RozhovorPlus


1

„Irena Chřibková nás vedla téměř mateřsky.“

„I kdyby byla čtyřruční varhanní hra kuriozitou, tak na kuriozitách není nic špatného.“

„Svatojakubské varhany poskytují interpretům možnosti, jaké nabízí jen málo nástrojů u nás.“

Pavla Salvová má za sebou studium v Praze na AMU a na Královské hudební akademii v Londýně, do Británie se vrací ke koncertům. Působí teď jako varhanice a pedagožka na Berounsku. Jan Rotrekl studoval ve Francii na konzervatoři v Saint-Maur-des-Fossés a ve Vídni na Univerzitě hudby a umění, koncertuje po Evropě – ale studuje zároveň ještě chemii. Oba mladí umělci mají jedno společné – začínali pod vedením varhanice Ireny Chřibkové. A právě ta je pozvala na Mezinárodní varhanní festival, který pořádá v chrámu u Jakuba, kde jsou největší pražské varhany. Dnes večer tam Salvová a Rotrekl vystoupí ve dvojrecitálu společně – každý zvlášť i na čtyři ruce. Čtyřruční varhanní hra je proto jedním z témat dvojitého RozhovoruPlus.

 

00

„Repertoár psaný přímo pro žesťové kvinteto se u nás příliš nehraje.“

„Je důležité, aby člověk kromě svého partu měl přehled i o ostatních a podle toho se při hře řídil.“

„S našimi australskými kolegy z finálového kola jsme byli dokonce několikrát v hospodě.“

Přivezli suverénní vítězství z největší asijské mezinárodní soutěže, kterou každoročně pořádá Jižní Korea. Byli jedinými Evropany, přesto procházeli kláním od počátku jako favorité. (Psali jsme zde). Mladé české kvinteto BRASStet spolu hraje teprve necelé tři roky, přesto má nakročeno na slibnou uměleckou dráhu. Hraje pod uměleckým vedením Jiřího Novotného ve složení Walter Hofbauer a Karel Hons - trubky, Daniela Roubíčková - lesní roh, Barbora Kolafová - trombon a Jakub Chmelař - tuba. V rozhovoru pro KlasikuPlus mimo jiné říkají, že se Asiaté ve hře na žesťové nástroje neuvěřitelně zlepšili.

 

1

„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“

„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“

„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“

Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.

 

IMG0767

„Sál v areálu Diany se překvapivě ukázal jako akusticky příjemný.“

„Po pěti letech festivalové existence pozitivní posun ve všech směrech určitě vnímám.“

„Chceme zachovat model, že závěrečný koncert je zároveň prologem nové sezóny Karlovarských symfoniků. A určitě opět najdeme neobvyklé místo!“

Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera se uzavřel ve čtvrtek koncertem Karlovarského symfonického orchestru. Pod taktovkou Jakuba Kydlíčka zazněla jedna z Fischerových suit a pak Händelova Vodní hudba. Přehlídka nese jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, tehdy obce Schönfeld. Bachův starší současník Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746) působil v šlechtických službách v Ostrově nad Ohří, ale větší část života strávil pak u dvora v Rastattu na západě dnešního Německa, v rezidenčním městě markrabat z Baden-Badenu. Ředitelka a dramaturgyně přehlídky varhanice Michaela Káčerková odpovídá na otázky týkající se jeho odkazu, letošního festivalu i výhledu do budoucnosti. 

 

1

„Korepetitor by měl být poučenější a mít větší množství informací než zpěvák.“

„Rád bych lektorům ukázal, že jsem schopný se nějakým způsobem na všechny ty věci adaptovat.“

„I přesto, jak moc jsou úspěšní, jsou skromní a milí navrch.“

Několik posledních dní se Kroměříž nese v duchu probíhající Letní hudební akademie, na které se v roli lektorů aktivně podílela řada vrcholných interpretů a důležitých osobností v rámci vážné hudby – Josef Špaček, Dalibor Karvay, Radek Baborák, Kateřina Kněžíková, Barbara Maria Willi, Zdeněk Klauda, Lukáš Moťka, Robert Kozánek, Bohdan Šebestík či David Mareček. Není tedy divu, že celá akce iniciovaná Tomášem Netopilem upoutala pozornost mnoha mladých umělců z celého světa. Například až z Portugalska dorazila hornistka Telma Gomes a trombonista Leonardo Fernandes.

