PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Byl to vlastně takový malý hudební svátek. Nestává se totiž často, aby zavedené dílo tak významného autora jako Gustav Mahler, bylo někde v Evropě premiérováno po tak dlouhé době od jeho vzniku.“

„Orchestru se podařilo vytvořit pět samostatných světů, pečlivě odstíněných a vycizelovaných, které se díky poctivému provedení podařilo zasadit do jednoho funkčního celku, jednoho mnohovrstevnatého světa.“

„Je potřeba vyzdvihnout poctivou práci jednotlivých orchestrálních sekcí, ať to byly suverénní žestě a dřeva, přesné perkuse nebo barvité smyčce.“

Filharmonie Bohuslava Martinů v čele s šéfdirigentem Robertem Kružíkem připravila zlínskou premiéru Symfonie č. 7. e moll Gustava Mahlera. Dílo, jenž bylo uvedeno v roce 1908 v Praze, zaznělo v Baťově městě takřka po sto patnácti letech.

„Lidé velmi pozitivně reagují na pestrost a určitou plasticitu koncertů. Nechceme je šokovat za každou cenu, ale přinést kontrast. Něhu, energii i vášeň.“

„U Viléma je vždycky na prvním místě hudba, zápal a obrovské nasazení. On je někdy na zabití, ale je to člověk, který vás posouvá.“

„Hoboj má s lidským hlasem hodně společného. Ať už je to tvorba tónu, práce s dechem. Propojování a prolínání nás dvou bude něco, na co se moc těším.“

O novém projektu hobojisty Viléma Veverky Ekstase, hovoří harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Alžběta Poláčková. Kateřina Englichová je dlouholetou Veverkovou uměleckou partnerkou, pro Alžbětu Poláčkovou to bude vůbec první profesionální setkání s nekompromisním interpretem. Co posluchače v jejich Ekstasi čeká a jaké jsou nejbližší plány obou umělkyň, to se dočtete v následujícím rozhovoru.

„Sir Gardiner si vybral Symfonii č. 5 g moll, kterou můžeme bezesporu zařadit mezi Koželuhova vrcholná díla.“

„Jako přídavek zvolil Jan Mráček téma z Nel cor più non mi sento od Niccolò Paganiniho.“

„Antonín Dvořák patří k celoživotním láskám sira Gardinera.“

Není mnoho světově proslulých dirigentů, kteří by si pro svůj koncert s Českou filharmonií vybrali výhradně české skladatele. Jedním z nich je sir John Eliot Gardiner, který má k české hudbě blízký vztah a na koncerty 1. až 3. února v Rudolfinu si proto vybral jen české skladatele dvou různých epoch. Přidáme-li k tomu ještě sólistu Jana Mráčka, pak lze konstatovat, že nám Česká filharmonie připravila jeden z vrcholů letošní sezóny.

„Soprán Martiny Jankové, jasný, světlý a výrazově moderní, pozdvihl lidovou píseň jejího rodného kraje do skvělé koncertní verze.“

„Svou dráždivou chvějivostí hlasu, přirozeně cítěnými akcenty a přesvědčivými tempy folklórního materiálu dostála Janková svému vyznání lidové hudbě, v níž vyrostla a ze které ve své době čerpal sám Leoš Janáček, autor prezentovaných částí písňových cyklů.“

„O lidové hudbě se říká, že basa tvrdí muziku, na koncertě v kostele sv. Šimona a Judy držel tempo klavír Ivo Kahánka.“

V poslední lednový den tohoto roku, v úterý 31. ledna 2023, se konal v Kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě pražském atraktivní písňový večer v rámci Komorního cyklu Pražských symfoniků. Vystoupilo trio umělců v sestavě sopranistka Martina Janková, barytonista Tomáš Král a pianista Ivo Kahánek s programem na lidovou notu, který před lety společně natočili na kompaktní disky pro Supraphon. Skvělý zážitek z koncertu nenarušilo ani nevlídné zimní počasí, které přimělo mnohé z návštěvníků neodložit své svrchníky v šatně, přestože koncertní síň Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK je vytápěna.

