neděle, 12 červenec 2020 12:00

Když jich je v oktetu devět

12

„Hudba měla po celý večer mimořádně muzikální náboj. Přednesem i koncepcí měla mistrovské parametry.“

„Roman Hoza byl ozdobou večera. Mahlerovým písním dal to, co jim dávají ti nejlepší zpěváci.“

„Píseň Když mne stará matka v té podobě, jakou ji dala Kateřina Kněžíková, asi málokdy může zaznít ještě lépe, niterněji a neokázaleji.“

Sobotní koncert dechového souboru Philharmonia Octet byl na festivalu Smetanova Litomyšl jedním z těch nejlepších. Kompaktní, zajímavý, náruživě zahraný. Ozdobený mladým pěvcem Romanem Hozou. Neméně skvělý byl o pár dní dřív koncert dechového souboru Belfiato Quintet. A vynikající byl také koncert Dvořákova tria. Letošní festival určovala komorní hudba a rozdíly mezi nimi se daly často popsat jen na základě toho, jestli počasí dovolilo zůstat pod otevřeným nebem, nebo zahnalo muzikanty do náhradního vnitřního prostoru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 09 červenec 2020 08:20

Smetanova Litomyšl finišuje do cílové rovinky

3

Festival Smetanova Litomyšl nabídne od pátku do neděle dvě ze tří nočních zastaveníček varhaníka Jaroslava Tůmy, dopolední i odpolední setkání s houslistkou Martinou Bačovou a hobojistou Vilémem Veverkou, komorní koncert Philharmonia Octet nebo madrigaly a tance 17. a 18. století v podání souboru Czech Ensemble Baroque spojené s přehlídkou tanců v dobových kostýmech. V neděli vyvrcholí program provedením Mše D dur Antonína Dvořáka v podání Českého filharmonického sboru Brno a závěrečným Velkým finále v podání rezidenčního umělce Adama Plachetky, Kateřiny Kněžíkové a dalších umělců za doprovodu souboru Barocco sempre giovane.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC5277-2

Recitál mezzosopranistky Markéty Cukrové, vystoupení barytonisty Jiřího Rajniše a Wihanova kvarteta nebo dvořákovsko-smetanovský koncert rezidenčního umělce festivalu Adama Plachetky, sopranistky Kateřiny Kněžíkové a Dvořákova tria. Smetanova Litomyšl představí pěvce v intimních, komorně laděných programech. Pražský filharmonický sbor k nim přidá ještě výběr nejkrásnějších českých operních i operetních scén.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan. Po vzniku Československa bylo Rudolfinum přeměněno na nový parlament a varhany odvezeny do Brna. Po vzniku Protektorátu byl sál navrácen zpět ke koncertním účelům a postaveny nové varhany, které byly ještě roku 1957 rozšiřovány. Až v sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o stavbě dalšího – už třetího – nástroje, který by odpovídal současným požadavkům na stavbu varhan. Tento nástroj stojí a slouží dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
5

„Linda Sítková, která koncertuje i na festivalech v Německu, se ujala náročné kompozice se ctí.“

„Mezzosopranistka Lucie Hilscherová disponuje neuvěřitelně širokým, barevným a nádherně posazeným hlasem.“

„Čistý, nosný a přitom jemný tón Jiřího Bachtíka krásně rozezněl inspirativní prostory Korandova sboru.“

Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni připravila v Korandově sboru k výročí Sametové revoluce pozoruhodný koncert, na kterém zazněly výlučně skladby českých autorů. Zajímavostí byla premiéra nového duchovního díla Te Deum Jana Bernátka. Jako sólisté byli přizváni mezzosopranistka Lucie Hilscherová, trumpetista Jiří Bachtík a varhanice Linda Sítková. S nimi výborně spolupracoval domácí Dívčí akademický sbor a Plzeňský akademický sbor pod vedením Romany Feiferlíkové.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Jak lépe připomenout výročí svobody než právě českou duchovní hudbou, která musela v době totalitního režimu mlčet.“

„Přímo pro tento koncert napsal své Te Deum pro mezzosoprán, trumpetu, varhany a ženský sbor skladatel, varhaník a pedagog Jan Bernátek.“

„Písně Petra Fialy v Plzni zazní poprvé ve verzi pro mezzosoprán.“

Slavnostní koncert k 30. výročí „Sametové revoluce“ pořádá v pondělí 4. listopadu Pedagogická fakulta Západočeské univerzity. Začne v 19 hodin v Korandově sboru na Anglickém nábřeží 13 a zazní na něm duchovní díla výhradně českých autorů. Kromě skladeb A. Dvořáka, P. Ebena, P. Fialy, F. Musila a J. Kličky se mohou posluchači těšit na premiéru Te Deum současného skladatele Jana Bernátka, který se osobně zúčastní. Vstupné je dobrovolné. Interprety budou trumpetista Jiří Bachtík, Dívčí akademický sbor, Plzeňský akademický sbor se sbormistryní Romanou Feiferlíkovou a mezzosopranistka Lucie Hilscherová s varhanicí Lindou Sítkovou, které pro KlasikuPlus koncert představily.

 
Zveřejněno v VýhledPlus