PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„K dirigentskému pultu se postavil anglicko-německý dirigent David Robert Coleman, který je rovněž skladatelem a úzce spolupracoval jako asistent s Danielem Barenboimem.“

„‚Skládám i vlastní hudbu, ale propojení jazzu s klasikou je pro mne výzva, důležitá je radost z muzicírování,‘ sdělil skladatel na besedě publiku.“

Pod názvem Dvořákova Olomouc se koná tento festival krásné hudby letos už podvacáté. Zaštiťuje ho Moravská filharmonie Olomouc a budou zde představeny různé hudební žánry. Koncerty budou prezentovány na krásných místech, kterými je Olomouc vyhlášená. Celkem pět míst, kde zazní šest zajímavých koncertů, a mezi nimi nechybí sál Reduty. Zahájení festivalu se konalo ve čtvrtek 12. května, shodou okolností v den, kdy byl tradičně zahájen i festival Pražské jaro. Jen charakter koncertu byl podstatně jiný. Dramaturgie festivalu oslovila dva interprety, kteří posunují vnímání klasiky ze zcela jiného úhlu: Uriho Cainea a Davida Roberta Colemana.

„Všehovšudy by tato interpretace mohla jít bezpečně rovnou na nahrávku.“

„Haydnovský přídavek byl strhující, hraný v hraničním tempu, velmi srozumitelně a s takovou mírou risku, která dělá z dobrých živých vystoupení neopakovatelnou událost.“

Středeční večer 11. května v Sukově síni Rudolfina patřil recitálu Miroslava Sekery. Klavírista vystavěl obě půle koncertu od děl klasicistních k romantickým: v té první zazněla Haydnova sonáta následovaná třemi skladbami Fryderyka Chopina, ve druhé polovině pak díla Mozarta a Liszta. Recitál sklidil ohlas více než příznivý – publikum si vyžádalo hned tři přídavky.

„V Praze sice přímo neoslnil, ale přesto sklidil velké uznání a získal hluboký respekt.“

„Je pochopitelné, že nemohl uspokojit ty, kteří v důvěrně známé partituře potřebují slyšet jemné nuance.“

Orchestr Západovýchodní díván je na hudební mapě světa pojmem, směle přesahujícím v mezinárodním měřítku umělecké hranice směrem k politice. Letošní festival Pražské jaro otevřel nakonec sice bez svého zakladatele Daniela Barenboima, ale pod taktovkou Němce Thomase Guggeise, který ho narychlo zastoupil, neméně zajímavě. Smetanova Má vlast zazněla ve čtvrtek v Obecním domě jako dílo uchopitelné a pochopitelné v globalizovaném světě už pro kohokoli – i pro mladé hudebníky z Izraele a Palestiny.

„Na mé vlasti mě upoutalo, jak je každá z těchto symfonických básní zvláštní a osobitá. Skoro jako by to byly jiné žánry.“

„Myslím si, že hudebníci se dostali do bodu, kdy plně Mou vlast chápou a dokážou její obsah převést do vlastního hudebního jazyka.“

„Barenboimův způsob, jak ztvárnit hudbu, zvuk, je v orchestru velmi silně zakořeněn.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zahájí dnes večer Smetanovou Mou vlastí West-Eastern Divan Orchestra, který bude řídit Thomas Guggeis. Osmadvacetiletý německý dirigent nahradí Daniela Barenboima, zotavujícího se po nemoci. Guggeis působí v berlínské Státní opeře, v příští sezoně se stane hudebním ředitelem Frankfurtské opery…

„Ono se to moc neví, ale Jihočeská filharmonie je první český orchestr, kde hrají, až na pár výjimek, všichni z tabletů.“

„Hudba se dá dělat dobře na různých místech a s různými lidmi.“

„Snažím se stále pomáhat, ať už v oblasti zdravotnických asistencí, při mimořádných událostech, zkrátka kde je třeba.“

Debutant Pražského jara. Jeden z nejvýraznějších dirigentů své generace, výborný klarinetista, dlouholetý člen Českého červeného kříže a muž, kterému není lhostejné utrpení druhých. Tyto vlastnosti určují umělecký i lidský profil mladého ostravského dirigenta Marka Prášila, který letos vystoupí poprvé na prestižním festivalu Pražské jaro…

„Ivanovićova znalost pardubického orchestru a cit pro výběr skladeb a jejich ztvárnění přispěly velkou měrou k sukcesu úterního koncertu.“

„Dvě skladby byly odehrány za osobní přítomnosti autorů, do Pardubic přijeli Lukáš Hurník i Eduard Douša.“

Komorní filharmonie Pardubice pro svůj mimořádný koncert, připravený na úterý 10. května v Sukově síni Domu hudby, sáhla do netradičního repertoáru, nahlížíme-li program večera optikou její běžné dramaturgie. K provedení novodobých skladeb, vzniklých vesměs ve 20. století, přizvala Bohemia Saxophone Quartet a dirigenta Marka Ivanoviće. Ohlášená díla pěti autorů slibovala už předem zajímavý hudební zážitek, hosté na pódiu pak jeho nespornou kvalitu. Posluchačům se dostalo obojího, škoda jen, že si jich nenašlo do hlediště cestu více.