 

VIT1166

„Měl jsem čtyři frekventanty, hudebníky bez manažerského vzdělání, kteří přijeli s projektem, na kterém už pracují.“

„Zažívám lidi na vysoké škole, kteří si myslí, že ve čtyřiadvaceti ještě někde prorazí.“

„Profesionálové se dělí na ty, kteří si místo našli, a proto uspěli, a na ty, kteří se pořád dokola dobývají do zavřených dveří.“

Ředitel České filharmonie David Mareček byl jedním z lektorů mezinárodní kroměřížské Letní hudební akademie. Je sice původně klavírista, ale v jeho třídě se nehrálo, necvičilo, nezpívalo, nekorepetovalo. Debatovalo se z pohledu praktického hudebního managementu o projektech, které se týkají rekonstrukce někdejšího komorního tělesa, sympozia pro hráče na dechové nástroje, fóra pro kytaristy a mecenášského klubu jednoho sboru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus David Mareček shrnuje názory a rady, se kterými do Kroměříže přijel, a postřehy, s nimiž odjíždí. 

 

1

„Na kurzech se lidé většinou posunou neuvěřitelnou rychlostí.“

„Díky souhře osobností má Letní hudební akademie mimořádnou úroveň.“

„Kroměřížský archiv je pro mě srdcová záležitost.“

Mezi lektory kroměřížské Letní hudební akademie je i cembalistka Barbara Maria Willi, česko-německá pedagožka a inovativní interpretka specializovaná na starou a příležitostně i na soudobou hudbu, vedoucí katedry varhanní a historické interpretace na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dává nahlédnout do své letní kroměřížské třídy i do svých motivací.

 

1

„Nástroj firmy Mühleisen je největší v Bádensku-Württembersku. Miluji ty varhany!“

„V osmnácti jsem byl pokřtěn a zcela jsem podlehl fascinaci hudbou a bohoslužbami.“

„Varhanní koncert je v Japonsku druhem zábavy, rozhodně za hranicí původní myšlenky pouhé kostelní hudby.“

Je titulárním varhaníkem hlavního luteránského kostela ve Stuttgartu a žádaným koncertním umělcem, uplatňuje se i jako dirigent a sbormistr. Studoval na univerzitě v Tokiu a od roku 2010 jako stipendista japonského ministerstva kultury na Vysoké hudební škole ve Würzburku. Úspěšnou kariéru odstartoval Kensuke Ohira vítězstvím v prestižní soutěži Johanna Pachelbela v Norimberku v roce 2016. Výsledkem pak bylo i profilové CD natočené na varhanách J. Ch. Wiegleba v Ansbachu. V Evropě hraje klasiky i japonské autory, v Japonsku naopak uvádí soudobá západní díla, naposledy Varhanní koncert francouzského skladatele Thierryho Escaiche. Ve čtvrtek je Kensuke Ohira čtvrtým v řadě protagonistů Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného společenstvím Audite Organum v chrámu sv. Jakuba v Praze. V RozhovoruPlus se dotýká tohoto hostování, ale také japonské hudby, křesťanství a své fascinace Bachovými skladbami.

 

Ivana-Leidlova

„Letošní kurzy povede Martina Janková s klavíristou Gérardem Wyssem, třetím je klavírista Ivo Kahánek.“

„Požádali jsme herečku Eliškou Balzerovou, zda by svým úžasným přednesem nedoprovodila pěvce. Přednese text písně v překladu, než se bude zpívat.“

„Jsme producenty filmu o Jiřím Suchém „Lehce s životem se prát“. V Karlových Varech získal Cenu diváků, v září bude premiéra v Praze.“

Ivana Leidlová je zakladatelkou a ředitelkou neziskové organizace Zámek Liteň, mající za cíl trvalé hodnotné využívání areálu zámečku v městysi Liteň na Berounsku. Od 19. století patřila Liteň rodu Daubků, který svými aktivitami přispěl k rozvoji obce i k uznání českých podnikatelů jako důležitého hospodářského a politického činitele Habsburské monarchie a později i Československé republiky. Posledním představitelem někdejší vlastenecké rodiny průmyslníků a velkostatkářů je Čechoameričan George Daubek. Jeho otcem byl Jiří Daubek a matkou sopranistka Jarmila Novotná, jeho děd Josef František Daubek byl jedním ze sedmi spoluzakladatelů Národního divadla v Praze. Rodu Daubků patřilo liteňské panství - s výjimkou let druhé světové války - do roku 1948, poté komunistický stát vše zabavil. Po roce 1989 se jim majetek vrátil v restituci. V letech 1945–1989 sloužil liteňský zámek potřebám velkostatku a středního odborného učiliště, prodělal necitlivé úpravy a dostal se do havarijního stavu. Organizace Zámek Liteň chce nejen obnovit a udržovat odkaz Jarmily Novotné a rodu Daubků a revitalizovat areál v Litni, ale také přispívat ke kulturnímu životu, podporovat vznik nových autorských počinů a podporovat mladé umělce a komunitní projekty.

