PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Večerní program ve středu nabízí koncert violoncellisty Mischy Maiského s klavíristkou Marthou Argerich a sólový recitál Leifa Ove Andsnese.“

„Čtvrteční večerní program je vídeňský, resp. originálně beethovenovsko–schubertovský.“

„Víkendová dopoledne připravil Radek Menoušek ze dvou méně známých jubilantů Roku české hudby.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 22. do 28. dubna?

„Filharmonie pozvala olomouckého rodáka, klavíristu Marka Keprta.“

„Bezchybný a virtuózní klavírní projev motivoval hudebníky k maximální koncentrovanosti.“

„Dirigent popustil uzdu romantickému cítění.“

Moravská filharmonie Olomouc připravila pro své abonenty a příznivce tentokrát koncert s romantickým programem. Robert Schumann a jeho Koncert pro klavír s klavíristou Markem Keprtem, Valdštýnův tábor Bedřicha Smetany a na závěr jeho nesmrtelná symfonická báseň Vltava. Vše pod taktovkou dirigenta Petra Vronského.

„S programním obsahem máme všichni tuto hudbu pod kůží nejen akusticky, ale i vizuálně.“

„Zvuky transformuje počítač do grafických bodů a vytváří samotnou vizualizaci.“

„U obou protagonistů je třeba především ocenit odvahu, s jakou do projektu šli, a související entusiasmus.“

Třetí abonentní koncert Filharmonie Brno v Besedním domě se konal ve čtvrtek 18. a v pátek 19. dubna, a nesl se ve znamení oslav. Smetana se svými dvěma sty let je sice úctyhodným oslavencem, ale Dennis Russell Davies je šéfdirigentem brněnské filharmonie již šestým rokem, a tedy jeho osmdesáté narozeniny orchestr slavil mnohem spontánněji. Komorní koncert klavírního dua, které tvoří dirigent se svojí manželkou Maki Namekawou, se nabízel jako ideální řešení…

„Jsem zařazena do dvou projektů spojených s oslavami narození Bedřicha Smetany.“

„Ivo Kahánek pracuje hodně s představivostí.“

„Soutěžím ráda, poslouchám i ostatní děti, jak hrají, snažím se poučit z jejich chyb.“

Jednou z ambasadorek Roku české hudby je teprve čtrnáctiletá klavíristka Klára Gibišová. Ta už v necelých třech letech doprovázela své sestry na klavír a sama začala hrát dětské písničky. Následně se jí ujala Taťána Vejvodová na pražské ZUŠ Ilji Hurníka. K jedné hodině týdně postupně přidávaly další soukromé lekce a konečně i účast v akademii MenART. Po prvních úspěších v tuzemsku na sebe Klára Gibišová upozornila i na mezinárodní soutěžní scéně v Římě, Bernu, Bruselu, Paříži či newyorské Carnegie Hall. V loňském roce absolvovala i svůj první velký recitál. A jak se jako zástupkyně nejmladší generace interpretů dívá na českou hudbu v jejím výročním roce? 

Lady Bočkové je lyrický soprán, na poslech svítivý, směrem nahoru se atraktivně probarvující.“

„Pokud jde o deklamaci, měla jsem pocit, že vnímám v prvé řadě příjemný kulatý zvuk, teprve kdesi za ním slova, zatímco v ideálním případě by to mělo být vyrovnané.“

„Lada Bočková má rozhodně solidní základ, na němž lze dál pracovat – což o řadě jiných mladých zpěváků a zpěvaček tvrdit nemohu.“

Sopranistka Lada Bočková vstoupila do povědomí roku 2019, kdy byla vybrána mezi čtyřicet účastníků soutěže Plácida Dominga Operalia. Do finále, jež se konalo v pražském Národním divadle, se sice nedostala, ale i semifinále lze pokládat za úspěch. V úterý 16. dubna 2024 nabídla recitál v Sukově síni Rudolfina a doprovázel ji klavírista Ahmad Hedar.

„Prague Philharmonia připravila pro své abonenty dramaturgicky nápaditý koncert.“

„Meyers a Glassova hudba v tomto byla vynikajícím pomocníkem. Její pojetí minimal music ani trochu nepadalo do povrchní repetitivnosti.“

„Hráčky a hráči Dvořákovu symfonii podali v plném lesku, velkolepě a až v heroických konturách.“

Atraktivní program nabídla v pondělí 8. dubna PKF – Prague Philharmonia, která pod vedením šéfdirigenta Emmanuela Villauma zařadila na program abonentního koncertu skladby od Smetany a Dvořáka, které proložila houslovým koncertem od minimalisty Philipa Glasse. V něm excelovala americká houslistka Anne Akiko Meyers, která odměnila posluchače i Dvořákovou Romancí pro housle a orchestr f moll.

„Publiku byla představena kompozice skladatelky Elišky Cílkové, která získává ocenění nejen jako skladatelka, ale také jako dokumentaristka.“

„Dirigent udržel niterný svět skladatele a charakter původního Smetanova kvartetu, současně však využil potenciál symfonického orchestru.“

„Koncert poskytl komplexní hudební zážitek.“

Ve čtvrtek 11. dubna si mohli posluchači Janáčkovy filharmonie v Ostravě vyslechnout ve světové premiéře další z autorských skladeb vytvořených na objednávku k letošnímu jubilejnímu sedmdesátému výročí orchestru. Poslední koncert Symfonického cyklu A doplnily Písně o mrtvých dětech Gustava Mahlera a Smyčcový kvartet e moll č. 1 „Z mého života“ Bedřicha Smetany v úpravě pro orchestr.

