PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Slouží ke cti režisérce Kateřině Duškové, že vypráví právě toto a nic dalšího.“

„Paolo Gatto učinil z orchestrálního partu samostatný symfonický plán inscenace, který věci zintenzivňoval a doříkával.“

„Lívia Obručník Vénosová dostatečně vystihla psychologii postavy, i když se nedostala až k úplným krajnostem srdceryvné pravdivosti, a ani v jednom okamžiku nezklamala pěvecky.“

Pucciniho Madama Butterfly je ve světovém repertoáru sedmou nejhranější operou a v časovém rozsahu hlavní role dokonce zřejmě drží primát. Liberecké Divadlo F. X. Šaldy oblíbený a působivý titul nastudovalo právem. Soudě podle páteční premiéry, ztvárnila sopranistka Lívia Obručník Vénosová gejšu Čo-Čo-San jako svou dosud snad nejlepší roli, režisérka Kateřina Dušková našla dobrý klíč k prezentaci dojemného příběhu jako uvěřitelného komorního dramatu a dirigent Paolo Gatto, zásadní aktér projektu, dokázal učinit ze známého díla opravdový hudební zážitek.

„Ve zpěvných číslech těchto dvou oper precizně doprovázel pěvce na klavír Zdeněk Klauda.“

„Klaudová potěšila otevřeným zvučným hlasem ve vibratu s propracovanou dynamikou a akcenty, Matoušek souzněl v sonoritě a artikulací.“

„Nepochybně by tomu bylo i v případě, kdyby byl programový leták vybaven zápisem jednotlivých vět, jednak proto, že mnozí z naplněného hlediště divadla si program od uvaděček neodebrali, a jednak proto, tuším, že operní publikum tradičně od nepaměti „ruší“ potleskem po oblíbených číslech.“

Pražské Národní divadlo uspořádalo v neděli 5. března šťastné Matiné k 199. výročí narození Bedřicha Smetany, a to ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Reprezentantka tohoto milého sdružení PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D., kurátorka fondu Smetana, vědecká pracovnice Muzea Bedřicha Smetany, připomněla ve svém úvodním proslovu osobnost skladatele a zejména genezi oper, jejichž árie byly na programu Matiné. Byly to Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna a Prodaná nevěsta. Byl to  i Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 Z mého života, kterým dramaturg a inspicient večera Beno Blachut ml. oddělil v programu dramatický a komický žánr. Bonus představovaly tři klavírní drobnosti. Úvodní a následující číslo programu zpívali sopranistka Tamara Morozová jako host opery a sólista opery barytonista Jiří Brückler.

„Navázání spolupráce s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem bylo při interpretaci Schnittkeho Faustovské kantáty společně s Českým filharmonickým sborem Brno v roce 2017 na Pražském jaru.“

„Jedná se o pečlivě propracovanou strukturu, která přesto působí velmi expresivně a emotivně. Orchestr hrál pod vedením svého šéfdirigenta velmi koncentrovaně. Propojení se sólovými houslemi bylo niterné a vypracovaná byla instrumentální barevnost.“

„Houslista Milan Paĺa hrál s expresivním, až démonickým výrazem, kterým uchvacoval publikum, stejně jako krásnými jemnými zářivými piany, zejména v diskantové poloze.“

Abonentní koncerty hrají nyní hudebníci brněnské filharmonie svým posluchačům jeden za druhým. Třetí koncert cyklu Filharmonie v divadle I se uskutečnil 9. a 10. března, přičemž je recenze psána z prvního, čtvrtečního. Plné Janáčkovo divadlo slyšelo Koncert č. 4 pro housle a orchestr Alfreda Schnittkeho a na housle ho přednesl původem slovenský houslista Milan Paľa. Ten je v Brně usazený a již natolik věhlasný, že jeho jméno přilákalo mnoho posluchačů. Ve druhé polovině večera zazněla Symfonie č. 3 a moll Sergeje Rachmaninova. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Dennis Russell Davies.

