PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Struktura fugy mě zaujala kombinací racionálního principu a emocionální složky.“

„Úroveň hudebního vzdělávání v Japonsku není dle mého názoru vysoká, kdo chce umět víc, odchází studovat do zahraničí, třeba i do Prahy.“

„V první a v poslední části jsem využil japonskou, řekl bych smutnou půltónovou pentatonickou stupnici hiradžóši. Mám také rád hudební anagramy…“

Nejočekávanějším hudebním momentem koncertu NeoKlasik orchestru, kterým v pondělí připomene 80. výročí konce druhé světové války a bombardování a zkázu měst Hirošima a Nagasaki, bude patrně nová kompozice českého skladatele Daniela Forróa žijícího od roku 2003 v Japonsku. Dílo, jež dostalo název Nagasaki Passion 1945 a v průběhu necelé půlhodiny nabídne devět částí v různých kompozičních technikách, formách a stylech, objednal orchestr od skladatele letos na jaře a nyní jej čeká světová premiéra.

„Provedení Sibeliova Houslového koncertu vykazovalo na prvním místě vědomou pozornost náladě, zcela jistě nad rámec běžného průměru.“

„Svou vlastní vinou Rusko není teď nijak moc ochotně v centru pozornosti. Přes pochopitelnou pachuť nicméně šostakovičovské jubileum stojí celosvětově, tedy i v tuzemsku, za mnoha letošními hudebními programy.“

„Možná existují ještě sugestivnější výklady Šostakovičovy Osmé, ale orchestr Hesenského rozhlasu prokázal vybavenost, která odpovídá nejlepším evropským orchestrálním schopnostem.“   

Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr a jeho šéfdirigent Alain Altinoglu i druhý den hostování na festivalu Dvořákova Praha publikum nefalšovaně potěšili. Sobotní program v Rudolfinu tvořil Sibeliův podmanivě temný Houslový koncert a Šostakovičova nejednoznačně tragická válečná Osmá symfonie. Dvě díla, která nejsou ani trochu veselá a líbivá, ale přesto jsou krásná. Večer o tom plně přesvědčil.

„Zlatým hřebem večera byl ‚Egyptský‘ klavírní koncert Camilla Saint-Saënse.“

„Simon Trpčeski je známý tím, že dokáže rychle navázat kontakt s publikem.

„Prague Philharmonia i její šéfdirigent Emmanuel Villaume jsou zjevně ve skvělé kondici.“

Prague Philharmonia a její šéfdirigent Emmanuel Villaume zahájili 4. září ve vyprodaném Rudolfinu 32. sezónu koncertem s lákavým, zajímavě koncipovaným a posluchačsky vstřícným programem. V první půli slavnostního večera zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Camilla Saint-Saënse, druhá půle patřila hudbě Haydnově a Schubertově. Hostem orchestru byl významný makedonský klavírista Simon Trpčeski.

„Lakomé Barky jsou pro mě výstup ze světa klasické hudby do úplně jiného, ale stejně krásného.”

„Od začátku bylo jasné, že když dělám takhle velké projekty, tak se toho nevzdám.”

„Studium v zahraničí je asi ta nejlepší zkušenost, kterou člověk může získat.”

Barbora Jodas zastává více rolí. Je výkonnou ředitelkou Ševčíkovy akademie, stojí za novou koncertní řadou na Strahově, věnuje se hudební produkci, vyučuje klavír či působí ve skupině Lakomé Barky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ohlíží za svými hudebními začátky, které ji přivedly ke studiu muzikologie, k práci v produkci Collegia 1704 i k založení vlastního festivalu. Zároveň přibližuje, jaké je to žít život mladé ženy, která zastává významnou pozici v hudebním světě a současně buduje rodinu a hledá rovnováhu mezi oběma světy.

„Letos uplynulo sto padesát let od chvíle, kdy byl 5. ledna 1875 zpřístupněn divákům pařížský operní dům Palais Garnier.“

„Jak část Čajkovského Koncertu pro klavír a orchestr b moll, tak celé Ravelovo Bolero zabírají natolik velkou stopáž Galakoncertu, že operní árie či duety působí spíš jako doplněk.“

„Po záznamu z Galakoncertu, odvysílaném na ČT art 8. září v hlavním večerním čase, se divák ČT setká s Vídeňskými filharmoniky vlastně už zanedlouho, v prvním dni roku 2026.“

Každá událost má svůj příběh i svůj přesah. A platí to nejen o zásadních, tvořících dějiny, ale rovněž o relativně drobných, jakou bylo 11. května 2025 vystoupení Vídeňských filharmoniků a jejich zvučných hostů v pařížské Opéra Garnier. Proč bude ze záznamu odvysílán na stanici ČT art už počátkem září jako hlavní večerní program? A co vedlo k volbě místa, kde se zmíněná událost odehrála, tedy k tvarově opulentnímu Palais Garnier?

