PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Mezinárodní varhanní festival v Olomouci má již dlouhou tradici; ve čtvrtek 3. září byl zahájen již 58. ročník. V chrámu sv. Mořice se rozezněly varhany, na které hrál Karel Martínek, současně dramaturg festivalu, a nejprve zahrál Pašijovou symfonii, op. 23 Marcela Duprého a následně provedl spolu se sborem Žerotín, který vedl sbormistr Pavel Koňárek, Messe pour Notre Dame (2002) Davida Briggse. Závěr patřil opět Karlu Martínkovi a jeho mohutným improvizacím.

Na Zelený čtvrtek 2. dubna se olomoucké sídlo Moravské filharmonie, sál Reduta, rozeznělo dílem Gioacchina Rossiniho Stabat Mater. Ke spolupráci byl přizván bývalý šéfdirigent Jakub Klecker a sólisté Lada Bočková, Monika Jägerová, Daniel Matoušek a Ivan Lyvch. Prezentovaly se zde také dva olomoucké sbory, operní sbor Moravského divadla se sbormistrem Michaelem Dvořákem a Akademický sbor Žerotín, vedený sbormistrem Pavlem Koňárkem, který je základem kulturního a hudebního života Olomouce dodnes.

„Přátelství ve sboru uzavřená bývají silná a trvalá.“

„Sbor má zhruba pětatřicet stálých členů. Překvapivě je věkový průměr odhadem mezi třiceti a čtyřiceti lety věku.“

„Jsme historicky nejstarší hudební institucí ve městě, z našeho sboru vlastně vznikla dnešní filharmonie i opera. Třicet let dělám vše pro to, aby jméno našeho sboru bylo zárukou kvality.“

Jméno Žerotín je v Olomouci pojmem. A nejen historickým. Dodnes je na budově Základní umělecké školy erb tohoto slavného šlechtického rodu. A dodnes působí v Olomouci pěvecký sbor Žerotín, který letos slaví výročí 145 let působení. Roku 1880 se stal zárodkem kulturního života a své důležité postavení mezi organizátory hudební kultury má dodnes. Sbormistrem je již třicet let Pavel Koňárek, kterého jsme se na činnost a poslání sboru ptali v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Hluboce duchovní a nesmlouvavě vážné Cherubiniho Requiem stálo vůči Beethovenově Druhé symfonii v příznačném kontrastu.“

„Z orchestru se nesou odvážné zvuky tympánů a žesťů, sboristky a sboristé si sahají na svůj dynamický strop, s vervou se pokoušejí navodit v publiku představu apokalypsy.“

„Dle mého názoru vůbec nejkrásnější částí bylo předposlední Pie Jesu. Meditativní, intimní a s úctou provedené zanechává v člověku hluboký dojem.“

Předvečer velikonočního volna se v Moravské filharmonii Olomouc nesl ve znamení dvou stěžejních děl klasicistního repertoáru. Koncert dostal název Cherubiniho Requiem a v tohoto díla zazněla také druhá Beethovena symfonie v tónině D dur. Moravští filharmonikové, olomoucký Akademický sbor Žerotín a v neposlední řadě dirigent Peter Valentovič se postarali o skvělý hudební zážitek a předznamenali vyvrcholení Svatého týdne.