„Tomáš Jamník patří k interpretům, kteří se dokáží během hry upřímně a radostně usmát, mnohdy hned poté, co dali najevo absolutní koncentraci.“

 „Nicolas Chalvin při Berliozově Fantastické symfonii předvedl z francouzského přístupu to skutečně nejlepší.“

 „Výkon, k němuž dirigent dovedl královéhradecké filharmoniky, zaslouží velký obdiv a úctu.“

Filharmonie Hradec Králové připravila v rámci svého „Malého symfonického cyklu“ na 9. březen 2023 večer, sestavený ze dvou stěžejních děl francouzského repertoáru. V podání orchestru se sólistou Tomášem Jamníkem zazněl První violoncellový koncert a moll Camille Saint-Saënse a poté přišlo na řadu ve městě dlouho očekávané provedení Fantastické symfonie Hectora Berlioze. Taktovky se ujal francouzský dirigent Nicolas Chalvin a podle bezprostředního ohlasu publika šlo o událost na úrovni, jakou krajská metropole ve východních Čechách již dlouho nezažila.

„Měla jsem pocit, že ke Kleinově sonátě má Kahánek osobní vztah.“

„Schubertova Impromptu byla výrazem tak nasycena, až už bych ani nepotřebovala víc.“

„Vztah Kahánka k Janáčkovi je obecně znám, a tak originální a kvalitní provedení této skladby pro mě nebylo žádným překvapením.“

Ve středu 8. března 2023 se konal benefiční koncert klavíristy Ivo Kahánka v rámci festivalu Věčná naděje. Večer v Zrcadlové kapli pražského Klementina byl věnován podpoře lidí s Alzheimerovou chorobou v Alzheimer Home Pitkovice a byl třetím z šesti koncertů letošního 6. ročníku festivalu.

„Vstup klavíru se tak po krátkém zopakování úvodního tématu ihned přelévá do melancholického tématu vedlejšího, kde se ukazuje Chopinova hlavní parketa, tedy nádherné vedení melodické linky, v níž dokonale využívá zvuk a témbr klavíru.“

„Klavírista Jan Lisiecki má ve svých 27 letech renomé mimořádného klavíristy mladé generace. Už v patnácti letech podepsal exkluzivní smlouvu s Deutsche Grammophon, v osmnácti se stal nejmladším držitelem ceny Grammophone’s Young Artist Award, kterou získal současně s cenou Leonarda Bernsteina.“

„Ve druhé polovině zahrál Symfonický orchestr FOK Brahmsovu překrásnou druhou symfonii.“

Letošní koncertní sezóna Symfonického orchestru FOK je věnována Evropě a jejím jednotlivým národům, některé koncerty dokonce konkrétním hlavním městům. Středeční koncert, tedy především jeho první polovina, patřil polské metropoli, Varšavě. Ve Smetanově síni Obecního domu se po úvodní Malé suitě Witolda Lutoslawského rozezněl slavný Chopinův koncert e moll v podání polského klavíristy světového formátu Jana Lisieckého. Orchestr řídil rovněž polský dirigent Krysztof Urbański, mimo jiné vítěz Mezinárodní soutěže Pražské Jaro v roce 2007. Druhou polovinu koncertu pak obsáhla Brahmsova Symfonie č. 2.

„Jemný a současně rozhodný úhoz Vojtěcha Trubače se dobře uplatnil v bězích, v nichž vynikla okouzlující perlivost.“

„Návaznost v předávání témat, výborná souhra i precizní hra a v neposlední řadě seznámení s dílem Giana Carla Menottiho, u nás nepříliš hraného, bylo velkým plusem tohoto provedení.“

„Technické i výrazové schopnosti dopřály Anně Gaálové plné soustředění na tektoniku skladby i vypracování detailů.“

Časovým souběhem až nemilým byly dva páteční koncerty, odehrávající se v Lichtenštejnském paláci pražské HAMU. Zatímco v Sále Martinů hráli Akademičtí komorní sólisté v řadě nazvané Ti nejlepší, v suterénní Galerii probíhal ve stejném čase absolventský bakalářský koncert Anny Gaálové.