„Interpretační svrchovanost členů Baborák ensemble, jejich individuální kvality a také neutuchající energie si zaslouží jednoznačné a hluboké uznání.“ 

„Pokud je program sestaven z neznámých skladeb nepříliš prověřeného tvůrce, které navíc vznikly v průběhu dvou let, riziko programu je nasnadě.“ 

„Kde meškal jemnocit tvůrců festivalu, kteří obvykle dovedli velmi citlivě posoudit, co se kam hodí a co ne?“

Zahajovací koncerty festivalů mívají obvykle s ohledem na publikum klasický nebo lehčí repertoár. Festival Lípa Musica tentokrát přinesl odlišný dramaturgický postup. Úvodní koncert 5. září zahrnoval tři aktuální díla mladé české skladatelky a klavíristky Nikol Bókové, jejími partnery byli mezzosopranistka Bella Adamova a Baborák ensemble. Z mého pohledu se tato sázka na netradiční zahájení minula účinkem. Koncert bych si snad uměl představit v rámci festivalu specializovaného na moderní hudbu a rozhodně ve světském prostoru.

„Gautier Capuçon zvukově ani vizuálně nepřehání výrazovou okázalost a rapsodičnost. Hraje uměřeně a kultivovaně, aniž by jakkoli potlačoval emotivní romantický náboj hudby.“

„Dvořákova hudba s plnou logikou dýchala, rozvlnění dynamiky a agogiky bylo zřetelné a přesvědčivé, orchestr prokázal schopnost hrát sytě a naplno i jemně a sóla dechových nástrojů byla promyšleně pozorná i krásná.“

„Právě v takovém pohostinském provedení vychází najevo, jak geniální kompozicí je Novosvětská symfonie.“

Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr, těleso veřejnoprávního rozhlasu šestimilionové německé spolkové země Hesensko, není v Praze poprvé. Zahajovacím koncertem osmnáctého ročníku festivalu Dvořákova Praha potvrdil, že jeho opakované zvaní dává smysl, i to, že sdíleným světovým majetkem dokáže být odkaz Antonína Dvořáka s naprostou přirozeností.

„Je to jako bych se vrátil domů k rodině. V prvních letech založení Gustav Mahler Jugendorchester jsem byl asistentem Claudia Abbada.“

„S Čajkovským nemusíte nic moc dělat, protože tam všechno už je. Není třeba přidávat cukr na dort…“

„Hráči orchestru velmi talentovaní a už teď by se mohli dostat na konkurz do skvělých orchestrů. Oceňuju jejich touhu se učit.“

Do Prahy se vrací Gustav Mahler Jugendorchester – orchestr mladých hudebníků, u jehož založení stál v roce 1986 dirigent Claudio Abbado. Působení v tomto vynikajícím mezinárodním tělese otevřelo dveře stovkám začínajících umělců včetně těch z Česka a Slovenska. Na letošní Dvořákovu Prahu přijíždí orchestr pod vedením velké umělecké osobnosti, dirigenta Manfreda Honecka, a to s Brucknerovou Devátou symfonií a Korngoldovým Houslovým koncertem D dur, jehož sólový part ztvární houslista Renaud Capuçon. Krátký rozhovor s dirigentem Honeckem vznikl po nedávném úspěšném koncertu na Salcburském festivalu.

„Francouzský varhaník David Cassan od roku 2020 už potřetí zavítal na koncert v rámci Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.“

„Provedl tři rozsáhlé závažné skladby Johanna Sebastiana Bacha, Franze Liszta a Maurice Duruflého.“

„Závěr koncertu tvořila invenčně bohatá improvizace na dané téma, končící v překvapivém pianissimu.“

Již potřetí od roku 2020 vyhověl David Cassan pozvání svatojakubského Mezinárodního varhanního festivalu. Na pátém koncertě letošního ročníku 4. září provedl skutečně festivalový program na nejvyšší interpretační úrovni. Tři rozsáhlé závažné skladby korunoval invenčně nápaditou improvizací, končící ve sotva slyšitelném pianissimu a postaral se o zcela sugestivní a neobvyklé vyznění koncertu. Doufejme, že Davida Cassana na festivalu uslyšíme zase brzy.

