úterý, 14 kvě 2019 11:00

J.J. Ryba - to není jen Česká mše vánoční

Autor:

„Festival si vzal za úkol představit celou šíři Rybova talentu.“

„L´Armoria Terrena hraje prakticky ve stejném složení, v jakém hrával orchestr na starorožmitálském kůru.“

„Poetický text Aramejského Otčenáše umocnila Krčkova hudba.“

 

013

 

Asi by se těžko našel v České republice někdo, kdo neslyšel Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby. Zaznívá pravidelně z kůrů venkovských kostelíků v provedení amatérských hudebníků i zpěváků, asi tak jako za Rybových dob, i v koncertních síních v provedeních symfonických orchestrů a profesionálních sborů i pěvců, což Ryba za svého života nikdy neslyšel. Ano, Jakub Jan Ryba je pro většinu z nás spojen s jedním jediným dílem. Přitom to byl skladatel obrovské šíře. Objevit jeho dílo pro hudbymilovnou veřejnost si dal za úkol festival, jehož druhý ročník právě probíhá.

Společnost Jakuba Jana Ryby se skoro třicet let snaží popularizovat Rybovo dílo. Vždyť v soupisu jeho děl, pořízeném velkým znalcem Rybova díla, hudebním historikem doc. Janem Němečkem, je zapsáno ne méně než 1374 duchovních i světských skladeb. Přesto se ještě dnes najdou skladby, které v Němečkově soupisu nejsou. Přitom toto dílo je přes veškerou snahu Společnosti široké veřejnosti prakticky neznámé. Při příležitosti 250. výročí Rybova narození a dvoustého výročí jeho smrti vznikla myšlenka vytvoření festivalu, který by byl Rybovu dílu věnován. Rok na to se sešli zakladatelé, mezi jinými především dlouholetý propagátor díla J.J. Ryby a předseda jeho Společnosti Hubert Hoyer, organizátor hudebního života Šimon Kaňka, nynější ředitel festivalu a předseda správní rady Nadace J.J. Ryby a dirigent Zdeněk Klauda, v současnosti dramaturg festivalu, a po dvouleté přípravě festival spatřil světlo světa. Sídlí samozřejmě v Rožmitálu pod Třemšínem, kde byl Ryba učitelem a regenschorim, zasahuje však i širší region od Mníšku pod Brdy po Březnici a letošní závěrečný koncert je dokonce situovaný do kostela sv. Mikuláše na pražské Malé Straně. Součástí festivalu jsou nejen hudební vystoupení, ale i konference – disputace, interpretační kurzy a workshopy, zaměřené na liturgickou hudbu a určené jak pro interprety, tak pro skladatele. Festival si vzal za úkol v jednotlivých sekcích představit celou šíři Rybova skladatelského talentu. Začíná symfonickou hudbou, pokračuje hudbou komorní až k hudbě duchovní.

 

010

 

Po zahajovacím koncertu a koncertu komorním pokračoval 10. května festival koncertem Rybovy duchovní hudby ve farním kostele Povýšení sv. Kříže - v místě, kde Rybova hudba léta vznikala a zněla. Provedení bylo svěřeno souboru, který by se snad dal nazvat přímo souborem rezidenčním. Orchestr L´Armonia Terrena Ensemble založil Zdeněk Klauda v roce 2014 a je specializován na díla českých mistrů XVIII. a XIX. století. Jejich nahrávka Rybovy Stabat Mater získala mimo jiné i ocenění Diapason Découverte, což je hned po Diapason d´Or nejvyšší ocenění nahrávek udělované odbornými kritiky významného francouzského hudebního magazínu, specializovaného na klasickou hudbu. Pěveckou část obstaral L´Armonia Terrena Vocale, složený ze tří mladých pěvců (soprán, alt, tenor) a pěvce zkušenějšího (bas). 

Než ovšem zahrály a zazpívaly obě Armonie, dirigované Zbyňkem Müllerem, zasedl k varhanám Adam Viktora, aby přednesl z jediného souboru Rybových skladeb pro varhany Novae et liberae cogitationes toccatu, preludium a fugu. Viktora je zkušený varhaník, zaměřený na barokní hudbu, a tak jeho provedení bylo mistrovské. Samozřejmě dojem byl o to větší, že dílo zaznělo na starorožmítálských varhanách, na kterých hrával kdysi Jakub Jan Ryba.