„Plynule přišla řada na Te Deum – vznosnou melodickou hudbu, radostnou a slavnostní, zarámovanou údery tympánů a tóny žesťů a naplněnou vroucnými sborovými pasážemi i emotivními sólovými vstupy.“

„Hudba, která v sobě spojuje duchovno i světskou rovinu a je v ní přítomna oslava a vitalita stejně jako lyričnost, ztišení a niternost, je podle Jakuba Hrůši pro inauguraci ideální.“

„Průlomem byl Spirituál kvintet – legendární kapela působící na tuzemské hudební scéně šest desetiletí a znovuzrozená pro jedinečnou příležitost rok a půl poté, co ukončila činnost.“

Slavnostní tečku za programem inaugurace Petra Pavla čtvrtým prezidentem samostatné České republiky vytvořilo Te Deum Antonína Dvořáka. Ve Svatovítské katedrále zaznělo 9. března v podání České filharmonie, Pražského filharmonického sboru, Kateřiny Kněžíkové, Adama Plachetky a Jakuba Hrůši. Koncertně, bez liturgie.

„Koncert byl komorního charakteru, kdy vystoupilo jen osm pěvců a tři instrumentalisté, pod vedením sbormistryně Terezy Válkové. Zazněly madrigaly ze sbírky Claudia Monteverdiho, které vytvořil pro chrám San Marco v Benátkách.“

„Vokální složka se proměňovala v obsazení i počtu pěvců, čímž byla zaručena variabilita barevnosti zvuku, hlasy se barevně dobře doplňovaly a soprány vynikaly v sólových partiích, zatímco jako součást ansámblu byly ukázněně součástí výsledného celku, který byl vyrovnaný jak v dynamice, tak v barvě.“

„Doprovodnou složkou byly tentokrát jen tři nástroje, kdy se spolu doplňovaly theorba Jana Krejči a viola da gamba Lucie Krommer za podpory varhanního pozitivu Martina Jakubíčka, který se občas ujal i dirigování.“

Cyklus staré hudby, který produkuje Czech Ensemble Baroque v Brně již 11. sezónu, se tentokrát zaměřil na dílo Claudia Monteverdiho. Pod názvem Selva Morale e spirituale připravil soubor vokální koncert, duchovní a komorní, který realizoval v katedrále sv. Petra a Pavla, ve středu 8. března 2023. Výběr skladeb Claudia Monteverdiho, pod souhrnným názvem Selva Morale e sprituale pro vokální ansámbl a continuo, přednesl výběr umělců. Na místo jindy velkého orchestru hrálo pouze trio, a to ve složení theorba, viola da gamba a varhanní pozitiv. Zpívalo osm pěvců, kteří se střídali a přeskupovali do různých uskupení, to vše pod vedením sbormistryně Terezy Válkové. V prostoru katedrály sv. Petra a Pavla zněly skladby velmi autenticky.

„Všechny tři duchovní kompozice prokázaly, že rozhodnutí oživit je mělo a má opodstatnění.“

„I když opera tento večer nezazněla, dalo se cítit, že Neapol osmnáctého století je bez ní nemyslitelná.“

„Program nenápadně aspirující na skutečnou událost.“

Fialová barva symbolizuje v římskokatolické liturgii pokání a kajícnost, užívá se proto v postní době nebo při mších za zemřelé. A právě takovou barvu měl světelný design úterního koncertu Collegia 1704 v pražském Rudolfinu. Na programu byly duchovní skladby, které tomu odpovídaly. Miserere, Stabat Mater a Requiem ve ztvárnění skladatelů Scarlattiho, Traetty a Duranteho, barokních mistrů patřících k neapolské škole. V tuzemském koncertním životě šlo o nesporně podnětný a objevný umělecký počin.