„Pokud bychom označili červenec 1934 za zrození a křest Orchestru F. O. K., mohli bychom 12. květen 1942 považovat za jeho biřmování.“

„Z Václava Smetáčka doslova tryskal talent na všechny strany. Už každý z jeho jednotlivých počinů by méně energickému hudebníkovi vystačil na celoživotní kariéru.“

„Jak už bylo naznačeno, mnoho nechybělo a Václav Smetáček se ujal vedení jiného, v té době konkurenčního, tělesa s názvem Pražský symfonický orchestr.“

Dvanáctý květen je v dějinách české hudby významným dnem. Především jde o datum úmrtí Bedřicha Smetany (12. května 1884), které se posléze stalo i tradičním dnem zahájení festivalu Pražské jaro (poprvé dvanáctý ročník v roce 1957). Toto datum má však svůj velký význam i pro Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK…

„Budiž tento večer důkazem skutečnosti, že se pomalu, ale jistě zvyšuje počet žen s taktovkou v čele symfonických orchestrů či operních domů první velikosti.“

„Do sestavy současných dirigentek, mezi jejichž smetánku Gražinytė-Tyla patří, výraznou měrou promlouvají zástupkyně bývalé východní Evropy či Skandinávie.“

„Za nimi se šikují v překvapivém množství pokračovatelky nově seskupené kolem pařížské mezinárodní soutěže La Maestra; výrazný úspěch přinesla letos našim barvám Nikol Kraft, která se probojovala až do čtvrtfinále.“

Až 18. května večer ve Smetanově síni Obecního domu v rámci festivalu Pražské jaro pozdvihne taktovkou před „svým“ Symfonickým orchestrem města Birmingham dirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, bude to nesporně událost širšího dosahu.

„Lieder Company sa piesňovému repertoáru venuje systematicky a dokáže aj po stránke dramaturgie poskytnúť veľmi podnetné projekty.“

„Neviem si predstaviť mnoho speváčok, ktoré by sa Messiaenovho cyklu ujali tak presvedčivo, ako Irena Troupová.“

Spolok Lieder Company pripravil na sviatočný večer 8. mája veľmi zaujímavý – a, ako inak, piesňový – program z diel prvej polovice 20. storočia. Koncert sa skladal čisto z diel francúzskych autorov: Paula Dukasa, Marcela Duprého a Oliviera Messiaena. Protagonistami boli sopranistka Irena Troupová, barytonista Robin Červinek a klavirista Jan Dušek.

„Nejpůsobivějšími momenty pro mě byl třeba neústupný konec druhé věty nebo dirigentská jistota v rokokových variacích věty třetí.“

„Třemi přídavky Skoumal navázal na poctivého ducha programu.“

„Portugalští skladatelé jsou často tragičtí, ovlivněni stylem fado, což jsou vlastně melancholické a emocionální písně.“

„Začala jsem se víc zajímat o klavírní skladby mně blízkého konce 19. století a zaujaly mne podobné rysy mezi českými a portugalskými klavírními skladbami v oblasti výrazu, klavírní techniky, kompoziční stavby nebo vyjadřování emocí.“

„Dala jsem tedy dohromady recitál z českých a portugalských protějšků.“

Původem brněnská pianistka Ingrid Sotolářová, která od roku 1992 pokračuje ve své umělecké činnosti ve Španělsku a Portugalsku, vystoupila v dubnu na třech klavírních recitálech s poetickým názvem „Prolínání“. Při osobním setkání otevíráme témata portugalské hudby, dotýkáme se současné situace uměleckého školství ve Španělsku a Portugalsku a osobních zkušeností Ingrid v těchto oblastech.

„Po celou dobu večera byla cítit přízeň všech přítomných, což mělo pozitivní vliv na celkové neopakovatelné vyznění koncertu.“

„Na popředí skvěle instrumentovaného a dobře se pojícího orchestru doplněného například o dvě harfy vynikla Brisceinova barva hlasu i citlivě interpretovaný text staroindické předlohy.“

Minulé úterý hostovala s Pražským filharmonickým sborem a s orchestrem PKF – Prague Philharmonia přední česká dirigentka Miriam Němcová. Pro společný koncert obou těles vybrala repertoár druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Vlajkovou lodí programu se stala Kytice Bohuslava Martinů, která se zároveň symbolicky stala připomínkou dirigentčina oslaveného životního jubilea. K této příležitosti do pražského Rudolfina doputovaly zástupy lidí plných vřelého postoje k oslavenkyni. Ta je společně s dalšími přítomnými hudebníky obdařila skvělým hudebním zážitkem.