiče jí o mně.“

„Spolupráce s Kianem Soltanim vznikla díky festivalu Schubertiade.“

Před koncertem Pavel Haas Quartet, který se koná 5. července v rámci festivalu Smetanova Litomyšl, jsme se v Praze sešli k rozhovoru s violoncellistou souboru Peterem Jarůškem. Pohovořili jsme o aktuálním festivalovém programu, v jehož rámci zazní slavná díla Franze Schuberta – Smyčcový kvartet č. 14 d moll, „Smrt a dívka“ a Smyčcový kvintet C dur se dvěma violoncelly, ten ve spolupráci s Kianem Soltanim; ale povídali jsme také o radostech a strastech života v kvartetu a vydavatelských plánech souboru do budoucna.

„Ticho, které zůstalo, nebylo prázdné. Bylo plné očekávání.“

„Byl to program, který v sobě spojoval různé představy hudebního divadla, přestože se jednalo o koncertní provedení, bylo těžké nemyslet na scénu.“

„Raiskin, zkušený orchestrální stratég, dokázal propojit barvitost Fallovy partitury s precizní artikulací a dynamickou logikou.“

Parafrází Janáčkova vnímání světa bychom mohli říci: „Všude kolem nás je slyšet melodie – v řeči lidí, ve zpěvu ptáků, v lese, na poli. Hudba je všude.“ Málokterý koncert se odehrává v tak přirozeně scénickém prostředí jako právě ten závěrečný letošního jubilejního 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka s podtitulem Roztančené finále.

„Nezájem publika nemůže překvapit. Prodat písňový recitál nebývá snadné ani pro přední pražské pořadatele.“

„Ve svých 65 letech je Finley schopen vrátit se (třeba) k raně romantickým písním a zazpívat je bez stopy nadměrného vibrata, ztuhlosti, pocitu opotřebovanosti či operního ‚přehráváni‘.“

„Bryn Terfel byl během své kariéry nespoutaný živel, jenž vše podřizoval výrazu, Gerald Finley je noblesní a ukázněný filozof, jenž výraz podřizuje svému hlasu.“

V Litomyšli už vystupovala řada světových pěveckých hvězd, v naprosté většině se však představily na zámeckém nádvoří s výběry slavných árií. Nové vedení Smetanovy Litomyšle se rozhodlo tuto tradici trochu rozšířit a na 28. června zařadilo do programu písňový večer, či spíše podvečer. Pozvalo si umělce nad jiné povolaného – kanadského barytonistu Geralda Finleyho, jenž se sice párkrát objevil v Praze, kde mimo jiné zpíval i Dona Giovanniho ve Stavovském divadle, ale širšímu českému publiku nebyl nikdy příliš známý. Bohužel…

„Jsem velice vděčný, že jsem vyrostl v bilingvním prostředí a tím pádem nemám problém s angličtinou, ale myslím, že žádné jiné výhody to nemá.“

„Sonáta, kterou jsem složil, je charakterově určitě nejodlehčenější z celého programu.“

„Budu mít možnost si zahrát s Janáčkovou filharmonií Ostrava vlastní houslový koncert.“

Vítězství v ústředním kole celostátní soutěže ministerstva školství, Mezinárodní houslové soutěže Josefa Micky, na Akademii Václava Hudečka v Luhačovicích a Zlatá medaile na soutěži Manhattan International Music Competition 2020. Laureátství France Music Competition 2022, mezinárodní soutěže Augustin Aponte 2022 ve Španělsku, International Music Competition 2023 ve Francii a mezinárodní soutěže Note di Talento 2023 v Itálii… Tolik jen kusý výčet úspěchů česko-amerického houslisty Mattea Hagera, který je absolventem Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy, kde studoval u Jiřího Fišera. Talentovaný umělec se aktuálně připravuje na sólové vystoupení v rámci Klášterních hudebních slavností, kde představí i svůj kompoziční um.

„Publikum je okamžitě vtaženo do světa prvotřídní virtuozity, kterou vyžaduje provedení Smetanovy desetiminutové kompozice.“

„Pohled na pódium při Lisztovi utvrzuje dojem, že Boris Giltburg je už tam, kde mu je nejlépe.“ 

„Rozhlížím se po sále, zvláště když v Prokofjevově skladbě zazní ikonická část Montekové a Kapuleti, a vidím v tvářích kolem sebe uspokojení.“

Dobře udělal ten, kdo si včas obstaral vstupenku na klavírní recitál Borise Giltburga, který se uskutečnil v neděli 29. června v rámci 67. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl. Dvě hodinky strávené ve Smetanově domě ve společnosti rusko-izraelského pianisty se staly neokázalou ukázkou interpretačního umění na světové úrovni a zároveň dokonalým příkladem, čeho může sólista dosáhnout díky intimně pojaté virtuozitě.

„Pucciniho Toscu nastuduje v září s Annou Netrebko, Freddiem De Tommaso a Geraldem Finleym v hlavních rolích.“

„S Českou filharmonií připraví Sukovu Pragu a jeho vlastenecký triptych, Pohádku zimního večera a Pohádku.“

„S Bamberskými symfoniky vystoupí mimo jiné se skladbami Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů.“

Jakub Hrůša, designovaný šéfdirigent České filharmonie od sezóny 2028/2029, připraví v Praze v té nejbližší s orchestrem jen několik koncertů. Figuruje v nich opakovaně symfonická hudba Josefa Suka, kterou také společně natáčejí, ale vedle toho rovněž díla od Jeana Sibelia a Benjamina Brittena nebo od Američana Bryce Dessnera. V Londýně ho v nové funkci hudebního ředitele Královské opery od podzimu 2025 do jara 2026 čekají tři nové operní inscenace – Tosca, Věc Makropulos a Peter Grimes.