PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ukrajinský operní svět rozhodně má jako celek své místo v Evropě – a právě tak ho chceme prezentovat.“

„Jsem představitel ukrajinského národa žijící v Čechách. Vnímám, jak je Praha ohromnou podporou ukrajinským obyvatelům. Je to akt milosrdenství a podpory, kterého si velice vážím.“

„Už jsem dirigoval Dvořáka, ale zatím žádnou jeho operu. Jedna je mi obzvlášť blízká a s tou bych chtěl někdy debutovat. Mám na mysli Rusalku.“

Symbolickou solidární podporou těm, kteří trpí ve válečném konfliktu na Ukrajině vyvolaném Ruskem, je 21. října operní koncert organizovaný pražským Národním divadlem. Má podtitul Ora spei vyjadřující naději na opětovný mír. Ve Státní opeře budou na programu árie a ukázky z českých, italských, francouzských a ukrajinských hudebních děl v podání osmi předních ukrajinských sólistů…

„Hudební nastudování je výsledkem práce dirigenta Jakuba Kleckera, který stál za dirigentským pultem i při této obnovené premiéře.“

„Orchestr hrál soustředěně, s intonační i rytmickou souhrou a ctil úlohy pěvců.“

„Režijně inscenaci připravil Tomáš Studený a vsadil na jednoduchost a přirozenost jednání postav.“

Záměr vedení ostravské opery uvést v Roce české hudby cyklus všech oper Bedřicha Smetany se naplňuje. Ve čtvrtek 12. října byla po šesti letech opět uvedena inscenace opery Tajemství. Jen málo účinkujících se vyměnilo a podoba inscenace, která měla premiéru 27. dubna 2017, zůstala stejná. Hudební nastudování Jakuba Kleckera a sbormistra Jurije Galatenka v režii Tomáše Studeného na scéně Davida Janoška a v kostýmech Evy Jiřikovské podtrhlo realizaci kvalitní inscenace.

„Projektoval jsem si vlastní představy do vnímání Bartošovy hry, anebo i on cítil apel naplnit přednášenou skladbu něčím navíc?“

„Uvažoval jsem, zda nějak zádumčivě podzimního melancholického tónu neznělo první půlí až příliš.“

„Jan Bartoš zajisté přesvědčil o svém prvotřídním umu a koncertnímu křídlu C. Bechstein D 282 zároveň s tím udělal tu nejlepší reklamu.“

Hybatelé rezonance je řada klavírních recitálů pořadatelské organizace C. Bechstein, výrobce klavírů a pianin. Šestou sérii řady zahájil 2. října v prostorách Anežského kláštera přední český interpret Jan Bartoš. Zajímavostí jeho vlastní dramaturgie zahrnující čtyři kompoziční celky byl klavírní cyklus Osm preludií Miloslava Kabeláče.

„Musím říct, že úroveň soutěžících byla vynikající, nestačila jsem se divit, jak velmi kvalitní soubory po světě běhají.“

„Celá dramaturgie mých večerů pramení z toho, že jsem nejen sólová klavíristka, ale také komorní hráčka, a obě tyto disciplíny tvoří absolutně nedílnou součást mého muzikantského bytí.“

„Klobouk dolů před tím, co Martin Prokeš se svým týmem dokázal během uplynulých dvaadvaceti let, a je nádherné pozorovat, jak „šťavnatý strom“ z Lípy musicy za tu dobu vyrostl.“

Klavíristka Jitka Čechová je mezinárodně uznávanou sólistkou a komorní hráčkou. Je dlouholetou členkou významného a renomovaného Smetanova tria, kde působí společně se svým manželem, violoncellistou Janem Páleníčkem, a houslistou a dirigentem Janem Talichem. Jitka Čechová je zapálenou propagátorkou české hudby – těžiště jejího repertoáru tvoří díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů…

„Nelehký part Pavla Tesařová přednesla s potřebnou suverenitou a celý soubor projevil pokročilý komorní cit; znát byla dobrá sehranost muzikantů, dýchají spolu pěkně.“

„Šrejma má k písňové poloze se svým lyrickým témbrem přirozeně blízko – přepnutí z operní fazóny na písňový žánr v jeho případě patrně nebylo bolavé.“

„V hlubších pasážích se však Pučálkové hlas čarokrásně probarvoval ve skutečně nevšední krásu, se kterou přirozeně výmluvněji nesl sdělení.“

Opera Národního divadla má za sebou další svého druhu premiéru. Pod dohledem svého ředitele při sobotním matiné zahájila zbrusu nový cyklus písňových recitálů, které jsou situovány v prostoře jeviště Stavovského divadla. Při prvním z osmi letošních koncertů této řady vystoupili pěvci Štěpánka Pučálková, Tereza Papoušková a Martin Šrejma. Na klavír citlivě doprovázel klavírista a dirigent Zdeněk Klauda, noty mu otáčel druhý z duchovních otců projektu, dramaturg Beno Blachut.

„Běžný čtenář by nabyl dojmu, že se v Atriu jedná o ideální prostředí, v němž se architekti ruku v ruce s odborníky na akustiku snažili věnovat našemu lázeňskému městu stánek, který svými kvalitami daleko předčí tamější koncertní síně.“

„Jako sólista vystoupil třináctiletý německý klavírista Justus Friedrich Eichhorn. Na svůj věk disponuje obdivuhodnou technikou, je muzikální, má sympatické vystupování. Bohužel vlivem akustiky působil Beethoven příliš hřmotně, až monstrózně.“

„Druhá půle patřila Symfonii č. 6 Antonína Dvořáka. Slovenský dirigent Košík má skladbu dobře zažitou, dirigoval ji zpaměti.“

Ve čtvrtek 14. září byl v Karlových Varech zahájen 65. ročník Dvořákova karlovarského podzimu. Pod taktovkou Mária Košíka a za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru (KSO) v něm jako sólista vystoupil mladý německý klavírista Justus Friedrich Eichhorn. Posluchači symfonické hudby se ocitli v Atriu zrenovovaných Císařských lázní, významné kulturní památky, kterou v 90. letech 19. století vystavěla vídeňská firma Ferdinand Fellner a Hermann Hellmer.