„Alfred Brendel nikdy neměl neoriginální myšlenku.“

„Na Larcherovu sonátu zatím publikum vždy reagovalo velmi pozitivně.“

„K Brahmsovi jsem se dostal až po čtyřicítce.“

Jak se vyrovnat s „brahmsovským problémem“, co pro něj znamenal Alfred Brendel a proč je tlak na dnešní mladé pianisty úplně jiný? Pianista Paul Lewis v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevřeně hovoří o svých zkušenostech, než se 10. září vrátí před české publikum na festivalu Dvořákova Praha s recitálem, během kterého přednese díla od Beethovena, Brahmse a Mozarta i hudbu svého přítele Thomase Larchera.

„Po posledním tónu nezůstalo ticho prázdné, ale naplněné vědomím, že koncert může být prožitkem lidské solidarity, který nás učí vzájemnému naslouchání si.“

„Lukáš Vasilek se projevil nejen jako technicky brilantní koordinátor, ale především jako umělec, který chápe Brittenův odkaz ve všech jeho paradoxech.“

„Zvuk se nešířil pouze lineárně z pódia, ale vlnil se prostorem, odrážel se od kleneb, neviditelně obtáčel lavice, jako by objímal všechny přítomné.“

Zahajovací koncert 22. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu se stal jedním z těch večerů, kdy se hudba mění v zážitek, který přesahuje estetickou sféru a vstupuje do existenciálního prostoru. Motto festivalu „Koncert v kostele je zážitek“ 2. září dostalo svou plnou, konkrétní a nezaměnitelnou podobu. Nebylo to pouze díky neobyčejnému zvuku chrámového prostoru, ani duchovnímu přesahu Brittenova Válečného rekviem. Bylo to především díky synergii všech účinkujících – Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Pražského filharmonického sboru, dětského sboru Radost Praha a sólistů – a také výstižné a citlivé, vizionářské koncepci dirigenta Lukáše Vasilka.

„Vzhledem k letošnímu kulatému výročí Johanna Sebastiana Bacha jsem vybral skladby, které s ním přímo souvisí.“

„Nejšťastnější jsem, když hraju nějakého autora na varhany jeho doby a regionu.“

„Památková péče má u nás dlouhou a hlubokou tradici. Má propracované metodiky a systémy ochrany a také represe.“

Na letošním 57. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc vystoupí Pavel Černý, který se v moravské metropoli představil už v letech 2014 a 2020. Pedagogicky působí na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze, dříve vyučoval i na JAMU v Brně.  Několik let také pracoval jako organolog Pražské diecéze Římskokatolické církve, a pečoval tak o stovky nástrojů. Má za sebou pozoruhodnou uměleckou kariéru, přičemž je pravidelně zván do porot varhanních soutěží. Ptali jsme se ho nejen na výběr repertoáru pro festivalový koncert 8. září, ale i na názor na varhany u sv. Mořice, péči o varhany v naší zemi a jeho volnočasové aktivity.

„Do styku s varhanami přišel Albert už ve třech letech, kdy ho otec začal brát do kostela na mše.“

„Schweitzerovi bylo třicet, když mu náhle vstoupil do života nečekaný impuls.“

„I za varhanami se Albert Schweitzer projevoval jako ‚filozof úcty k životu‘.“

Minulé století naštěstí nebylo jen dobou Hitlera, Stalina, Pol Pota a podobných kreatur. Zrodilo i hrstku velikánů, mezi nimiž zastává čelné místo muž, kterého letos připomínají dvě kulatá výročí. Narodil se před sto padesáti lety, zemřel na den přesně před šedesáti. Alsasan Albert Schweitzer byl lékařem a misionářem, teologem a filozofem, zakladatelem nemocnice Lambaréné a držitelem Nobelovy ceny míru. Také však znamenitým varhaníkem, zaměřeným na díla Johanna Sebastiana Bacha. Proto se mu sluší vzdát hold i zde, na portálu zaměřeném na klasickou hudbu.

„Zahájení festivalu se ujala mladá varhanice Dariia Lytvishko, letos třicetiletá umělkyně pocházející z Lucku ve Volyňské oblasti na Ukrajině.“

„Posluchači měli možnost sledovat na projekčním plátně hru rukama i nohama. Samo o sobě sugestivní…“

„Spolu s varhanami hrál i komorní smyčcový orchestr s cembalem, od kterého dirigoval Marek Čermák.“

Varhanní festival v Olomouci zahájil svůj 57. ročník tradičně v chrámu sv. Mořice na varhanách Michaela Englera. Letošní ročník připomíná 340. výročí barokních skladatelů Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Händela, ale nevyhýbá se ani skladatelům historicky mladším. Jako každoročně v Olomouci přivítají věhlasné varhaníky a nabídnou zajímavý program. Zahájila varhanice Dariia Lytvishko spolu s komorním orchestrem Moravské filharmonie Olomouc vedeným cembalistou a dirigentem Markem Čermákem.