PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Téma zpracovává postmoderně, bez prvoplánového přiznání niterné účasti, jako sled výjevů, obrazů i zamyšlení.“

„V katarzi zůstávají stíny, možná i otazníky nebo pochyby o vlastním postoji k biblické události.“

„V závěru skladby se zpívá o ženě, která šla ke hrobu a uviděla odvalený kámen a vzkříšeného.“

Křížová cesta kopíruje okamžiky, které se podle tradice, zčásti i podle Bible, odehrály během cesty Ježíše Krista od Piláta na Golgotu, tedy od soudu na jeruzalémské popraviště. V katolických kostelech jde nejčastěji o obrazy nebo reliéfní plastiky podléhající liturgické normě. Lukáš Hurník napsal Křížovou cestu jako pašijové oratorium. Mělo premiéru v roce 2011 v Hradci Králové…

„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“

„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“

„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“

Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý – ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.

„Schütz je vykladačem Písma pomocí hudebních prostředků. A jeho sbírky duchovních koncertů dokládají, jak text může ovlivňovat tvar hudby.“

„Petr Eben dokázal duchovní obsah promítnout i do instrumentální hudby; obsah je promeditovaný.“

„Improvizace má přinášet radost.“

Na Velkopáteční bohoslužbě přenášené dopoledne Českou televizí z prázdné modlitebny v Praze-Strašnicích se společně podíleli tři muži v černém a s bílými rouškami: slovem, modlitbami a kázáním nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a místní farář Martin Sabo a s nimi jako jediný zpívající – a zároveň u varhan – kantor této církve Ladislav Moravetz…

„V posledních letech jsme svědky vydávání mnoha organologických publikací, o žádném jiném nástroji se u nás tolik nepíše.“

„Kniha v sobě zahrnuje popisy a fotografie celkem 114 vybraných varhan z konce 16. století až po současnost.“

„Konstatují, že se nemůže jednat o zcela vyčerpávající dílo, což je logické.“

Od sklonku minulého roku je v českých knihkupectvích k dostání překrásná obrazová kniha Nejvýznamnější varhany České republiky. Jedná se o unikátní monografii, která synteticky a aktuálně pojednává o nástrojích různých slohových období nacházejících se v celé naší vlasti. Obsahuje technické popisy daných nástrojů a vždy také jejich několik fotografií. Autory knihy jsou dva čeští organologové: jeden diecéze pražské a druhý ostravsko-opavské.

„Manfred Honeck by se jistě neurazil, když prohlásím, že jsme již zaběhlý tandem.“

„Dá se říct, že posluchač mohl slyšet Beethovena, jak jej ještě nikdo nikdy neslyšel.“

„Spolupráce s nakladatelstvím Bärenreiter je již dlouhodobá. Momentálně se soustředíme především na kytarovou školu.“

Tomáš Ille je hudební skladatel a především ve světě oceňovaný aranžér. Dlouhodobě spolupracuje s dirigentem Manfredem Honeckem, jeho práce publikují taková nakladatelství jako Bärenreiter, Schott Music nebo Universal Edition. O velikonočním víkendu měl společně s Vídeňskými symfoniky oslavit Beethovenovo výročí novým projektem. Jak moc Tomáše ovlivňuje současná situace, co mu nyní nejvíc chybí a na co se naopak těší, až se vše vrátí do normálu?

„Je to období náročné, ale zároveň očistné“

„Myslím, že delší čas na přípravu je pro naše hudebníky cenný.“

„Naši zahraniční partneři věří, stejně jako my, že situace se v dohledné době uklidní.“

Vystoupení v Elbphilharmonie nebo na Pražském jaru a mnoho dalších projektů musela ve svém diáři škrtnout Česká filharmonie. I naše přední těleso je teď v existenčním ohrožení. Snaží se, stejně jako menší soubory a jednotlivci nejen přežít, ale i pomáhat. A dělá domácí úkoly. Orchestr totiž čeká výroční sezona, která bude umělecky nesmírně náročná, takže se hráči chystají na podzimní koncerty, říká mimo jiné v RozhovoruPlus ředitel České filharmonie David Mareček.