 

1

„Varhany se v ortodoxních kostelech nepoužívají. V Rusku jsou jen a jen koncertním nástrojem.“

„Prokofjev pro varhany nekomponoval, ale jeho hudba zní i na varhany úžasně.“

„Díla Petra Ebena mají v programech stálou a dobrou pozici.“

Pochází z Uljanovska, města na Volze, kde se narodil Lenin. Studovala v Nižném Novgorodu klavír a souběžně varhany. Oběma nástrojům se pak věnovala i na Vysoké hudební škole v Detmoldu, kde jí byl profesorem varhan Martin Sander, u něhož teď pokračuje ve studiu na Vysoké hudební škole v Basileji. Úspěšně soutěžila ve Wuppertalu, v Gdaňsku, Vaduzu a Korschenbroich. V Opavě loni získala třetí cenu. Koncertuje jako sólová varhanice i jako klavíristka a komorní hráčka v Evropě a Rusku. Anastasia Kovbyk je dnes večer protagonistkou třetího koncertu Mezinárodního varhanního festivalu, které pořádá Audite Organum v Praze v bazilice sv. Jakuba. Hraje Bacha, Duruflého, Ebena a Prokofjeva. Rozhovor pro portál KlasikaPlus se dotýká i dvou posledně jmenovaných skladatelů.

 

3

„Můj učitel mi říkal, že česká hornová škola patří ke špičce ve světě a že se mi určitě vyplatí přijet a strávit celý týden s českými lektory.“

„O kurzech mi řekla maminka a vyrazily jsme na ně společně.“

„Na kurzech se mi líbí všechno, prostředí kde bydlíme, kde máme lekce, samozřejmě přístup pedagogů.“

Patří k největším akcím svého druhu. Letní hornové kurzy provázející festival Za poklady Broumovska se letos konaly popáté a jejich rozměr úctyhodně roste. Do z většiny opravených prostor barokního klášterního skvostu se sjelo přes šest desítek mladých hornistů. Celý uplynulý týden je vedl tým lektorů v čele se Zuzanou Rzounkovou, posílený o tři korepetitory (Rozhovor s Janou Goliášovou si můžete připomenout zde). Účast je mezinárodní včetně Japonců nebo Maďarů, kteří patří mezi současnou elitu mezi hráči na lesní roh. Přesto se rádi u Čechů lecčemu přiučí, říká sedmnáctiletý Máté Harangozó, který se na kurzy vrací opakovaně.

 

6

„Krom společného hraní s vynikajícími kolegy se moc těším hlavně na interpretaci Zjasněné noci od Schönberga.”

“Soutěž královny Alžběty byla zážitkem, který mi otevřel oči a po kterém jsem se cítil zocelený.“

„Mám velice rád zvukomalebnost a expresi v Rautavaarově hudbě, a proto jsem také nahrál jeho Houslový koncert.“

Umělecký garant mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, houslista Josef Špaček, si na koncert v kostele v nevelké německé obci Großschönau přizval na 3. října pět dalších vynikajících hudebníků. Jedinečný soubor individualit vznikl přímo pro tento koncert a podle toho se i pojmenoval – Lípa Musica Sextet. Vedle Josefa Špačka se festivalovému publiku představí kreativní multiinstrumentalista Sergej Malov, violista věhlasných Berlínských filharmoniků Máté Szücs, energický německý violoncellista Julian Steckel a českému publiku dobře známý violoncellista Tomáš Jamník. Posledním do šestice je slibný talent houslového světa - finalista prestižní Soutěže královy Alžběty z roku 2015 Tobias Feldmann.

 

5

„Hornové kurzy v Broumově jsou výjimečné hned několika aspekty.“

„Dechové nástroje, speciálně lesní roh, doprovázím v podstatě odjakživa.“

„V Česku je přístup pedagogů více osobní než v zahraničí.“

V Broumově zítra vrcholí Letní hornové kurzy, které jsou už pátým rokem nedílnou součástí festivalu Za poklady Broumovska. Probíhají přímo ve výjimečných a většinou nedostupných prostorách Broumovského kláštera. Učí se v opatských sálech a bydlí v opravených bývalých celách mnichů. Uměleckým garantem kurzů a jedním z lektorů je naše významná hornistka Zuzana Rzounková, která k sobě zve vždy skupinu lektorů a také korepetitorů. Nejstarší studenty doprovází zkušená klavíristka a zároveň proděkanka Janáčkovy akademie v Brně Jana Goliášová.

