PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Projekt Hudebních výletů ukazuje, jak může kultura vstoupit do veřejného prostoru jinak, nikoliv jako zábavná vsuvka, ale jako trvalé gesto péče o kulturní dědictví.“

„Houslista Jiří Sycha a cembalista Vít Bébar přistoupili k doprovodu s vnitřní energií a znalostí dobového stylu, ale zároveň s mimořádnou pozorností k rytmickému dýchání a formální architektuře skladeb.“

„Pelka dokazuje, že kontratenor už dávno není výlučně historizující kuriozitou.“

V podvečer soboty 24. května 2025 se Velký sál zámku Kunín proměnil v místo mimo aktuálně vnímaný čas. V rámci cyklu Hudební výlety, jež se pojí se jménem Igora Františáka, uznávaného klarinetisty, pedagoga Fakulty umění Ostravské univerzity a ředitele Svatováclavského hudebního festivalu, tam zazněl program souboru Viaggio Musicale. Soubor zaměřený na dobovou, historicky poučenou interpretaci nás provedl labyrintem lidských témat: bolest, láska, osud, víra… V barokní hudbě jsou tyto obsahy tlumočeny s až architektonickou přesností, což umožnilo spojit historizující interpretaci s hluboce aktuálním poselstvím.

„Opera u nás je bohužel často spojována s jednorázovou školní návštěvou, po které se většina lidí do operního domu už nikdy nevrátí.“

„Půjdeme králi až do morku kostí a věřím, že pro některé diváky to bude šokující, ale o tom ten příběh je.“

„Bylo by až groteskní, kdyby divák slyšel tu obrovskou hudební energii a na scéně viděl něco velice klasického, uhlazeného.“

Divadelní režisérka Barbora Horáková Joly se narodila v Praze a žije ve švýcarském Bielu. Na hudebních akademiích v Basileji a Ženevě vystudovala zpěv, později se rozhodla vyměnit pěveckou dráhu za povolání režisérky a studovala Bavorskou divadelní akademii v Mnichově. Celosvětově momentálně patří mezi nejúspěšnější a nejvytíženější operní režisérky. Na začátku tohoto roku inscenovala s velikým úspěchem Kouzelnou flétnu ve Vídeňské státní opeře. Ve Státní opeře v Praze nyní připravuje inscenaci opery Lear loni zesnulého německého skladatele Ariberta Reimanna, která bude mít premiéru 7. června. Za hudebním nastudováním stojí nově nastupující šéfdirigent Státní opery Hermann Bäumer.

„Její touha pronikala každou skulinou katedrály, rozšířila klenby o nebeské výšiny a dokonalý hlas prosil. ‚Ať již přijde, ať jeho srdce vstoupí do mého. Ať mne nová naděje posílí.‘“

„V jeho očích jsou tyto domněle zbožné ženy jen pokrytecké a farizejské lhářky.“

„Druhé dějství otevřel v melodických vlnách žertovným šarmem klarinet, hravá tamburína a flétny.“

Dramatem hluboké duchovní síly z přelomu věků, příběhem oduševněné lásky Máří Magdaleny, uzavřel v neděli 25. května Český filharmonický sbor Brno svůj šestý abonentní koncert 34. koncertní sezóny v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. Oratorium Julese Masseneta Marie Magdalena na text Louise Galleta nastudoval s Českým filharmonickým sborem Brno jeho zakladatel a již pětadvacet let stálý sbormistr a dirigent Petr Fiala, hostující Severočeskou filharmonii Teplice řídil její šéfdirigent Petr Vronský. Marii Magdalenu představila sopranistka Jana Sibera, Martu altistka Václava Krejčí Housková, roli Ježíše ztvárnil tenorista Tomáš Černý a Jidáše basista Gustáv Beláček.