„Jessica Cottis vedla orchestr pevně a sebejistě, přes svou drobnou, subtilní postavu si dokázala bez problémů získat respekt a pozornost orchestru.“

„Kompletní symfonie zazněla až o rok později v provedení BBC Symphony Orchestra a vzbudila velmi brzy mezinárodní zájem.“

„Symfonický orchestr českého rozhlasu zahrál celý koncert s úžasným nasazením, zvukově i dynamicky barevně a zajímavě. Všechna sóla byla provedena velmi přesvědčivě a inspirovaně. Energie, která z celého tělesa sršela, potvrdila vynikající pověst jednoho z našich nejlepších orchestrů.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvedl dne 30. ledna ve Dvořákově síni Rudolfina koncert s příznačným názvem Benjamin hraje Brittena. Sólistou večera byl mladý britský klavírista Benjamin Grosvenor, ověnčený mnoha cenami z prestižních světových klavírních soutěží. Za dirigentský pult se postavila australská dirigentka Jessica Cottis, šéfdirigentka a zároveň umělecká ředitelka Canberra Symphony Orchestra. Bývalá studentka Královské hudební akademie v Londýně je navíc držitelkou čestného ocenění pro významné absolventy této prestižní univerzity. Společně se SOČRem předvedli program, tvořený méně známými skladbami. Tím větším oceněním byly pak vřelé reakce publika. Koncert vysílal živě ČRo Vltava, záznam koncertu zazněl také 1. února na ČRo D-dur.

„Pene Pati je mistrem se skvělou pěveckou technikou, výrazem a úžasným nadhledem, který se u pěvců jen tak nevidí a neslyší!“

„Amina Edris velmi pěkně přednesla slavnou árii Lauretty O mio babbino caro z Pucciniho opery Gianni Schicchi. Tu zazpívala namísto v programu uvedené Eleniny árie Mercè, dilette amiche ze Sicilských nešporů Giuseppe Verdiho.“

„Fantasticky vyzněla předehra ke třetímu dějství Pucciniho opery Madama Butterfly – orchestr předvedl skutečně symfonický, ale kultivovaný zvuk plný barev.“

Mezinárodně uznávaní sólisté, tenorista Pene Pati a jeho žena, sopranistka Amina Edris, vystoupili s orchestrem PKF – Prague Philharmonia pod vedením Łukasze Borowicze v Praze. Poslední lednový večer tak publikum ve Dvořákově síni Rudolfina potěšila nádherná operní a písňová čísla podpořená skvělým výkonem orchestru i dirigenta. Pokud jste se nemohli na koncert dostavit nebo si ho chcete připomenout, vězte, že ho ze záznamu odvysílá televizní stanice Mezzo Live HD, a to již v sobotu 4. února ve 21 hodin.

„Všechny tyhle obory jsou nádherné, je to takové to klasické řemeslo bez počítačů… A právě tou historií já se rád obklopuju. To je můj život.“

„Muselo se začít ve velkém propouštět, což vzbudilo mylný dojem, že personálu je stále dost. Na školství se tím pádem nějak pozapomnělo. Přestalo se plánovat, kdo to bude dělat v budoucnu. Pro všechny existenční starosti těch podniků se přestala řešit otázka další generace.“ 

„Semináře organizujeme, ale zatím jen pro odborníky. Kruh klavírníků je obrácen spíš dovnitř oboru, než pro veřejnost… Musí se totiž zapracovat na zvýšení kvality samotných varhanářů, klavírníků a ladičů.“

Kruh klavírníků a varhanářů byl založen v roce 1990 s cílem sdružovat aktivní profesionály ve stavitelských a opravářských oborech klávesových nástrojů. V současné době spolek pořádá zahraniční zájezdy, semináře pro odbornou veřejnost a především se snaží udržovat povědomí a zájem o tyto obory u mladé nastupující generace. Předseda spolku Jakub Zahradník je sám velice aktivním propagátorem oborů klávesového nástrojářství, kromě jiného je sám klavíristou,…

„Programy koncertů jsou sestaveny ze tří částí – zazní hudba brněnská, tedy Leoš Janáček a jeho Glagolská mše, Taras Bulba a Sinfonietta, hudba česká, Antoním Dvořák a Bohuslav Martinů a soudobá hudba americká.“

„Zajímavostí budou dvě skladby Bohuslava Martinů, Thunderbolt P-47 z roku 1945 je o legendárním americkém bojovém letounu a měl premiéru již v prosinci roku 1945 ve Washingtonu a Sinfonietta La Jolla, kterou si objednali představitelé kalifornského města v roce 1950.“

„V Carnegie Hall zazní v americké premiéře Symfonie Lodger od Philipa Glasse, Sólový pěvecký part je určen pro hvězdu world music Angélique Kidjo a v Kansas City a Amelia, dílo Laurie Anderson, která rovněž bude s námi svoji skladbu hrát. Skladba je věnována Amelii Earhard, první ženě, která přeletěla oceán a za devět let i s letadlem nadobro zmizela.“