„Velmi důkladně vypracované slovo programu předestřelo hlavní dramaturgický záměr: Představit průřezově české operní autory, a to včetně těch, jejichž dílo snad upadlo v částečné zapomnění navzdory počáteční popularitě. Chvályhodný záměr.“

„Vystoupení Kněžíkové bylo svrchovaně vkusné a bezproblémové. V první půli večera jistě zaujala více než její choť.“

„Dechberoucí je Plachetkova schopnost rozrezonovat každý kousíček tělesné schrány.“

Mecenášským koncertem pokračoval v pondělí 18. září festival Dvořákova Praha. Rodinný podnik manželů a předních českých pěvců Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky umožnil svou většinově doprovodnou rolí Orchestr Národního divadla v Praze pod vedením hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry.

„Již rok působíme v provizorním koncertním sále; většinu symfonického repertoáru s určitými limity zahrát lze, avšak velkých symfonií Gustava Mahlera nebo Dmitrije Šostakoviče se na nějakou dobu vzdát musíme.“

„České hudbě vzdáme v roce 2024 hold několikrát; především koncertním provedením Smetanovy Libuše v Národním divadla moravskoslezském, ale také Novoroční koncert bude patřit Smetanovi, Martinů, Dvořákovi.“

„V pařížské Invalidovně se v říjmu představíme s dirigentkou Alenou Hron, v listopadu budeme na Festivalu Eufonie ve Varšavě koncertovat pod vedením Tomáše Netopila a příští rok v červnu to bude Vídeň a legendární Musikverein.“

Ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla pro portál KlasikaPlus.cz zevrubně nastiňuje nastávající jubilejní sedmdesátou sezonu, která se nese ve znamení mimořádně silného uměleckého zastoupení, jakož i přetrvávajících provizorních podmínek činnosti orchestru. Výrazné slovo si vezmou ženy-dirigentky a těleso se rovněž věnuje oslavám Roku české hudby a smetanovskému výročí.

„Prsty harfistky Anaïs Gaudemard jako by odmítaly podléhat fyzikálním zákonům, jejich pohyb po strunách je takřka neusledovatelný.“

„Skutečnost, že byl posluchačům na východě Čech zpřístupněn Čajkovského Manfred hned na začátku sezony, bezprostředně po letních prázdninách, lze svým způsobem považovat za úder na solar. Ale za atak atraktivní a žádoucí.“

„Ne, tohle nebylo běžné zahájení sezony, tentokrát šlo o opravdovou hudební událost. Královéhradečtí dali zřetelně najevo, že z nastoupeného kurzu nehodlají jakkoli slevovat.“

Byl to vstup do nové sezony jaksepatří. Filharmonie Hradec Králové chce i nadále držet krok s předními českými orchestry, a to nejen na regionální úrovni. Pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera se těleso propracovalo k ukázněné a soustředěné hře s rovnoměrným výkonem ve všech nástrojových skupinách. Sympatické přitom je, že královéhradečtí filharmonici přijímají i ty nejtěžší úkoly. Symfonie h moll o čtyřech obrazech, op. 58 „Manfred“ Petra Iljiče Čajkovského, jíž se dostalo cti zahájit novou koncertní sezonu v Sále Filharmonie na Eliščině nábřeží, nepochybně patří do nejvyšší dramaturgické kategorie. Ještě před ní se návštěvníkům dostalo dalšího poměrně vzácného hudebního dárku. Ani harfový koncert Es dur Reinholda Glièra nebývá v našich koncertních síních často slyšet. V Hradci Králové se sólového partu ujala Anaïs Gaudemard.

„Na koncerte slovensko-japonského priateľstva vystúpil aj prvý koncertný majster Berlínskych filharmonikov Daishin Kashimoto.“

„Daniel Raiskin má nespochybniteľnú ‚štábnu kultúru‘ dirigovania a precízne dirigentské gesto.“

„Open air koncert Slovenskej filharmónie na bratislavskom Námestí Slobody sledovali tisícky poslucháčov.“

Koncerty priateľstva, organizované Slovenskou filharmóniou (SF) spravidla v spolupráci s veľvyslanectvami krajín juhovýchodnej Ázie, patria už tradične k pravidelným podujatiam nášho prvého orchestra v úvode sezóny. Donedávna to boli koncerty slovenského priateľstva s Kórejskou republikou, v rámci ktorých zneli, popri známych skladbách symfonického repertoáru, populárne kórejské piesne s účasťou špičkových kórejských vokalistov či inštrumentalistov. Tento rok venovala dramaturgia SF koncert priateľstva krajine vychádzajúceho slnka, Japonsku. Uskutočnil sa vo štvrtok, 7. septembra 2023 v Redute pri príležitosti osláv 30. výročia nadviazania diplomatických vzťahov medzi našimi krajinami. Zaujímavá dramaturgická zostava zriedka uvádzaných diel z 19. a 20. storočia odznela pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina, ako sólista sa bratislavskému obecenstvu po rokoch opätovne predstavil Daishin Kashimoto, prvý koncertný majster Berlínskych filharmonikov.