PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Smetanov cyklus Má vlast má pre oba naše národy podobu ikonického hudobného symbolu.“

„Základy interpretačnej tradície Mej vlasti položil Václav Talich.“

„Kreácie Petra Altrichtera, doyena českej dirigentskej scény, majú už tradične vysokú interpretačnú úroveň.“

Jubilejná 75. koncertná sezóna Slovenskej filharmónie pomaly dospieva k svojmu vrcholu. V dvoch ostatných májových dňoch odznel v bratislavskej Redute symfonický klenot národnej hudby nášho západného suseda, veľkolepý cyklus Má vlast Bedřicha Smetanu. Dramaturgia dielo zaradila do programu v rámci osláv Roku českej hudby a jeho naštudovanie zverila skúsenému dirigentovi Petrovi Altrichterovi.

„Oválný freskový sál v prelatuře na zámku je reprezentativní a bohatě zdobený a hosty koncertu vítala dokonce i majitelka zámku Marie Kinsky.“

„Původně dechový sextet převedl Kryštof Mařatka do partů smyčcového kvartetu a ten je možno tedy nyní hrát jako ‚třetí Janáčkův smyčcový kvartet‘.“

„Árie Ariadny byla tím nejlepším, co pěvkyně publiku toho večera podala. Krásná piana, postupně dynamicky vystavěné fráze, plné napětí a niterného výrazu…“

Ve Žďáru nad Sázavou na tamním zámku pokračoval festival Concentus Moraviae v sobotu 1. června. Sopranistka Simona Šaturová vystoupila společně se Zemlinského kvartetem, aby publiku představili výběr z písní Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. A došlo i na stěžejní árie z oper. Doprovod samozřejmě musel být přizpůsoben obsazení kvarteta; úpravy obstarali Martin Wiesner a Aleš Březina.

„Zahajovací koncert festivalu je vždy příležitostí pro vybrané město, stát se kulturním hegemonem festivalu v daném roce.“

 „Zazněla světová premiéra skladby dirigenta večera, finského skladatele a klavíristy Olli Mustonena, který je letos současně i rezidenčním umělcem festivalu.“

„Skutečnost, že Spolek pro pěstování komorní hudby nejprve Smetanův kvartet odmítl jako ‚příliš symfonický‘ nahrála myšlence k jeho orchestraci.“

Concentus Moraviae naplňuje svými koncerty krásné klasické hudby moravská města a jejich památky již dvacet devět let. Letošní ročník má podtitul Metamorfózy: Czech Smetana a odkazuje nejen na Rok české hudby a dvě stě let narození velkého skladatele, ale i na hravost a variabilitu, s jakou je možné k jeho hudbě přistupovat. Zahajovací koncert se konal 31. května v sále Městského kulturního střediska v Kyjově.

„Vznikl kompaktní celek, který v živé dramatizaci nabídl nejen přehled Smetanova života, ale pohled hluboko do jeho osobnosti.“

„Ačkoliv se z části jedná o čtené divadlo, v režii není žádné statické místo.“

„Z hlediska hudební režie bylo nastudování rovněž nápadité, i když možná trochu předimenzované.“

Letošek je v Česku ve znamení Roku české hudby, a může za to číslice „4“, která se týká třech našich hudebních hvězd klasické hudby: Leoš Janáček má 170 let od narození, Antonín Dvořák 120 od smrti, a nejstarší z nich Bedřich Smetana slaví nejvíc – 140 let od úmrtí a 200 let od narození. Liberecká opera Divadla F. X. Šaldy připravila k tomu výročí dva symfonické koncerty a zvláště opulentní nastudování Smetanovy opery Hubička, která se odehrává ve zdejším kraji. V libereckém Paláci Liebieg však mohli diváci v pátek 24. 5. zhlédnout ještě jeden divadelní projekt ke Smetanovu výročí s názvem Západ slunce.