„Vedle skvělé interpretace byla další ozdobou večera nápaditá dramaturgie, zahrnující díla od klasicismu po současnost, zvolená tak promyšleně, že tvořila jeden gradující celek.“

„Byl to Janáček oscilující mezi rozverností, melancholií, romantickou lyrikou, výrazně, oddaně a srozumitelně interpretovaný.“

„Barvy jednotlivých nástrojů se do sebe tak vpíjely, až tvořily zvukově dokonalou koláž.“

Jedním z největších klenotů české komorní hry je dechový soubor Afflatus Quintet, založený v roce 1995. Již dva roky nato zvítězil v prestižní Mezinárodní soutěži ARD, následovala řada úspěšných koncertů u nás i v zahraničí, dvakrát mu byla Českým spolkem pro komorní hudbu udělena Cena roku za mimořádné interpretační mistrovství. V rámci sezony spolku zahrál soubor na pondělním koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina, který byl připomínkou pětadvacátého výročí jejich prvního vystoupení v tomto sále.

„Dirigent Paavo Järvi dodal dílu Les Offrandes oubliées O. Messiaena s Berlínským filharmoniky zářný niterný a dramatický esprit.“ 

„Pojetí skladby Prayer Toshia Hosokawy s orchestrem a sólistou Daishinem Kashimotou bylo lyrické i citlivě expresivní.“

„Berlínští filharmonikové vtiskli Beethovenově Eroice obdivuhodnou lehkost a hravost.“

V historii Berlínských filharmoniků, jejichž zrod sahá až k roku 1882, se minulý týden vůbec poprvé představila žena na pozici první koncertní mistryně. Lotyšská houslistka Vineta Sareika-Völkner je členkou světoznámého tělesa od května loňské sezóny a v březnu povýšila z první sekce houslí na nejprestižnější post. Sérii třech březnových koncertů se stejným programem, jejichž dramaturgickým vrcholem byla světová premiéra skladby Prayer japonského skladatele Toshia Hosokawy, řídil ve Velkém sále Berlínské filharmonie proslulý estonsko-americký dirigent Paavo Järvi.

„Sonáta jako celek vyzněla až symfonicky s nepotíráním potřebných beethovenovských kontrastů.“

„Závěrečná čtvrtá věta ve formě rondo Allegro assai byla interpretována doslova fantasticky.“

„Ardašev výborně vystihl jakýkoli náznak Schumannovy polyfonní práce.“

Igor Ardašev je v této sezóně rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie. Ta pořádá festival Smetanovské dny v Plzni, které právě probíhají. Ardašev proto dostal příležitost se představit i v sólovém recitálu, ve kterém oslnil téměř plný sál posluchačů plzeňského Domu hudby.

„Není náhodou, že i v noci se stanete součástí představení nového cirkusu na bruslích a zíráte na to, jak se tento otužilý národ včetně těch nejmenších dětí dovede během teplot, při kterých upadává nos, radostně posedávat v závějích sněhu a fandit spoře oděným tanečníkům na ledě.“

„Zřídka byl program hudby promíchán s klasikou 19. a 20. století.“

„Ať je to hudba, drama nebo tanec, kanadští umělci a organizátoři festivalů jsou ve své zemi velkoryse podporovaní a součástí rozsáhlého finančního zabezpečení jsou také výjezdy a rezidence kanadských umělců do zahraničí.“

„Měla byste přijet v létě“, radil mi italský prodavač bot v downtownu největšího města provincie Québec, v jehož obchodě jsem se ocitla z čirého zoufalství ve zničených polobotkách v důsledku několikadenní vánice a silného mrazu. Vysvětluji mu, že mě zajímá klasická hudba, hlavně ta soudobá, a že jsem proto ve správný čas na správném místě, na Montréal / Nouvelles Musiques…