Filharmonie Brno je příspěvkovou organizací Města Brna, která je založená s jasným posláním. „Provozovat veřejnou koncertní činnost z oblasti hudebního umění, formou pořádání koncertů v tuzemsku i v zahraničí, pořádat festivaly a další kulturní akce“. Tolik ve stručnosti zřizovací listina instituce. Filharmonie je zařízením Města Brna, ale má především krajskou působnost. Jako taková v roce 1956 vznikla, a od té doby si vydobyla pověst špičkového symfonického tělesa,…

„Když pařížský kritik Henri Collet napsal v roce 1920 článek Pět Rusů, šest Francouzů a pan Satie, měl na mysli kučkisty…“

„Není v tom však třeba hledat nedostatek akademického hudebního a kompozičního školení, ani mýtus o daru jednoduchosti a snadnosti tvoření.“

„Výsledkem tříleté tvůrčí práce je díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“

Předposlední lednový den roku 1963, před šedesáti lety, se uzavřel život skladatele, jehož tvorba dost přesně odpovídá našim představám o meziválečné francouzské kultuře. Francis Poulenc psal hudbu elegantní a melodickou, neoklasickou, do určité míry avantgardní, ale ne příliš provokativní, v poválečných letech pak už v očích tehdejší avantgardy hudbu obracející se spíše k minulosti. Sedmého dne stejného měsíce, kdy zemřel, oslavil čtyřiašedesáté narozeniny.

„Po herecké stránce propůjčila sopranistka Anna Netrebko Aidě krásu s rysy adekvátní exotičnosti a velkou vnitřní sílu. Zpívala famózně a sytě ve všech polohách, brilantně, s úžasnou lehkostí i krásnými legaty, s velkou škálou dynamiky a barev.“

„Hrdinný tenor Jorge de León disponoval sice věrohodností ztělesnění egyptského vojevůdce Radamese, jeho hlas byl objemný, plný síly i světlých výšek, ale při použití vibráta v hloubce tónomalby nebyla jeho technika zcela kultivovaná.“

„Proslulá lotyšská mezzosopranistka Elīna Garanča prodchnula Amneris, faraonovu dceru, niternou a gesty tlumenou vášní. Pěvecky a výrazově byla oslňující s úžasnými svítivými výškami a mnoha dynamickými nuancemi.“

Legendární inscenace Verdiho opery Aida proslulého francouzského režiséra Nicolase Joëla, která se hraje ve Vídeňské státní opeře již téměř čtyřicet let, byla v lednu obnovena a uvedena ve hvězdném obsazení hlavních rolí. Po boku slavných pěvkyň Anny Netrebko a Elīny Garanči zpívali Luca Salsi a Jonas Kaufmann, kterého při poslední z plánovaných lednových repríz zastoupil Jorge de León. Dirigent Nicola Luisotti nastudoval dílo s porozuměním pro styl skladatele.

„Šestnásťročný Ryan Martin Bradshaw je bezosporu unikátnym interpretačným zjavom na domácej  pianistickej scéne.“

„Sólistov prednes Brahmsovho Intermezza A dur, op.118 musel uspokojiť aj náročného hudobnmého znalca.“

„Ondrej Lenárd znova presvedčil, že je ideálnym interpretom diel ruského romantického symfonizmu.“

V bratislavskom Veľkom koncertnom štúdiu Slovenského rozhlasu sa v piatok, 27. januára 2023 konal ďalší, v poradí už piaty abonentný koncert Symfonického orchestra Slovenského rozhlasu v tejto sezóne. Pod taktovkou šéfdirigenta Ondreja Lenárda odzneli dve ťažiskové diela ruského romantického symfonizmu – Druhý klavírny koncert c mol, op.18 Sergeja Rachmaninova a Symfónia Manfred, op. 58 P.I. Čajkovského. Sólový part Rachmaninovovho koncertu predniesol mladý slovensko-austrálsky klavirista Ryan Martin Bradshaw, v súčasnosti rezidenčný umelec SOSR-u, ktorý s naším rozhlasovým orchestrom pod dirigentskou kuratelou O. Lenárda v posledných sezónach pomerne často koncertuje (v novembri 2021 účinkoval s ním ako sólista Čajkovského Klavírneho koncertu b mol, v apríli 2023 ho premiérovo čaká uvedenie Klavírneho koncertu a mol Roberta Schumanna)