„V neděli 25. května ožil prostor barokního divadla na zámku ve Valticích nadšeným mládím pod vedením svých pedagogů a mentorů.“

„Postavu kartáginské královny Dídó vytvořila sedmnáctiletá Adéla Řeháková, studentka septimy gymnázia Čajkovského a žačka ZUŠ Žerotín v Olomouci u pedagožky Hany Keferové.“

„Představení dopadlo bezchybně a mělo nadšenou atmosféru. Radost z výsledku měly nejen děti, jejich rodiče a pedagogové, ale i ostatní návštěvníci.“

Žáci základní uměleckých škol si 25. května v rámci festivalu ZUŠ Open vyzkoušeli, co to znamená barokní opera, a dokonce si mohli „ošlapat“ prkna, co znamenají svět, a to v autentickém prostředí barokního divadla na zámku ve Valticích. Opera anglického skladatele Henryho Purcella byla příležitostí pro nejlepší studenty, jak předvést svoje nadšení i umění.

„Hudba Karola Szymanowského je plná vzrušení a barevných i harmonických a rytmických efektů, které dokáží překvapit, a Robert Kružík ji dokázal podat jako vzrušující dobrodružství“

„Kateřina Javůrková zahájila fanfárovým motivem pevným tónem a s intonační jistotou, dávající najevo, že před publikem stojí sebevědomý mistr svého nástroje.“

„Oproti svým dalším dílům, poznamenaným duševní rozpolceností člověka, sužovaného depresemi, které ho přivedly až do ústavu, je tato Jarní symfonie plna optimismu a něhy.“

Jarní koncert zahrála Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 22. května jako poslední v této abonentní sezóně. A program byl velmi svěží i pestrý. Zahájila jej Koncertní předehra Karola Szymanowského, poté přišla potěšit posluchače hornistka Kateřina Javůrková, aby přednesla  Straussův Koncert č.1 , a nakonec zazněla Schumannova Jarní symfonie, která dala jméno celému koncertu. Dirigoval Robert Kružík, který se opět do sálu snesl ve své Cessně, přejmenované na Thunderbolt P-47, a i tentokrát zněly před koncertem tóny Bohuslava Martinů.

„Rezidenční orchestr multifunkčního Kulturního a kongresového centra se rozhodl uspořádat svému oblíbenému skladateli slavnost a představit jeho proslulá, ale i méně známá či méně uváděná díla.“

„Koncert pro klavír a orchestr je technicky velice náročný part, kterého se s bravurou a jistotou zhostil Lukáš Vondráček, pro kterého šlo o druhou spolupráci s místními symfoniky.“

„Každé ze třinácti částí Dvořákova Rekviem a jejich plnokrevnému provedení naslouchalo publikum se zatajeným dechem a aplaudovalo vestoje.“

Hladinu Lucernského jezera s přestávkami čeří výletní lodě, labutě či kapky deště, který se k večeru po takřka celodenním přetahování se zubatým sluníčkem už zřejmě unavil. Zpoza mračen se konečně vynořují majestátní alpské štíty, aby olemovaly krajinu jako na pohlednici. Páteční podvečer se v malebném Lucernu nese nejenom ve znamení přeháněk a citelného nárůstu turistů, ale rovněž ve znamení hudby. A to české. 

„Večerní program ve středu od 20:00 pochází z nabídky Evropské vysílací unie, uslyšíte nejprve Mozarteum Orchestra Salzburg pod taktovkou Ivora Boltona. A pak Berlínští filharmonikové s Markem Janowskim.“

„Na sobotní a nedělní dopoledne Petr Veber připravil výběr z Carmen a dalších Bizetových skladeb v kontextu dalších skladeb, které vznikly kolem roku 1875.“

„V tradičním operním čase v neděli v 16:00 dojde na operu Křižák v Egyptě Giacoma Meyerbeera, nahrávka z Teatro La Fenice vznikla před necelými dvaceti lety pod taktovkou Emanuela Viullauma.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. května po 1. června?