PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kateřina Kněžíková zaujala připraveným přednesem a úplným ponořením se do interpretovaných písní.“

„Zpívaná němčina je i v rámci pěvecké výuky kategorií sama pro sebe a Bruns ji zvládá výborně, jeho dikce i intonace je přímo čítanková.“

„Nejnáročnější poslední věta celého cyklu Rozloučení je hluboce filozofická, plná melancholie, ale také smíření se smrtí a v podání Pučálkové byla skutečně jímavá.“

Týden po koncertu Jessicy Pratt ve Státní opeře připravilo Národní divadlo další koncertní lahůdku, tentokrát zaměřenou na písňovou tvorbu. Programem koncertu byly Kouzelné noci Bohuslava Martinů a Píseň o zemi Gustava Mahlera, tedy dvou v Čechách narozených a následně světově proslulých skladatelů. Interpretace písní Bohuslava Martinů se ujala naše přední sopranistka Kateřina Kněžíková, v Písni o zemi vystoupila především v Německu působící mezzosopranistka Štěpánka Pučálková a s ní německý tenorista Benjamin Bruns. Orchestr Národního divadla vedl hudební ředitel opery Robert Jindra.

„Inscenace Elektry je známá i naším divákům“

„Herlitzius je jedna z nejlepších operních hereček současnosti.“

„Tobias Kratzer rezignoval na pohádkovost Hofmannsthalovy předlohy i na její symboliku.“

Operní odkaz Richarda Strausse stále mocně rezonuje, a to zejména v Německu – den po sobě uvedly jeho díla dva různé berlínské operní domy. Státní opera Pod lipami nabídla 10. února úspěšnou inscenaci Elektry, k méně známé Ženě bez stínu se 11. února uchýlila Německá opera Berlín. Na obě představení lze nalepit štítek „tak se to má dělat“.

„Inspirace lidovým tancem a venkovskou muzikou posloužila Janu Málkovi k vytvoření jedinečného kusu, jemuž se daří překlenout hned několik historických období i geografických lokalit.“ 

„Katarína Turnerová je interpretkou zkušenou a suverénní, zprvu zdánlivě nenápadnou. Jenže pak to přijde.“

„Dirigent Martin Lebel vtiskl působivé Ravelově kompozici šarm, jehož jsou schopni opravdu snad jen Francouzi.“

Pouze jediné dílo ze tří, která naplnila program únorových koncertů Komorní filharmonie Pardubice, pochází z období, jež tvoří repertoárový základ tohoto tělesa. Vedle klasicistního harfového koncertu Johanna Georga Albrechtsbergera, jehož sólového partu se brilantně ujala Katarína Turnerová, byla poprvé provedena Čtvrtá symfonie Jana Málka a nakonec se orchestr „vybarvil“ hudbou Maurice Ravela.

„Hned od prvních tónů bylo jasné, že Philippe přistupuje ke svému nástroji v naprostém soustředění.“

„Jasně definované fráze se prolínaly, violoncellista tvořil žádoucí napětí mezi nimi.“

„Pečlivě modeloval zvuk.“

Koncert Bruna Philippa byl oslavou sólového violoncella v jeho ryzí podobě. Recitál proběhl 17. února v rámci programu Janáčkovy filharmonie a francouzský umělec se představil o večeru složeném z děl Johanna Sebastiana Bacha, György Ligetiho a Gaspara Cassadó. Posluchači tak měli možnost vyslechnout různé hudební styly v podání držitele několika ocenění, včetně laureátství z prestižní Soutěže královny Alžbety za rok 2017. Každá skladba sice přinesla jiný hudební svět, přesto byl zřejmý promyšlený dramaturgický oblouk. Hned od prvních tónů bylo jasné, že Philippe přistupuje ke svému nástroji v naprostém soustředění a s hlubokým porozuměním.

„‚Riccardo Muti má obrovský cit pro náš orchestrální zvuk i styl hry,‘ míní kontrabasista Michael Bladerer.“

„Nadhled nad interpretací díla, provázený neustálou hravostí, přispěl k okouzlující Schubertově poetičnosti.“

„Maestro přistoupil k dílu s koncepcí zrodu a vývoje organického monumentu.“

V rámci koncertní nabídky Společnosti přátel hudby se 16. února ve Vídni představil slavný italský maestro Riccardo Muti spolu s Vídeňskými filharmoniky. Stalo se tak ve vyprodaném Zlatém sále Musikvereinu. Diváci slyšeli symfonie Franze Schuberta a Antona Brucknera, které zazní i při nadcházejícím turné vídeňského orchestru v Teatro alla Scala v Miláně a Carnegie Hall v New Yorku.