„Živá interakce s publikem je pro mě podmínkou.“

„Orchestr bez možnosti koncertovat je něco, na co ani nechci pomyslet…“

„Mně má práce a můj orchestr už teď velmi chybí, ale vůbec si nedokážu představit, jak se cítí muzikanti na volné noze, kteří najednou přišli o vše.“

Kulturní život, a to nejen v Česku, doznal v současnosti i v blíže neurčené budoucnosti radikálních změn. Netýká se to jen divadel, kin, galerií či vydávání knih a CD, ale i klasické hudby. Tak jako v jiných oblastech se i aktivity muzikantů přesouvají na internetové platformy, ať už jsou to domácí videa, či streamované plnohodnotné koncerty. Nejde ovšem nevidět, do jakých existenčních problémů se dnes hudebníci – a zejména ti na volné noze – dostávají. KlasikaPlus některé z nich oslovila a zeptala se, jak se se současnou situací vyrovnávají.

„Hudebníci na volné noze v oboru klasické hudby doposud neměli žádné zastoupení a tedy ani možnost navázání přímé komunikace s představiteli státu.“

„Česká klasická hudba je nesmírně hodnotná značka a jeden z nejprestižnějších vývozních artiklů naší země.“

„Mistrovství a úroveň českých hudebníků je výsledkem idealismu, píle a kreativity. Tyto hodnoty se ze dne na den ocitly v přímém ohrožení.“

Nově založené Sdružení umělců klasiky navázalo kontakt s představiteli ministerstva kultury, se kterým chce projednávat a řešit problémy umělců na volné noze, osob samostatně výdělečně činných, tedy nezávislé scény české klasické hudby. Iniciativa vznikla v návaznosti na ekonomické dopady opatření přijatých proti pandemii. „Jsme si vědomi toho, že někteří z nás jsou v současnosti ve velmi nepříjemné životní situaci, a nechceme tomu nečinně přihlížet,“ uvedli zakladatelé sdružení.

„Je to moc hezký pocit, když umění pomáháte na svět.“

„Cesta profesionálního orchestrálního tělesa, které nemá stálého zřizovatele, je plavbou na rozbouřeném moři.“

„PKF nejenže tuto krizi přežije, ale v nové sezóně se představí plná síly, radosti, s tradiční virtuozitou a nebývalou uměleckou přesvědčivostí.“

Dne 7. února 2020 byla do čela PKF – Prague Philharmonia dost neočekávaně jmenována JUDr. Kateřina Kalistová, která do konce roku 2019 zastávala post odborné náměstkyně pro živou kulturu na Ministerstvu kultury; sekci vedla od roku 2015. Byla také členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, které v letech 2009 až 2013 předsedala. Předtím působila jako tajemnice prezidenta Filmového festivalu pro děti a mládež Zlín nebo v kabinetu ministra na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Vzhledem k nouzovému stavu se rozhovor mohl realizovat pouze prostřednictvím internetu.

„Dostávám spoustu obrázků od dětí a poděkování od rodičů a učitelů. To je nejkrásnější odměna.“

„Jedině tak to lze s nadhledem a bez paniky překonat.“

„Pokud karanténní období takto tráví všichni skladatelé, vypadá to, že budou všechny orchestry a soubory brzy zavaleny novou muzikou.“

Jak prožívá pro mnohé umělce zastavený, nebo alespoň zpomalený čas v době koronaviru dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera? Vnímá úspěch svých aktuálních YouTube příspěvků jako výzvu do budoucna? A na co se těší, až pomine všeobecná karanténa?

„Pražské jaro se transformuje z dlouho připravovaného projektu do improvizace, která se snaží využít v daných podmínkách všechny možnosti.“

„Život kulturních institucí u nás i v celém světě se bude dávat dohromady minimálně rok.“

„Jedinečnost živého provedení a jedinečný pocit pospolitosti s hudebníky a s ostatními posluchači v sále je fenomén, který nezmizí.“

Letošní ročník festivalu Pražské jaro v původní připravené podobě pořadatelé v neděli zrušili. Na dobu od 7. května do 3. června plánují alternativní programy na sociálních sítích, v televizi a rozhlase, takové, které lze připravit za zachování podmínek a předpisů, které teď kvůli pandemii platí. Chtějí zprostředkovat optimismus posluchačům a projevit solidaritu českým umělcům, kteří přišli o práci. O tom všem, o plánovaných streamech, ale i o přesunech na příští roky, o solidaritě v branži a o financích uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel Pražského jara Roman Bělor.