PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nudilo by mě objíždět svět s pouhými čtyřmi nebo pěti rolemi.“

„Je přece fascinující ponořit se na několik hodin do jiného světa a zapomenout na všechno kolem sebe.“

„Když už bych podstoupil obtíže s češtinou, nemohlo by to být jen pro čtyři nebo pět představení.“

Dva tucty alb už natočil a vydal tenorista Jonas Kaufmann, jedna z nejžádanějších pěveckých hvězd operní i koncertní scény současnosti. To nejnovější, věnované slavným hitům filmové hudby, představí v rámci koncertního turné také v Praze. Pod hlavičkou Nachtigall Artists vystoupí 23. února v Obecním domě v Praze s Českým národním symfonickým orchestrem a Jochenem Riederem. V exkluzivním rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyjadřuje nejen k melodiím z filmů, ale srovnává emocionální dosah filmové hudby se zážitky z opery….

„Až při pozorném poslechu Janáčkových klavírních skladeb si uvědomíme, jak jsou tyto kompozice interpretačně náročné.“

„Životné a inspirativní propojení východních Čech s jižní Moravou reprezentoval rovněž dirigent Marko Ivanović.“

„Scherzo z Triumfální symfonie Bedřicha Smetany vyznělo po předchozí špičkové ekvilibristice jako skvělý uklidňující kontrast.“

Rok české hudby 2024 ovlivňuje dramaturgii většiny tuzemských orchestrálních těles a je na každém z nich, co z přebohaté repertoárové studnice našich autorů vybere. Komorní filharmonie Pardubice pro své únorové abonentní koncerty 12. a 14. února zvolila opět něco poněkud netradičního. Hrály se sice skladby zřejmě tří největších velikánů, ale takové, které se v běžném koncertním provozu neobjevují často.

„Koncertní mistr Petr Zdvihal rozsvítil vroucný tón s okouzlující lyričností a nádherně dokreslil čarovnou atmosféru zamilovaného příběhu.“

„Je neskutečné, jak Petr Popelka dokáže i ty nejzapeklitější šifry moderní hudby rozklíčovat.“

„Zařazení orchestrální aranže proslavené komorní skladby byl jistě odvážný počin.“

Dvanátého února se v Rudolfinu uskutečnil další z koncertů oslavujících letošní Rok české hudby. V ryze českém programu se představil Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Petrem Popelkou. Sólistou večera byl íránsko-americký cembalista Mahan Estafani, který provedl českou premiéru díla Miroslava Srnky…

„Na Černé louce vznikne variabilní scéna typu black box pro 220 diváků. Tento typ divadelního prostoru našemu divadlu, ale i v Ostravě citelně chybí!“

„Velkým přínosem pro provoz divadla bylo vybudování ubytovacího patra, obsahujícího devatenáct pokojů hotelového typu pro hostující umělce.“

„Připraven je náročný projekt, který posune technologické možnosti jeviště do zcela jiných dimenzí.“

Rok 2024 je nejen Rokem české hudby, ale také rokem, ve kterém si hudební veřejnost připomíná 200. výročí narození a 140. výročí úmrtí Bedřicha Smetany. Odkaz tohoto skladatele představí Národní divadlo moravskoslezské opulentní akcí, Smetanovským operním cyklem. Divadlo však myslí i na vzdálenější budoucnost či věci technického rázu. O těch se rozpovídal jeho ředitel Jiří Nekvasil.

„Málokdo asi zpochybní Hanusův zásadní podíl na tom, že inscenací Dalibora nejde o povinný hold klasikovi, ale o vydařený pokus upozornit na to, že stojí za to se Smetanou zabývat.“

„Na jevišti režisér Pountney zpřítomnil téměř ´tristanovskou´ lásku až za hrob i praktiky prohnilého režimu a silně otevřel otázku, kdo je padouch a kdo hrdina – a jestli lze být obojím současně.“

„Tomasz Konieczny přinesl do interpretační tradice postavy krále Vladislava nejvíc nového: obdařil ho hlasem, který nezapře jeho velké wagnerovské kreace na světových pódiích.“

Druhý únorový večer patřil v brněnském Národním divadle premiéře Smetanova Dalibora – a na Moravě tak za přítomnosti předsedy vlády oficiálně začal Rok české hudby opravdu impozantně. Koprodukce s Velšskou národní operou přinesla v režii Davida Pountneyho odvážný, podnětný, provokativní…

„Českost ve Smetanově případě neznamená regionálnost či pouhý národovecký svéráz!“

„Každý příběh je potřeba uchopit z jiného úhlu, u každého je potřeba pro jeho scénickou interpretaci použít jiný výkladový klíč.“

„Dvě vdovy jsou unikum. Neznám ve světové operní literatuře té doby podobnou salónní konverzační operu!“

Rok 2024 je nejen Rokem české hudby, ale také rokem, ve kterém si připomínáme 200. výročí narození a 140. výročí úmrtí Bedřicha Smetany. Odkaz tohoto skladatele představí Národní divadlo Moravskoslezské opulentní akcí, Smetanovským operním cyklem, ve kterém uvede za sebou všech osm dokončených Smetanových oper. A to jak v březnu, tak následně v květnu roku 2024. Autor projektu, režisér a ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil portálu KlasikaPlus.cz poskytl rozhovor.