„Plzeňská filharmonie se výrazněji uplatnila v Pražském karnevalu, v němž skladatel předjímá další etapu hudebního vývoje.“

„Intonačně jistý barevný témbr Richarda Samka se naplno rozezněl v árii Lukáše z Hubičky.“ 

„Letošní 44. ročník zakončila Česká píseň, kantáta pro smíšený sbor a orchestr, oslava někdejší pospolité české zpěvnosti v oblasti duchovní, intimní i společenské.“ 

Do posledního místa zaplněný Velký sál plzeňské Měšťanské besedy ve čtvrtek 11. dubna opět potvrdil nezvratitelný fakt, že závěrečný koncert největšího plzeňského hudebního festivalu je domácími návštěvníky chápán jako slavnost, které „se sluší“ zúčastnit. Do nádherné secesní budovy tak směřovali nejen věrní abonenti Plzeňské filharmonie, ale mnohem širší publikum. Letošní slavnostní atmosféru umocnila i vkusná květinová výzdoba pódia.

„Slyšet sólový trombon je příležitost, která není častá, a v případě Roberta Kozánka šlo o příležitost výjimečnou.“

„Čtvrtá symfonie J. B. Foerstera je prodchnutá hlubokou vírou a pokorou.“

„Dirigent Robert Kružík dal dílu potřebnou majestátnost a vyklenul hudební fráze.“

Poslední abonentní koncert v Kongresovém centru Zlín ve čtvrtek 11. dubna měl titul Veliká noc. Patřil Symfonii č. 4 Josefa Bohuslava Foerstera, která byla stěžejním bodem večera. Na úvod koncertu dirigent Robert Kružík řídil předehru k Smetanově opeře Libuše a lákadlem pro posluchače byl Koncert pro trombon a orchestr skladatele Ivana Zelenky v podání Roberta Kozánka.

„Miluju zpěv. Baví mě se v něm hrabat, hledat, zkoumat fyzické pocity…“

„V Čechách koučování nemá tradici.“

„V září mě čeká nastudování Káti Kabanové v Královské opeře v Liège.“

Problematika vokálního koučování je hlavním tématem historicky prvního rozhovoru Ahmada Jafara Hedara pro hudební médium. Na české interpretační scéně (nejen) klasické hudby už dobře zavedený umělec přibližuje obor, který v české tradici nemá pevné místo. Korepetitor předních operních pěvců v závěru rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zároveň představuje plány do příštích měsíců, například svůj podíl na recitálu sopranistky Lady Bočkové 16. dubna v Sukově síni Rudolfina.

„Svatopluk Schuller dal svému projevu potřebnou autenticitu výpovědi teenagera, intenzivně prožívajícího veselé chvíle života i sladkobolné citové zvraty.“

„Pěvec Thoma Jaron-Wutz zaujal ukázněným projevem, vycházejícím z nejlepších tradic německého komorního zpěvu.“

„Marek Kozák nalezl v polkách a miniaturách vkusnou míru interpretace, oproštěnou od zbytečných efektů.“

Tanec nechyběl… Vzpomínka na Plzeň – Studentský deník Bedřicha Smetany. Pořad o Smetanových studiích na plzeňském gymnáziu snad nemohl dostat příhodnější název, než představuje citát ze skladatelova deníku. Komponovaného pořadu ve středu 10. dubna v plzeňském Domě hudby se jako hosté zúčastnili zástupci institucí zainteresovaných na pořadech věnovaných seznámení s kritickým vydáním Smetanova deníku* vzniklého v letech 1840-47 a zahrnujícího převážně plzeňské období. Večer byl doplněn klavírními skladbami a písněmi Smetanova raného období.

„České noneto vlastně zažilo všechny české prezidenty.“

„Soubor si interpretaci Českých tanců doslova užíval.“

„Dvořákova Serenáda vyzněla i pro nové obsazení velmi zdařile.“

Soubor České noneto, který byl založen r. 1924 oslavil své jubileum také účinkováním na 44. ročníku festivalu Smetanovské dny v Plzni. Zvolil zajímavý program z děl jemu věnovaných a z děl upravených pro netradiční uskupení houslí, violy, violoncella, kontrabasu, flétny, hoboje, klarinetu, fagotu a lesního rohu. Těleso se rozhodlo všem posluchačům rozdat jedno ze svých CD, která natáčí pro francouzský label Praga Digital. Celý večer se nesl v pohodovém duchu radosti z krásy hudby, což plzeňské publikum ocenilo.

„Hlavní scéna Národního divadla, nikoli beznadějně zaplněná, byla od začátku svědkem mimořádných pěveckých výkonů.“

„V první vysloveně virtuosní árii Marková prokázala svůj pověstný italský žár.“

„Jaroslavu Kyzlinkovi se podařilo vystavět táhlý oblouk a trojice zpěvaček posílená o basistu Jiřího Sulženka opět excelovala.“

Pražské Národní divadlo složilo poctu Jarmile Novotné. Od úmrtí světoznámé pěvkyně letos 9. února uplynulo rovných třicet let, koncert byl tedy dalším z příspěvků k Roku české hudby. 7. dubna se na hlavní scéně Národního divadla představily přední (nejen) české pěvkyně, v dílčí roli i pěvci, a divadelní orchestr a v závěru i sbor řídil dirigent Jaroslav Kyzlink. Kromě posledního čísla posluchač stěží hledal výtky.