 

014

 

L´Armoria terrena Ensemble hraje prakticky v takovém složení, v jakém hrával orchestr na starorožmitálském kůru – 1. a 2. housle, viola, violoncello, kontrabas, 1. a 2. klarinet a 1. a 2. lesní roh, doplněný občas o flétnu a hoboj. Mimochodem v tomto složení zaznívala v kostele Povýšení sv. Kříže i Česká mše vánoční, na provedení stočlenným symfonickým orchestrem, osmdesátičlenným sborem a operně školenými sólisty by Ryba asi nevěřícně zíral. Podle programu večera mělo zaznít jako první Offertorium pro III. neděli postní. Dramaturgie však zařadila jako první Offertorium pro VI. neděli postní. Z hlediska gradace to bylo dobré rozhodnutí. Offertorium pro VI. neděli je tragické, vyjadřuje zoufalost a výčitky. Sóla se ujal Jakub Koś, studující zpěv na AMU u prof. Ivana Kusnjera. Jeho tenor je zatím nevyzrálý, výšky však už zvládá dobře, chybí mu kulatost tónů. Následovaly tři árie ze souboru Octo ariae et duetto. První byla árie O Deus ego amo te, kde se uplatnil soprán mladé Terezy Maličkayové. Výtečný hlasový fond, dobrá práce s dechem, krásné výšky i koloratura, to vše u tak mladé pěvkyně až překvapuje. Pasáž dialogu jejího hlasu s prvními houslemi patřila k těm nejkrásnějším z celého koncertu. Árii Et factus est přednesl Jaroslav Patočka, zkušený pěvec, vynikající krásným měkkým basem, který byl na bas až překvapivě znělý. Kromě sólisty mají v této skladbě významnou roli i klarinet, lesní roh a viola, které jsou lidskému hlasu rovnocennými partnery. Árie s názvem, který jsme už slyšeli, O Deus ego amo te, je jiný opus na jiná slova a napsaný jako duetto pro soprán a alt. Vedle Terezy Maličkayové vystoupila mezzosopranistka Jarmila Balážová, rovněž mladá pěvkyně s výtečnou hlasovou technikou. Obě mladé umělkyně přednesly společně i árii Offerro tibi cor meum. Rybovu část koncertu zakončilo Offertorium pro III. neděli postní, radostná skladba plná jiskřivé hudby, v níž kvartet pěvců i orchestr předvedli skvělý výkon.

 

9

 

Večer zakončila soudobá skladba Jaroslava Krčka Aramejský Otčenáš. Text Jana Konfršta je ovšem imprese, vzniklá právě při meditaci nad Otčenášem v aramejštině, jazyku Konfrštovi naprosto nesrozumitelnému. Je to text poetický, krásná oduševnělá modlitba, který ještě umocnila Krčkova hudba. Původní partitura byla napsána pro symfonický orchestr, smíšený sbor a baryton sólo, pro tento koncert vytvořil Krček i komorní verzi. Ten, kdo zná Krčkovo dílo, se nemohl splést. Skladba má všechny rysy jeho hudebního rukopisu a přítomný autor byl oceněn dlouhotrvajícím potleskem.

Jakub Jan Ryba žil v době, kdy Čechy zásobovaly hudebníky celou Evropu. On sám nebyl v žádné proslulé zámecké kapele, jeho skladby se opisovaly z kůru na kůr vesnických kostelíků, evropská sláva jeho proslulejších krajanů ho minula. Přesto psal hudbu, která patří k tomu nejnádhernějšímu, co naši skladatelé XVIII. století vytvořili. Koncert byl nahráván, slyšet bude ale pouze na Rádiu Proglas. Otázkou ale je - neměla by se o podobné koncerty zajímat i další média? Jakub Jan Ryba by si lepší propagaci zasloužil.

 

012

 

3

 

4

 

1

 

Foto: Jan Slavík 

Aleš Bluma

Novinář, muzikolog, historik. 

Rodák z Brna, studoval historii, češtinu, hudební vědu a další obory. Více než tři desetiletí strávil v zahraničí, kde převážně působil v oblasti řízení mimo humanitní sféru. Po roce 1990 byl i zpět ve vlasti nejprve manažerem a pak později mimo jiné redaktorem časopisu Ekonom a Literárních novin, kde psal o vědě a kultuře. 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.