 

Per-Boye-Hansen

„Učinit operu přístupnou skutečně všem? Toho se dá dosáhnout pouze skrze umělecké obsahy a kvalitu.“

„Každá ze čtyř scén musí mít svůj jasný profil, ale uvnitř každého domu musí být přítomna rozmanitost.“

„Opera musí pojmout všechny formy umění - být zajímavá pro všechny lidi zajímající se o umění.“

Od srpna je uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery norský manažer a režisér Per Boye Hansen. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, že pražská operní dispozice se dvěma soubory, čtyřmi budovami a českými a německými tradicemi je snem každého ředitele… Post hudebního ředitele Státní opery začal od srpna vykonávat dirigent Karl-Heinz Steffens. Andreas Sebastian Weiser zůstává dirigentem české první scény, dirigent Jaroslav Kyzlink bude dál působit jako hudební ředitel Opery ND. Správní ředitelkou Opery ND a Státní opery je od června Bohdana Malik. Ředitel divadla Jan Burian však už řadu týdnů čelí v souvislosti s Hansenovým nástupem nesouhlasu odborů, hrozících dokonce stávkou.

 

2

„Na Spojené státy je to velmi starý kostel…!“

„Hraju na univerzitě při půlnočních recitálech, chodívá přes pět set studentů. Sál umožňuje poslouchat hudbu vleže.“

„Přál bych si, aby od Philipa Glass existovalo víc varhanních věcí.“

Prvním protagonistou letošního Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě je Američan Mark Steinbach. Zítra večer hraje na největším pražském nástroji díla Johanna Sebastiana Bacha, Luise Vierna, Antona Heillera a Philipa Glasse. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje své působiště na východě USA a americkou varhanní tvorbu. Jasně se hlásí mezi propagátory současné hudby.

 

Rigoletto-scena-6683643423049274028774143946789853684826112o

„Pražský filharmonický sbor je rozhodně jeden z těch nejlepších sborů, které v Evropě máme.“

„S Vídeňskými filharmoniky jde o přátelské soutěžení. A také je to často rodinná záležitost - někdo z rodiny hraje v jednom tělese, někdo v tom druhém.“  

„Hudební Vídeň by bez Čechů - a bez Maďarů - nebyla Vídní.“

Bregenz je třicetitisícové hlavní město spolkové země Vorarlbersko. Leží na nejzápadnějším konci Rakouska na břehu Bodamského jezera a je proslulé mimo jiné svým letním festivalem, k jehož „nej“ patří jednak Jezerní scéna pro velkolepá operní představení s hledištěm pro sedm tisíc lidí, jednak také už více než sedmdesátiletá spolupráce s jedním hudebním tělesem. Rezidenčním orchestrem jsou na Bregenzer Festspiele od samého počátku, tedy od roku 1946, Vídeňští symfonikové. Jejich intendant Johannes Neubert v rozhovoru pro portál KlasikaPlus říká, že Bregenz, kam někteří současní hráči jezdívali jako děti s rodiči, když byli členy orchestru ještě oni, je krásná výjimka přidaná k běžné každodenní práci.

 

01

„Připadalo mi nepatřičné psát ´závažné nesmrtelno´ na letní open air koncert spojený s vínem.“

„Vnímám energii, chcete-li vibraci daného díla. Zajímá mě příběh každé skladby.“

„Skladbu vnímám jako tematický základ pro budoucí Houslový koncert.“

Z podnětu Pavla Šporcla a také přímo pro něj zkomponoval Lukáš Sommer novou skladbu Concerto Moravian. Jako Česko-rakouská suita pro housle a orchestr měla v polovině července v rámci open air koncertu orchestru PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Dereka Gleesona světovou premiéru na Hudebním festivalu Znojmo. Ten v 15. ročníku od 11. až 28. července připomíná hudbu skladatelů na královských dvorech a za druhé téma má výročí pádu železné opony. Právě jemu patří Sommerova kompozice. Autor v rozhovoru pro KlasikuPlus uvažuje nad historií, ale také nad skladatelskými tématy - nad vztahem virtuozity a mimohudebního programu i nad napětím mezi novátorstvím a posluchačskou přístupností.

