PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Trojan patří ke skladatelům s výraznou emoční inteligencí. Emoce je klíčovým zdrojem jeho hudby.“

„Album s hudbou Pavla Trojana je opravdu příjemná posluchačská záležitost.“

„Všechny skladby alba mají své poetické, křehké či nápadnější kouzlo.“

Pavel Trojan patří k respektovaným současným skladatelům. Nová nahrávka předního českého akordeonisty Ladislava Horáka představuje Trojanovu komorní tvorbu pro akordeon v pestrých nástrojových kombinacích. Nechybí zde příčná flétna, bicí nástroje, klarinet, kytara či kontrabas. Na albu s Trojanovou hudbou dále spolupracovali uznávaní čeští interpreti…

„Plné hľadisko Koncertnej siene SF na otváracom koncerte sezóny svedčí o príkladnej manažérskej práci inštitúcie.“

„Daniel Raiskin si pri interpretácii Mahlera počínal s dirigentskou istotou suverénneho majstra.“

„Vstup do filharmonickej sezóny nasadil latku vysoko a vzbudzuje veľké očakávania.“

Plným hľadiskom Koncertnej siene bratislavskej Reduty sa v minulosti mohli pýšiť skôr podujatia BHS, ktoré zásluhou sústredenej manažérskej aktivity organizátorov (a tiež kvalitnej dramaturgie) dokázali v priebehu dvoch festivalových týždňov naplniť priestor našej reprezentačnej haly často takmer do posledného miesta. Otvárací koncert 74. koncertnej sezóny Slovenskej filharmónie v dňoch 20. a 21. októbra 2022 akoby sa snažil na tento trend plynulo a zmysluplne nadviazať: výrazne sa zintenzívnila filharmonická spolupráca s printovými médiami, rozhlasom či televíziou, kreatívne sa inovovali formy propagácie i práca s koncertnými návštevníkmi, takže nie div, že sála bola už v prvý večer obdivuhodne zaplnená. A dramaturgia koncertu tejto slávnostnej udalosti zodpovedala: na programe bola premiéra diela slovenského autora, melodicky atraktívny husľový koncert a najmä emblematická Symfónia č. 5 Gustava Mahlera so slávnym Adagiettom v strede. Za dirigentským pultom stál šéfdirigent telesa Daniel Raiskin, spoluúčinkovala holandská sólistka Simone Lamsma a Slovenský filharmonický zbor. Zostava, sľubujúca nevšedný umelecký zážitok.

„Jakubovi Piklovi sa podarilo skladbu pôsobivo vygradovať a dať jej prirodzený spád.“

„Veľmi dobre znela časť pre mužský zbor, v ktorej interpreti pristupovali k rytmu a presnej dikcii naozaj veľmi aktívne.“

„Najpresvedčivejšie z celého večera potom podľa mňa vyzneli nasledujúce Moravské dvojspevy.“

Kühnův smíšený sbor pripravil na stredu 19. októbra veľmi zaujímavý koncert, ktorého program zahrnoval diela nórskych a českých autorov. Pod taktovkou nového zbormajstra Jakuba Pikly predviedol zbor výkony na vysokej úrovni – a to všetko za účasti významného nórskeho autora Lasseho Thoresena a nórskeho veľvyslanca Victora Conrada Rønneberga.

„Asi nejrozsáhlejší síť edukačních programů pro děti a mládež má Česká filharmonie, která se hudebnímu vzdělávání dětských posluchačů věnuje už po neuvěřitelné jedno celé století.“

„Obdivuhodně dlouhou tradici výchovných koncertů drží také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Ten začal s edukačními koncerty přibližně kolem roku 1947.“

„Nejmladším z těchto tří orchestrů je PKF – Prague Philharmonia. Ani ta nezapomíná na své dětské posluchače a cykly koncertů pro rodiče s dětmi vytváří souvisle už od roku 1999.“

Tradice vzdělávacích koncertů, vedených významnými orchestry, je v naší zemi velice silná a její kořeny sahají až do časů první republiky. Přední české orchestry tuto tradici zachovávají dodnes a patří jim za to veliký dík. Hudba je jedním z nejstarších kulturních dědictví lidstva a přivádět děti k lásce k hudbě je jedním z nejdůležitějších uměleckých poslání. Výchova nové generace posluchačů vážné hudby začíná už od útlého dětství a je prakticky nezbytnou součástí zachování klasické hudby jako „živého umění“. Trojice nejvýznamnějších orchestrů se sídlem v Praze – Česká filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK nebo PKF – Prague Philharmonia mají proto kromě klasických koncertních řad také speciální cykly věnované právě dětem. V rubrice MladíPlus se těmto pražským vzdělávacím koncertním řadám budeme pravidelně blíže věnovat. Můžete se těšit na recenze vybraných koncertů nebo například na rozhovory s tvůrci edukačních programů.

