Po zahájení sezóny s premiérou skladby Ondřeje Kukala bude Pražský komorní orchestr v říjnu pokračovat s programem zaměřeným na období klasicismu a formu kvartetu. Sáhne k méně často uváděným raným dílům Wolfganga Amadea Mozarta, která představí ve společnosti kompozic skladatelových současníků. Klíčovou úlohu sehraje koncertní mistryně orchestru Ludmila Pavlová. 

V úterý 22. října se dočká pokračování sezóna Pražského komorního orchestru. Od půl osmé večer v Koncertním sále Pražské konzervatoře zazní díla Mozarta, Zacha a Stamitze. Těleso, které v úvodu října nabídlo světovou premiéru nové skladby Ondřeje Kukala, jak reflektoval i portál KlasikaPlus.cz ZDE, se tentokrát zaměří na komornější formy divertimenta a kvartetu a období klasicismu. Pod vedením koncertní mistryně Ludmily Pavlové orámují druhý říjnový večer Pražského komorního orchestru skladby Mozartovy. Na úvod zazní Divertimento F dur, známé jako Třetí salcburská symfonie, určené pro smyčcové kvarteto či smyčcový orchestr. Na počátku roku 1772 Mozart ještě oficiálně nekomponoval ve formátu velmi mladého smyčcového kvarteta. Na tuto událost si musel počkat až do svého objevu kvartetů Josepha Haydna v roce 1773, kdy si je oblíbil a v krátkém sledu vytvořil svých prvních šest kvartetních kusů. Mozartovi ovšem vždy vyhovovalo komponovat pro malé skupiny nástrojů. Divertimento F dur spadá do posledních dnů života Mozartova dobrodinného mecenáše, salcburského arcibiskupa hraběte Schrattenbacha, přesto je živou a temperamentní skladbou. 

Druhým Mozartem, který orámuje koncert Pražského komorního orchestru z opačné strany, bude Čtvrtý smyčcový kvartet C dur, který vznikl v době Mozartova pobytu v Miláně a jehož melodické rysy prozrazují, že Mozart současně pracoval i na opeře Lucio Silla. Kvartetní nabídku večera doplní ukázky z díla dvou Mozartových současníků. 

Jako druhý v pořadí zazní Smyčcový kvartet A dur českého předklasického skladatele, varhaníka a houslisty Jana Zacha, jehož Mozart přežil o osmnáct let. Zachova tvorba zahrnuje jak monumentální duchovní skladby, tak skladby varhanní a nepřeberné množství děl instrumentálních. Z těchto jsou nejznámější Zachovy sinfonie pro smyčcové nástroje, koncerty pro flétnu či hoboj. Těleso nastuduje i Orchestrální kvartet F dur, op. 4 Carla Stamitze, skladatele, dirigenta, houslisty a violisty, který je představitelem druhé generace mannheimské školy, což jeho čtvrtý opus, který se ve své době těšil značné oblibě, věrně dokumentuje. Není bez zajímavosti, že ke Stanitzovi se orchestr hlásí od samého počátku své existence, jak dokládá zcela první nahrávka orchestru z října 1951, na níž právě tento kus zazněl.

Program s tělesem připravuje houslistka Ludmila Pavlová, trojnásobná vítězka Muzikovy soutěže v Nové Pace a vítězka Akademie Václava Hudečka před deseti lety v Luhačovicích. O čtyři roky později uspěla i na soutěžích Váši Příhody a Bohuslava Martinů. V červnu roku 2019 pak vyhrála zlatou medaili s vysokým vyznamenáním na čtvrtém ročníku Manhattan International Music Competition. Kromě mezinárodně rozvíjené sólové koncertní kariéry se Pavlová věnuje také spolupráci s Mucha triem a problematice uvolněnosti při hře na housle, na kterou zaměřila i svoji doktorskou práci na HAMU, kde již sama pedagogicky působí. Koncertní řada Pražského komorního orchestru bude pokračovat 10. prosince, kdy Pavlovou v roli koncertního mistra vystřídá Patrik Sedlář a těleso v dílech Dvořáka, Mendelssohna-Bartholdyho a Chopina doprovodí klavíristku Veroniku Böhmovou.

Foto: ilustrační - z Facebooku Pražského komorního orchestru