„Tvrzení, že hudba je univerzálním komunikačním prostředkem, se plně potvrdilo.“

„Nad hlavami posluchačů v plně obsazeném sále se vznášela obrovská kamera Maďarské televize M5, která koncert snímala a pořizovala z něho záznam, a rozhlasová stanice Bartók koncert živě přenášela.“

„Hudebníci dokázali dát do projevu emocionalitu a sladkost Dvořákovy hudby i technickou zdatnost erudovaných profesionálů. Byl to vrcholný výkon.“

Konec sezóny pro hudebníky Moravské filharmonie znamenal zahraniční výjezdy a reprezentaci české hudby a město Olomouc v Maďarsku a v Chorvatsku. Příležitost k tomu poskytl jak Rok české hudby, tak dvacáté výročí vstupu států do Evropské unie. Nutno podotknout, že členství v EU dokázala Maďarská republika využít lépe, alespoň pokud jde o koncertní sály. Hrálo se v nich krásně a poslouchalo nádherně. A tak nezbývalo než tiše závidět.

„Od počátku se odvázaně hrálo na ‚zpěvnou českou notu‘.“

„Violoncello soustředěného Petra Malíška energicky probublávalo v nižších polohách, nad ním preludovala houslistka Petra Brabcová a trio pečlivě a pozorně doprovázel klavírní poklus Stanislava Gallina.“

„Poslední prestová věta v podání soustředěného Orbis Tria byla brilantní, hráči postupně odkrývali hlavní téma, pohrávali si s variacemi a stupňovali napětí.“

Dvacátý třetí ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců byl zahájen 18. května slavnostním koncertem, tradičně v den výročí úmrtí Gustava Mahlera. V pátek 24. května festival pokračoval úvodním koncertem komorní řady. V gotické síni jihlavské radnice vystoupilo skvělé Orbis Trio, které tvoří uznávaní interpreti Petra Brabcová (housle), Petr Malíšek (violoncello) a Stanislav Gallin (klavír). Koncert nazvaný České tance akcentoval letošní podtitul Gustav Mahler a česká hudba. Zazněla klavírní tria Františka Škroupa a Bedřicha Smetany.

„Filharmonici pod vlivem Hrůšovy invence a vedení vytvořili nádherně strukturovaný a dýchající hudební organismus.“

„Vroucnost v hlase Kateřiny Kněžíkové – a obdobná vroucnost nacházená dirigentem v orchestru – je znakem, který Smetanu od Wagnera odlišuje nejvíc.“

„Jeho sváteční opera vznešeně korunuje dobu národního obrození, ale úplně stejně důležité je to, že jeho hudba je i sama o sobě hodnotná a nádherná.“

Koncertní provedení Smetanovy opery Libuše se na Pražském jaru ukázalo být pravým festivalovým projektem. Jedinečným a ojedinělým, dokonce asi bezprecedentním, k tomu navíc umělecky skvostným. Jakub Hrůša s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a tuctem sólistů, v čele s Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli, připravil v úterý publiku v Rudolfinu mimořádně silný zážitek. Koncert byl nabit muzikalitou, hudební krásou a obrovskou energií. Právě takové interpretační činy dávají odkazu klasiků zásadní impulsy k novému oživení.

„Smetanovou první dochovanou sborovou kompozicí je Píseň svobody pro unisono zpěv a klavír na slova stejnojmenné básně Josefa Jiřího Kolára.“

„V květnu roku 1862 se zúčastnil první slavnosti sjednocených zpěváckých spolků, kde jej výkon Hlaholu natolik oslovil, že se rozhodl pro něj komponovat.“

„Srb-Debrnov Smetanu zásoboval nejčastěji právě svými verši. Pro Smetanu očividně byly dostatečné a jejich slabiny dokázal překlenout svou hudbou.“

Sborové tvorbě se Bedřich Smetana věnoval prakticky po celý svůj život. Od Písně svobody z roku 1848 až po Naši píseň dokončenou v květnu roku 1883 představují sborové kompozice rozsáhlou a významnou součást jeho tvůrčího odkazu, na níž lze velmi dobře sledovat jeho umělecký vývoj přecházející od prvních skladatelských pokusů až po zralá mistrovská díla. I přes to je však tato oblast jeho tvorby dnes víceméně zapomenutá a až na pár drobných výjimek se uvádí jen sporadicky.