„Svůj podíl na tom zajisté měla několikahodinová generální zkouška, kdy si dirigent i skladatel hráli se všemi nástrahami komplikovaného prostoru.“

„Jeho styl je založený na zvukovosti, táhlých melodiích, opakujících se smyčkách a dramatické gradaci.“

„Tento večer nebyl pouze koncertem, byla to performance, převedení Havlíčkovy hudby nejen na podium, ale do celého monumentálního prostoru.“

Prozatím poslední koncert hudební série Moderna, která představuje českému publiku skladatele a skladatelky hledající nové směry na poli klasické hudby, se odehrál v neděli 16. října ve dvoraně Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Hudební skladatel a sound designer Karel Havlíček, věnující se zejména tvorbě pro hrané či dokumentární filmy, na něm představil skladby ze svého prvního alba Spoken. „Je výsledkem nejhlubších myšlenek, emocí a příběhů, které odrážejí můj život a zkušenosti ze dvou zcela odlišných částí světa,“ řekl o svém albu, které tři roky komponoval a dva roky nahrával ve studiích v Praze a Los Angeles.

„Brněnské hudební školství by se bez Janáčkovy celoživotní dřiny začalo rozvíjet později.“

„Stejně jako JAMU, i Janáčkovo kvarteto slaví letos pětasedmdesáté narozeniny.“

„Kniha s názvem ‚…vždy svou hřivnou přispívat…‘ je věnovaná devatenácti držitelům titulu doctor honoris causa.“

Přestože se jejího založení Janáček nedožil, dnes by na její počest jistojistě složil nějakou oslavnou skladbu a byl by nadšen z toho, že jeho celoživotní snažení založit vysokou uměleckou školu mělo přece jen nějaký smysl. Historie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně je dlouhá tři čtvrtiny století a za tu dobu se toho opravdu hodně událo. Institucí prošla řada významných pedagogů, absolventů a jiných předních hudebních a divadelních osobností. Koncerty k oslavám výročí pětasedmdesáti let od založení akademie probíhaly po celý rok a vygradovaly 16. října, kdy vystoupilo v Besedním domě v Brně nemalé osazenstvo z obou fakult v čele s dirigentem Jakubem Kleckerem. Na programu nemohl chybět Leoš Janáček. Zazněla ale i díla jiných českých a světových skladatelů. „JAMU na cestě k uzavření kruhu přeji odvahu, nasazení a schopnosti táhnout za jeden provaz. JAMU je 1,“ vzkazuje rektor Petr Michálek.

„Autoři filmu Il Boemo měli oproti tvůrcům Amadea k dispozici méně faktů, skromnější životní peripetie a žádného protivníka hlavní postavy. Vyšel jim z toho komornější příběh.“

„Mysliveček je fatálně situován do blízkosti žen, někdy obrazem opravdu hodně blízko.“

„Kouzelná epizoda se podařila vytvořit ze setkání Maestra Myslivečka s dospívajícím Wolfim a jeho otcem Leopoldem.“

Do kin přišel český historický film Il Boemo o Josefu Myslivečkovi, vyslaný za českou kinematografii do boje o Oscara. V Praze je do ledna možné navštívit výstavu Mysliveček, detto Il Boemo, koupit se dají dvě knihy o skladateli z pera amerického muzikologa Daniela E. Freemana – překlad odborné monografie a mnohem stručnější Průvodce po životě a díle. V dohledné době určitě vyjdou nahrávky Myslivečkovy hudby pořízené pro film významnými sólisty a orchestrem Collegium 1704… Je to kampaň, díky které by se mohl původem pražský skladatel, v osmnáctém století mimořádně úspěšný v Itálii jako operní autor, stát novým Amadeem?

