PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V pondělí večer vysílá D-dur živě ze Studia 1, hostem je dechový Alinde Quintet v čele s flétnistkou Annou Taláckovou.“

„Středeční večerní program nabídne Bamberské symfoniky s Jakubem Hrůšou, poté Staatskepelle Dresden s Christianem Thielemannem.“

„Víkendová dopoledne budou patřit originálnímu výběru z české hudby: Romantická orchestrální hudba českých skladatelů 19. století.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. do 14. dubna?

„Volba umělce, který zahájí cyklus celého provedení Smetanových děl, tedy byla určitě na místě“ 

„Kahánek překvapil řadou zvukově zajímavých momentů, které si těžko může dovolit jiný pianista.“

„Přesvědčil, že je interpretem s obrovskou hudební představou, kterou dovede naplnit.“

V Plzni odstartoval v rámci právě probíhajícího festivalu Smetanovské dny dílčí projekt Smetanománie, na kterém zazní kompletní dílo pro klavír Bedřicha Smetany. Uměleckým garantem a tím, kdo nápad ředitelky festivalu Lenky Kavalové provedení celého Smetanova díla rozdělil mezi spolupracující instituce a koncertní umělce, je Jan Simon. Plzeňský Dům hudby a jeho Sál Antonína Dvořáka nyní hostí nejen vynikající české koncertní umělce, kteří se ve večerních recitálech budou věnovat zejména těm nejobtížnějším dílům, ale i studenty spolupracujících českých hudebně vzdělávacích institucí, jako je Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze, Janáčkova akademie múzických umění, Ostravská univerzita a Konzervatoř Plzeň.

„Klavírních partů se ujal jediný klavírista Miroslav Sekera.“ 

„V pojetí Zbigniewa Kaliny vyzněla Šrámkova protiválečná báseň jako naléhavá výpověď vojáka.“

„Hudba třiadvacetiletého Martinů posluchačům poskytla silný zážitek z jemné efemérní atmosféry.“

První české melodramy, uskutečněné jako další z komorních koncertů Smetanovských dnů 4. dubna v Domě hudby, plynule navázaly na pořad minulého týdne, na rozdíl od něj však nabídly retrospektivní pohled. Počínaje druhou polovinou 19. století až po první dekádu století následujícího zavedly posluchače do doby, kdy se melodram stal oblíbenou hudební formou jak českého, tak německého kulturního života. Jako fundovaná odbornice na melodram se průvodního slova opět ujala Věra Šustíková, předsedkyně Společnosti Zdeňka Fibicha a spoluorganizátorka Melodramfestu.

„V třicetileté historii našeho orchestru byla pro nás zcela zásadní prestižní smlouva s agenturou IMG Artists London a AMP New York.“

„Stále častěji nás žádají o spolupráci významní zahraniční manažeři a producenti.“

„Během pár let se mi splnily sny hrát s Českým národním symfonickým orchestrem v Royal Albert Hall v Londýně i Carnegie Hall v New Yorku.“

Jan Hasenöhrl, zakladatel a po celá tři dosavadní desetiletí ředitel Českého národního symfonického orchestru, dovedl těleso manažersky na nejvyšší hudební úroveň. Je současně stále i jeho prvním trumpetistou. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ohlíží do minulosti, ať už vlastní sólové, nebo svého orchestru, ale také dává nahlédnout do nadcházejících programů tělesa. Patří k nim devatenáctý ročník letního festivalu Prague Proms a celá následující sezóna, ještě předtím dubnový program k Roku české hudby a úplně nejdřív dnešní koncertní pocta skladateli filmové hudby Enniu Morriconemu v pražské O2 aréně.

„Pavla Tesařová a Lukáš Klánský se ve Fantazii na českou lidovou píseň Sil jsem proso blýskli zcela mimořádnými výkony.“

„Dvořákovým Mazurkem pro housle a klavír e moll Pavla Tesařová opět potvrdila, že na naší koncertní scéně vyrůstá výrazná osobnost.“

„Lahodně znějící, barvitý mezzosoprán Sylvy Čmugrové je pro Dvořákovu písňovou tvorbu mimořádně disponovaný.“

Komorní koncerty plzeňských Smetanovských dnů pokračovaly 3. dubna v Domě hudby s programem, v němž zazněly převážně kompozice, k jejichž zrodu přispěli významnou měrou podporovatelé jednoho ze dvou skladatelů – buď Bedřicha Smetany, anebo Antonína Dvořáka. Na otázky Jakou úlohu hrálo mecenášství v umění? Jací byli podporovatelé našich klasiků? Byli kosmopolity, anebo vlastenci? střídavě odpovídali oba průvodci večera Pavel Ryjáček a Zdeněk Hazdra…

„Mahlerova Čtvrtá mě vždy dovede k velmi hlubokým myšlenkám.“

„Pěveckou techniku má zpěvák jenom jednu.“

„Dirigent Marek Šedivý je plný inspirace a nápadů a já se moc těším na nové obzory, které spolupráce s ním otevře.“

Sopranistka Lada Bočková se 6. dubna po předchozí covidové komplikaci poprvé představí na pražské scéně Národního divadla. V plánu je její debut v roli Paminy v rámci už zavedené inscenace Mozartovy Kouzelné flétny. S klavíristou Ahmadem Hedarem k tomu připravuje recitál, který 16. dubna s dvořákovsko-smetanovským repertoárem podá v Sukově síni Rudolfina. V Praze se teď tedy vyskytuje častěji než dřív – na začátku března se navíc s Pražskými symfoniky představila i koncertně při produkci Mahlerovy Čtvrté.