„Výběr skladeb akcentoval vzájemné souvislosti, ale i vývojové rozdíly tvorby dvou skladatelů – Camilla Saint-Saёnse a Maurice Ravela.“ 

„Nebývá u nás zvykem vřadit do programové skladby večera dva koncerty jednoho skladatele, a to v provedení stejného interpreta.“

„Ivo Kahánek nezůstal nic dlužen své pověsti klavíristy brilantně ovládajícího kompozice velkého stylového rozpětí.“

Dne 15. února se na plzeňské Nové scéně uskutečnil další z cyklu koncertů Steinway gala. Jako sólisté v něm vystoupili umělci, jejichž výkony jsou vždy zárukou vysoké kvality – hostující klavírista Ivo Kahánek a dále harfistka Dana Suchanová a houslista Martin Kos, oba členové operního orchestru Divadla Josefa Kajetána Tyla, posledně jmenovaný jeho koncertní mistr. Pod taktovkou šéfa opery Jiřího Petrdlíka zazněly výhradně skladby dvou francouzských skladatelů – Camilla Saint-Saёnse a Maurice Ravela.

„Ženský element se v průběhu večera prosadil ve dvou oborech, kompozičním a interpretačním.“

„Dvě stě let starou partituru Louise Farrenc dirigentka Gemma New uchopila s jasným interpretačním záměrem, svěžestí a optimismem.“

„V pomalé větě jsme byli svědky subtilního dialogu Špačkových houslí s hobojem orchestrálního hráče Jana Součka, instrumentalisty nemenších kvalit.“

Na program pátého koncertu orchestrálního cyklu Prague Philharmonia, konaného ve Dvořákově síni Rudolfina 16. února byly zařazeny tři skladby, Předehra č. 2 Es dur Louise Farrenc, Koncert pro housle a orchestr D dur Johannesa Brahmse a Symfonie č. 5 Jeana Sibelia. Před pražské filharmoniky se s taktovkou postavila mladá novozélandská dirigentka, sympatická Gemma New, sólistou večera byl neméně přívětivý Josef Špaček.

„Koncertní mistr Jan Fišer je ve skladbě Vincenta d‘Indy plně zaměstnán po celou dobu, musí bedlivě sledovat nejen nástupy svých kolegů, ale ve svém vlastním partu si střihne i několik technicky náročnějších míst.“ 

„Roxana Hädler, patřící k nejnadanějším českým harfistkám, projevila svůj přirozený cit, technickou suverenitu i neobyčejnou vnímavost pro náladu Ravelova díla.“

„Mozart alla francese: Jde o pouhé rokokové, lehkost zdůrazňující ozdůbky, nebo o umné, zdánlivě jednoduché tahy, pod nimiž se skrývá cosi mnohem rafinovanějšího?“ 

Již podruhé v této sezoně se přesunula část hráčů Filharmonie Hradec Králové o pár set metrů po proudu Labe. V Muzeu východních Čech se v neděli 16. února uskutečnil další koncert abonentní řady, představující orchestr v „kapesním vydání“ a nabízející zajímavá zpestření běžného repertoáru…

„Narozen v Čechách uprostřed třicetileté války, prožil většinu života v cizině jako protestantský exulant.“

„Bývá označován za nejvýraznější osobnost německé duchovní hudby mezi Heinrichem Schützem a Johannem Sebastianem Bachem.“

„Jeho rozsáhlé dílo je odborně uznáváno víc na Slovensku než u nás.“

Necelých deset kilometrů jihovýchodním směrem od Mladé Boleslavi se v úrodné krajině, na okraji táhlého hřbetu Chlum, nalézá nevelká obec Žerčice. Poprvé písemně zmíněná roku 1070 v Kosmově kronice, prožila si své nejkrušnější období za třicetileté války, kdy byla roku 1639 kompletně vypálena švédským vojskem. Jedenáct let předtím, konkrétně 21. prosince 1628, se v Žerčicích, kde ani dnes nežije víc než kolem čtyř stovek obyvatel, narodil celoevropsky uznávaný skladatel Samuel Capricornus. Vlastním jménem Samuel Friedrich Bockshorn.

„Matouš Zukal pomocí turbulentních rozmachů dynamických i rytmických vyjádřil třepotání mnoha drobných křídel i chaotické poletování nočních tvorů.“

„Posluchačstvo bylo s to tleskat až dvacet vteřin po doznění posledního tónu…“

„V Janáčkovi během živelného oktávového vzruchu praskla struna!“

V rámci plzeňského Kruhu přátel hudby se 12. února uskutečnil první klavírní recitál za poslední tři roky. Role sólisty se ujal klavírista Matouš Zukal, který do Domu hudby zavítal z pražské HAMU, ze třídy doc. Iva Kahánka.