„Virtuozita Iva Kahánka byla vybičována na maximum a posluchači ho odměňovali bouřlivými ovacemi.“

„Jakub Hrůša by Fibicha rád rehabilitoval a probudil opět zájem o jeho hudbu. A zdálo se, že se mu to toho večera dařilo.“

„Hrůša je dnes skutečným mistrem ve svém oboru a dal najevo, že na post hudebního ředitele londýnské Královské opery dosáhl právem.“

Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně je každoročním pořadatelem festivalu Harmonia Moraviae, letos se odehrál už dvacátý ročník, který současně připomínal i sedm set let od první písemné zmínky o existenci města. Sedm koncertů během jednoho měsíce bylo vyprodaných a hostilo především umělce se vztahem k městu. Ten závěrečný, který se konal ve čtvrtek 20. října, byl očekáván s napětím, neboť Jakub Hrůša a Ivo Kahánek jsou vždy dramaturgickou jistotou.

„Hudba svaté Hildegardy a svaté Kassie působí jako živá voda pro lidskou duši a vůbec nezáleží na tom, zda je člověk věřícím, či nikoli.“

„Hlas Evanthie Vavoulioti se nesl chrámem nenuceně a elegantně, podpořen doprovodnými hlasy členů mužské části Philokallia Ensemble.“

„Každá členka Tiburtiny je skvělou sólistkou a v tutti je pro všechny samozřejmost propojit se v témbru.“

Výjimečný koncert festivalu Archaion Kallos v pravoslavném chrámu svaté Kateřiny Alexandrijské sliboval neotřelé propojení vybraných děl dvou křesťanských skladatelek, Hildegardy z Bingenu a Kassie z Konstantinopole. V interpretaci řecké zpěvačky byzantské hudby Evanthie Vavoulioti a předního ženského vokálního souboru Tiburtina Ensemble se zrcadlila ryzí ženskost, která nepopírá křehkost, ale skrze její přijetí nachází sílu, která ve světě nemá sobě rovnou.

„Je mnoho možností, jak interpretovat dílo.“

„Při provedení díla vždy sleduji záměr skladatele a snažím se naplňovat jeho představu, čemuž přizpůsobuji i zvuk.“

„Kirill Petrenko byl nejlepší volbou na post šéfdirigenta Berlínských filharmoniků.“

Světoznámý klarinetista Wenzel Fuchs v příští sezóně oslaví své úctyhodné třicetileté působení na postu sóloklarinetisty Berlínských filharmoniků. Po říjnovém sólovém úspěchu v Berlíně se vydává v listopadu s orchestrem na velké turné po USA. Jeho diskografie je rozsáhlá, sólová, komorní a orchestrální. Na podzim navštívil českou metropoli u příležitosti vyvrcholení mezinárodní hudební soutěže Concertino Praga, ve které byl porotcem, a v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha lektorsky vedl mistrovský kurz v Sále Martinů na HAMU v Praze. V našem rozhovoru přiblížil své profesionální aktivity koncertní a pedagogické.

„Liškova mimořádnost spočívala právě v tom, že dokázal neomylně vycítit náladu a vnitřní rytmus filmového záznamu.“

„Večer byl oživen promítáním ukázek, které demonstrovaly důležitost Liškovy hudby pro celkové vyznění filmu.“

„Jen nemnoha lidem se podaří dosáhnout naprostého vrcholu ve své profesi. Zdeněk Liška to nesporně dokázal.“

Zaplněný sál českolipského kina Crystal si v pátek 14. října připomněl mimořádného tvůrce, hudebního skladatele Zdeňka Lišku, od jehož narození letos uplynulo už celé století. Komponovaný pořad vytvořený na objednávku festivalu Lípa Musica připravil klavírista a skladatel Petr Malásek a ke vzpomínání si přizval dirigenta Maria Klemense a filmového producenta a zvukaře Michala Pekárka, neboť jak známo „tres faciunt collegium“.

„V kompozici, zejména v mistrovské instrumentaci, se stal Ravel skutečným virtuosem.“

„Stokowského verze je zajímavá, ale rozhodně není lepší než zažitá instrumentace Ravelova.“

„Kusevickij dirigoval už 19. října v Paříži premiéru a držel dlouhá léta práva jako dirigent i jako nakladatel, takže série dalších úprav vznikala i proto, že nakladatel původní klavírní podoby vytušil v díle velký ekonomický potenciál…“

Za vším hledej ženu, říkává se. V evropské hudbě dvacátého století platí poměrně výrazně něco jiného: Za vším hledej objednávku. A za většinou z nich Sergeje Ďagileva, Paula Sachera… nebo Sergeje Kusevického. Právě třetí jmenovaný stojí za vznikem instrumentace Musorgského původně klavírních Obrázků z výstavy skladatelem Mauricem Ravelem. Nejslavnější a nejlepší z mnoha verzí i pokusů. Premiéru dirigoval před sto lety, 19. října 1922.