„Nebyl jen zakladatelem české národní hudby, ale také vyhlášeným tanečníkem.“

„Chceme, aby zněly i jiné skladby než Má Vlast, respektive než jen Vltava nebo Prodaná nevěsta.“

„Bude to oslava spojená se zabijačkovými hody, všelidovou veselicí, hudbou i prostou rekonstrukcí událostí před dvěma sty lety.“

První únorovou sobotu se v Litomyšli, rodišti Bedřicha Smetany, koná Slavnostní smetanovský bál. K tanci bude v sále Smetanova domu hrát Filharmonie Hradec Králové s dirigentem Markem Šedivým a později Pilsner Jazz Band. O předtančení se postarají sólisté baletního souboru Národního divadla. Ředitel letního festivalu Smetanova Litomyšl Michal Medek v rozhovoru…

„Robert Jindra Dvořákovu Polednici skutečně hýčkal.“

„Vodníkův pansky rozkazovačný tón byl v podání Myšičky excelentní.“

„V roce dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany bylo uvedení jeho švédských symfonických básní velice vítaným holdem géniovi.“

V pondělí 29. ledna 2024 uvedl Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Robertem Jindrou na svém abonentním koncertě symfonické básně Dvořáka a Smetany. A neslýchaně přitažlivý melodram Zdeňka Fibicha s recitačním extempore Martina Myšičky. Dramaturgický svátek v Dvořákově síni Rudolfina…

„Smetana skládal na německý text. Ten byl podařenější než český překlad a to je dosud kámen úrazu, protože řada míst v češtině nezní přirozeně.“

„Operní divák může být někdy stejný jako fotbalový fanoušek, který ví, jak to mělo být, kdo měl komu přihrát a nakonec za všechno může trenér.“

„Zahrajeme tedy část původního Smetanova závěru – Dalibor umírá krátce poté, co byl vyřčen ortel a není to výmysl této inscenace.“

Dirigent Tomáš Hanus patří mezi žáky Jiřího Bělohlávka, kteří úspěšně reprezentují českou hudbu v zahraničí. Po začátcích v Brně zakotvil jako šéf opery ve velšském Cardiffu. V letošním Roce české hudby po letech opět diriguje v Janáčkově opeře v Brně, tentokrát Smetanovu operu Dalibor.

„Klasikem je Smetana, i když zaznívají hlasy, že inscenovat jeho opery je kvůli jejich příběhům obtížné a že na ně lidé ani nechtějí moc chodit.“

„I když pro odezvu poměrně širokého publika nějaké silné podněty jejich hudba tak snadno nenabízí, tak třeba ještě jejich čas přijde…?“

„Kdo další vstoupí po slavné české skladatelské čtveřici a několika jejich souputnících s fanfárami na pomyslný Olymp, nebo se tam, což je pravděpodobnější, tak nějak nenápadně objeví?“

Debaty a úvahy o tom, kdo ze žijících nebo nedávno zesnulých skladatelů se jednou stane klasikem, kdo se dostane do kánonu uznávaných za ty nejvlivnější a nejdůležitější, tedy i nadále hrané, jsou ošemetné. Vzpomeňme na autory minulosti, objevené až mnohem později, ale i na oslavované…

„Před pětadvaceti lety o mně Jiří Kout v Lipské opeře řekl něco, co pro mne tehdy byla abstrakce: ‚Tento wagnerovský hlas musí být hned angažován.‘“

„Soutěže jsou bohužel důležité. Říkám ‚bohužel‘, protože ve skutečnosti pěvecké soutěže ze srdce nenávidím.“

„Wagner se pro mne stal životní náplní. Takže Bayreuth nemohu minout.“

Polský barytonista Tomasz Konieczny není českým divákům neznámý. Pamatovat si ho mohou třeba z Wagnerova Parsifala, v němž účinkoval roku 2011 v pražském Národním divadle. Mezitím se ve světě etabloval jako žádaný představitel barytonových rolí německého repertoáru. V těchto dnech se pohybuje mezi Lipskem, kde vystupuje jako Wotan ve Wagnerově Valkýře, a Brnem. V moravské metropoli zkouší krále Vladislava v nové inscenaci Smetanova Dalibora.

„Jan Jiraský je vynikající klavírista, který ale sebe a své umění nevystavuje na odiv. Důležitější je pro něho hudební sdělení a hluboký prožitek.“

„Klavírista si pohrával s mohutnými plochami a chvílemi měl posluchač pocit, že musí hrát nejméně dva klavíristé!“

„Rafael Kubelík skladbu s názvem Legenda napsal jako svatební dar pro své přátele. Skladba ale zůstala v šuplíku.“

Spolek přátel hudby v Brně pořádá pravidelné koncerty komorních skladeb v Besedním domě a vždy na nich představuje renomované interprety či zajímavou dramaturgii. V úterý 23. ledna se tyto atributy spojily a klavírista Jan Jiraský zahrál koncert k Roku české hudby ze skladeb českých skladatelů. Nechyběla díla Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, na závěr zaznělo Concertino Leoše Janáčka v podání brněnských umělců. Program doplnila skladba s názvem Legenda od Rafaela Kubelíka. Ta zazněla ve světové premiéře.