Státní filharmonie Košice láká na dirigentské i hráčské umění Radka Baboráka
Hornista a dirigent Radek Baborák směřuje do Košic. A vystoupí tam v Domě umění v obou právě zmíněných rolích. Sólový debut měl v roce 1989, dirigentský roku 2008. Státní filharmonie Košice hraje za jeho uměleckého přispění 16. ledna opusy od Rossiniho, Mozarta a Schumanna.

Vilém Tell je Rossiniho poslední jevištní dílo, jehož libreto vychází ze slavného dramatu Friedricha Schillera a svým charakterem se liší od ostatních Rossiniho oper. Dramatické momenty textu prohlubuje Rossiniho lehká a obvykle lehce humorná hudba, která často dosahuje překvapivého účinku těmi nejjednoduššími technickými prostředky. Předehra, která zazní v košickém Domě umění, tvoří jakousi miniaturní symfonickou báseň s několika rozmarnými obrazy, které navazují na hlavní proudy dramatického děje.
Koncert pro lesní roh č. 3 Es dur napsal Mozart jako přátelské gesto hornistovi Josephu Leutgebovi; v Košicích vymění Radek Baborák v tomto díle taktovku za dechový instrument. Skladba je komponována v klasickém koncertním formátu dvou rychlých vět s pomalou větou uprostřed. Je příkladem Mozartovy fascinující kreativity při modelování svěžích melodických linek. Stejně jako ostatní Mozartovy koncerty pro tento nástroj je i toto dílo okouzlujícím dokladem Mozartova dokonalého instrumentačního umění.
Schumannova Symfonie č. 3 Es dur, op. 97 „Rýnská“ vznikla během jediného měsíce na konci roku 1850. Zatímco hlavní téma první věty zní v plné nádheře a nese se v oslavné atmosféře, vedlejší téma je lyrické. Jemná druhá věta plyne po vzoru stylizovaného dobového ländlerového tance jako pocta malebné krajině, která autora obklopovala. Třetí věta představuje jemné nokturno v meditativní atmosféře a čtvrtá přináší velmi barevné plochy. Finále je nesmírně živé a dynamické a ostře kontrastuje s předchozím hudebním vývojem. Jeho radostná melodika, inspirovaná lidovou hudbou, směřuje symfonii k emotivně silnému vyvrcholení.
Radek Baborák, od počátku 90. let mezinárodně uznávaný sólista, se stal v osmnácti letech prvním hornistou České filharmonie. Setrval dva roky, potom v letech 1996 až 2000 působil jako sólohornista Mnichovských filharmoniků. V roce 2001 uzavřel smlouvu u Bamberských symfoniků a v letech 2003 až 2011 byl sólohornistou Berlínských filharmoniků. Jeho vstup mezi dirigující sólisty iniciovali členové japonského Mito Chamber Orchestra, když ho vyzvali k zastoupení indisponovaného Seijiho Ozawy na evropském turné tělesa. Kariéře dirigenta se tak začal paralelně věnovat od roku 2008. V roce 2011 založil festivalový orchestr Česká Sinfonietta, jehož je šéfdirigentem. V roce 2013 převzal umělecké vedení Pražských komorních sólistů. V září 2021 se stal šéfdirigentem Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně.

Foto: Nguyen Phuong Thao
Příspěvky redakce
- Česká klasická hudba v nových rozměrech na Expu 2025. S Českou filharmonií nebo Ivem Kahánkem
- Dětský sbor Kantiléna odlétá na americké turné
- Stamicovci a horna Nicolase Rameze
- Královský ohňostroj odpálený Collegiem 1704
- Atrium Žižkov doznalo akustických změn a přivítá ‚obývákový‘ koncert
Více z této rubriky
- Česká klasická hudba v nových rozměrech na Expu 2025. S Českou filharmonií nebo Ivem Kahánkem
- Dětský sbor Kantiléna odlétá na americké turné
- Stamicovci a horna Nicolase Rameze
- Královský ohňostroj odpálený Collegiem 1704
- Atrium Žižkov doznalo akustických změn a přivítá ‚obývákový‘ koncert
- Komorní únor v Žilině ve znamení opery i masopustu
- Mladí houslisté si zasoutěží na pražském Gymnáziu a Hudební škole
- Olga Bezsmertna předstoupí před SOČR
- Moderní Rusalka zpátky v Berlíně Pod lipami, nová Rusalka v Marseille
- Nové obory na ostravské Fakultě umění