 

9

„Bregenz je prestižní festival a nároky všech režisérů jsou velmi vysoké. Někdy až hraniční.“

„Při předávacích zkouškách s dirigentem nebo režisérem má sbor už vše perfektně nastudované.“

„Na operu máme málokdy čas v sezoně, proto je letní období pro podobné projekty ideální.“

Už desátým rokem účinkuje na Bregenzer Festspiele, je tu rezidenčním sborem. Letos dělá Massenetovu operu Don Quichotte a Verdiho Rigoletta, příští rok ho čeká Nerone Arriga Boita. Pražský filharmonický sbor patří ke stálicím proslulého festivalu, který byl založen v roce 1946. A jak mimo jiné říká v rozhovoru pro KlasikuPlus hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, odborná i posluchačská veřejnost PFS vnímá jako zavedenou a významnou značku, která tak dobře reprezentuje českou kulturu.

 

7

„Není podmínkou, že musíte zrovna vyhrát.“

„Řekl mi: Ty jsi z Brna jako Janáček, tak to máš velkou odpovědnost.”

„Já prázdniny nemám.“

Soutěž Operalia, která se v těchto dnech koná poprvé v Praze, založil v roce 1993 tenorista Plácido Domingo jako platformu pro mladé pěvce, aby jim pomohl nastartovat kariéru. Čtyři desítky soutěžících letošního sedmadvacátého ročníku se postupně utkají během dvou čtvrtfinálových kol a jednoho semifinále, deset finalistů pak zazpívá na koncertě 26. července. Orchestr Národního divadla na něm bude řídit sám Domingo. Jedinou českou účastnicí je Zdislava Bočková, v cizině většinou vystupující jako Lada Bočková. Mladá sopranistka se od podzimní sezóny stane členkou Operního studia v Opéra de Lyon ve Francii. Na evropskou operní scénu vstoupila v roce 2017, když obsadila druhé místo v soutěži ve Spoletu a získala v Itálii dvouleté angažmá. V Rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zmiňuje o pražské soutěži a o Plácidu Domingovi, ale také o Janáčkovi a o tom, co ji čeká bezprostředně po Operalii.

 

James-Bellorini-Photography-1

„Jak nejlépe je možné - a k tomu ještě o kousek víc...“

„Snahou tu vždycky bylo poskytnout takové pracovní prostředí, jaké umělcům umožní podávat ty nejlepší výkony.“

„Žijeme opravdu překotné životy. Zdejší klid je skvělá věc. Včetně toho, že tu je špatný telefonní signál.“

Umělecký ředitel operního festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie je ve funkci jen pár týdnů, ale s místem je spjat od dětství a díky své pozdější režijní práci vlastně už nepřetržitě. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje filozofii tamních operních produkcí, organizovaných od května do srpna a nezávislých na penězích od vlády. V sídle rodiny Christie začaly roku 1934 jako soukromá představení a postupně se staly světoznámou událostí, aniž by se vytratily výhody jejich privátní atmosféry. Stephen Langridge, doposud povoláním režisér, uvažuje o slovu tradice, přibližuje, jak majitel rozlehlé historické usedlosti uplatňuje svůj vliv na program, odpovídá na otázku, jak organizátoři mysleli slogan „Glyndebourne – No Ordinary Opera“ a vrací se do let dětství a mládí, když býval jeho otec mezi účinkujícími.

 

pátek, 19 červenec 2019 14:00

Duo Aliada: Škatulkování pro nás není

Autor:
0

„Důležitý okamžik, který nás motivoval k tomu, abychom pokračovali.“

„Naší specialitou je hrát na méně obvyklých místech.“

„Jednou z výhod je, že si můžeme své nástroje vzít s sebou opravdu kamkoli.“

Rakouské duo, které si říká Aliada, bude v sobotu v katolickém kostele v Šonově u polských hranic na severovýchodě republiky protagonistou jednoho z chrámových koncertů letního festivalu Za poklady Broumovska. Soubor tvoří v docela neobvyklém spojení dvou zvukově osobitých nástrojů dva mladí hudebníci - saxofonista Michal Knot a akordeonista Bogdan Laketic. Na programu mají úpravy starší i novější klasické hudby i jednu zbrusu novou kompozici. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližují muzikanti - těšící se pověsti velké kreativity - svá umělecká východiska a přístupy k aranžmá i to, jak se dali dohromady.