„Události sobotního dne Festivalu Jarmily Novotné zahájilo mimořádné zpřístupnění památné hrobky rodiny Daubků, která leží jižně od městyse Liteň.“

„Výše psaná podoba jména Daubek má historické pozadí a je dokladem rytířské tradice rodu, který sídlil sto let na svých državách v Litni.“

„Kühnův smíšený sbor pod vedením sbormistra Jakuba Pikly nastoupil v síle dvaatřiceti osob.“

Letošní třináctý ročník Festivalu Jarmily Novotné na zámku Liteň byl otevřen 14. dubna a uzavře ho Adventní koncert 1. prosince. Čtvrtá akce festivalu se konala 25. května od osmnácti hodin jako koncert k poctě Jarmile Novotné ve Stodole zámeckého areálu…

„Z tichého zpěvu s nástinem vášně a úpěnlivosti gradoval svou zpověď až do velkého zvukově proklamativního finále s mistrným ztišením k poslednímu tónu.“

„Hedarova hra procítěně vedla tempovými proměnami, nepostrádala poetiku a zvláště poutavě pracovala s dynamikou.“

„Hakobyan přidal dvě písně od Sergeje Rachmaninova.“

Arménský pěvec Navasard Hakobyan, laureát pěvecké soutěže Operalia Plácida Dominga, vystoupil ve středu 22. května ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice s operními áriemi od Belliniho, Donizettiho, Čajkovského, Korngolda, Tostiho, Gastaldona, Otera a Verta a Morena Torroby. Doprovázející pianista Ahmad Hedar přidal Chopinovu Baladu č. 1 a Smetanova Hulána z Českých tanců. Vystoupení pěvce oznámila Hudební agentura Nachtigall Artists a Spolek přátel hudebních talentů. Pěvec energického hlasu a zkušený kolega u klavíru publikum rozhodně potěšili. 

„Ve středu od 8:00 se opakuje blok s Růžencovými sonátami Heinricha Franze von Bibera na nové nahrávce Jaroslava Tůmy s Lucií Sedlákovou Hůlovou, ale i dalšími interprety.“

„Ve středu ve 20:00 je na programu česká hudba s Komorní filharmonií Pardubice, konkrétně záznam koncertu 14. 2. 2024 s pardubického Domu hudby.“

„Ve čtvrtek v 8:49 poslouchejte Čajkovského klavírní koncert b moll s Lang Langem a Chicagským symfonickým orchestrem s Danielem Barenboimem.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. května do 2. června?

„Režisér inscenuje akúsi paródiu na divadlo 19. storočia, a ako vraví, ponecháva dielu naivitu.“

„Kalinu stvárnil na prvej premiére Adam Plachetka, ktorý so svojim povestným herectvom a prirodzenou komikou nemal problém celú rolu (a nielen tú) utiahnuť.“

„Robert Jindra našiel v partitúre viac romantiky, než sme videli na pódiu.“

Jedným z hlavných príspevkov k Roku české hudby sa v pražskom Národním divadle stala premiéra predposlednej opery Bedřicha Smetany Tajemství, s prvou premiérou 24. mája. Komická opera, hudobne považovaná za skladateľovu najlepšiu, dostala tentokrát v réžii Ondřeje Havelky charakter dobovej grotesky, až frašky… Tajemství ako komédia. Alebo Tajomstvo komédie…?…

„Vnímám se jako služebnice díla. To zní strašně kýčovitě, ale my jenom pracujeme na díle, které tady někdo zanechal.“

„Pokud vám lidé léta tvrdí, že máte něco zpívat, a vy nakonec zjistíte, že se cítíte dobře v něčem jiném, na koho se tedy máte spoléhat?“

„Všichni se mě ptají, jaká ta moje Libuše bude… už mi to trochu překáží. Já vždy odpovídám: bude taková, jaká je napsaná.“

Sopranistka Kateřina Kněžíková je na české scéně nepřehlédnutelná, mnoho prostoru dostává i v letošním Roce české hudby. Vidět ji přitom můžeme i v projektech, které ona sama označuje za zpestření a posun v rámci jejího repertoáru – takovou příležitostí bude především koncertní provedení Libuše na Pražském jaru, kde bude v roli debutovat. Jako pěvkyně, která hudbu českých autorů vyhledává a cítí se v ní podle svých slov skvěle, má však k české hudbě či k jejím oslavám co říct i v daleko širších souvislostech než jen skrze své konkrétní projekty. Ostatně, díky svým zkušenostem a přehledu mluví podnětně i o mnoha dalších tématech, která s její profesí souvisejí – a to s cennou otevřeností, kterou vyzařovala od prvních minut našeho setkání.