„Francouzského dirigenta a houslistu Rémyho Ballota provází pověst specialisty na Brucknerovu symfonickou a komorní hudbu.“

„Snaha interpretů po ušlechtilém zvuku vyzněla nejpůsobivěji ve třetí větě Brucknerova kvintetu.“

„Výkon souboru v první půli koncertu bohužel znovu potvrdil, že Smetana je interpretačně obtížný autor.“

V rámci plzeňských Smetanovských dnů snad zatím neproběhl žádný ročník, v němž by nevystoupilo ani jedno z našich smyčcových kvartet. Letos se mohou plzeňští posluchači těšit 8. dubna na Talichovo kvarteto, které do svého programu zařadilo Smetanův Druhý smyčcový kvartet d moll. V pondělí 25. března se v kvartetní a kvintetní sestavě v Plzni poprvé představili zahraniční hosté působící v současné době v Rakousku. Ve svém vystoupení v Domě hudby připomněli vedle Bedřicha Smetany dalšího letošního jubilanta Antona Brucknera.

„Nouzovský zahrál Koncert h moll jako hudbu, která se neomrzí ani interpretům, ani posluchačům.“

„Orchestr, tvořený kolegy, spolužáky, přáteli a spoluhráči, hrál zkušeně a naplno, se zřetelnou motivací.“

„Sukův sokolský pochod v Nový život se ukázal být vhodnou tečkou.“

Česká Sinfonietta s dirigujícím Radkem Baborákem a s violoncellistou Petrem Nouzovským přispěla k Roku české hudby programem, který do sálu Muzea Škoda Auto v Mladé Boleslavi připravili pořadatelé již dobře zavedeného regionálního koncertního cyklu Rok na 4 doby. Na programu byli Dvořák, Suk a Smetana. Další připomínku dvou set let od narození Bedřicha Smetany pořádá stejný spolek formou open air koncertu v blízkých Jabkenicích, kde skladatel v myslivně u příbuzných strávil poslední léta života. Vystoupí tam 20. května pěvkyně Doubravka Součková a Kukal Quartet.

„Reakce publika byly tak euforické, že jsem to za celý život na operní inscenaci snad nezažil.“

„Smetana neuvěřitelně táhne i po dvou stech letech.“

„Jeho kreativita – všem klackům, ranám a příkořím navzdory – je trvalou inspirací.“

Uvedení všech osmi Smetanových oper v Národním divadle moravskoslezském vzbudilo mimořádně široký ohlas. Na sociálních sítích se dalo číst „…tohle se Ostravě fakt povedlo – důvod, proč sednout na vlak na Svinov…“ nebo „…my, co jsme strávili osm večerů v divadle, jsme se cítili mimořádně, z neopakovatelné atmosféry, kterou jsme mohli zažít, budeme čerpat dlouho…“. Mezi pozitivně reagujícími byl i publicista a kytarista Milan Bátor. Povedlo se propojit tradici s naprosto aktuálním a moderním chápáním Bedřicha Smetany – po dvou staletích jeho hudba funguje s naléhavostí a pochopením, které mu jeho generace nedopřála, napsal o cyklu. V RozhovoruPlus to doplňuje úvahami o praotcích české hudby, o českosti a světovosti Smetanovy hudby i o nesoudnosti některých režisérů a „žvanění hudebního ideologa Zdeňka Nejedlého“. Smetana je podle Bátorových slov klasik, který se nemůže omrzet.

„V manuálním ohledu její hra vypadá samozřejmě; věřím, že v repertoáru může dosáhnout na libovolnou skladbu.“

„Oproti tomu například ve zmíněném Macbethovi jsem postrádal větší sílu názoru a jistotu přesvědčení.“

„Den po koncertě mi zůstávají v paměti především dojmy týkající se vysoké zodpovědnosti a obdivuhodné hráčské výbavy.“

Klavírista Jitka Čechová v úterý 12. března přispěla k oslavám smetanovského výročí klavírním recitálem, který se uskutečnil v Sukově síni pražského Rudolfina. Ve své interpretaci vynikla znalostí skladatelova hudebního idiomu, přátelským zacházením s nástrojem a profesionální přípravou. Přestože nechyběla ani pestrá charakterizace, v ohledu vyšší inspirace nebo kreativity ještě zůstal prostor k naplnění.

„V Ostravě to vyřešili šalamounsky a na místo zbytečně vysvětlujících vizuálních a dramatických vjemů sáhli ke koncertnímu provedení.“

„Vrcholný výkon podala představitelka titulní role Libuše, slovenská pěvkyně Mária Porubčinová.“

„Celkový dojem z večera zachvátila euforie.“

Ambiciózní projekt Národního divadla Moravskoslezského je z poloviny u konce. První maratón uvedení cyklu osmi Smetanových oper v období od 2. do 10. března 2024 dospěl k poslední, závěrečné opeře. Slavnostní Libuše byla oproti ostatním sedmi operám realizována v Divadle Jiřího Myrona a provedena koncertně. Spolu se sólisty účinkoval Pražský filharmonický sbor a Janáčkova filharmonie Ostrava, dirigoval Robert Jindra.