PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vojtěch Stříteský je zárukou umělecké kvality a přiměřené zábavy. Ani letos nezklamal.“

„Posluchači vykoupili vstupenky přesto, že nevěděli, na co jdou.“

„Překvapením, důstojným a hodnotným, byl Vojtěch Dyk v roli zpěváka.“

Život je jen náhoda, přizvukovalo tisícihlavé auditorium protagonistům sobotního galakoncertu Smetanovy Litomyšle, kteří na pódiu uzavírali více než tříhodinový program chytlavou a moudrou písničkou od Voskovce, Wericha a Ježka. „Když zlaté rybky vyletí nad mraky, pak porozumíš, že je život jak voda, kterou láska ve víno promění, láska že je náhoda a bez ní štěstí není…“ Končil tak koncert nazvaný Čtyřicet let za scénou,…

„Sopranistka Veronika Rovná obdařila Mařenku především zdravou rázností jadrného hlasu a energického projevu.“

„Skvělý byl Vašek v podání Václava Čížka – s odzbrojující dětinskostí nesmělý a naivní, herecky naprosto přesvědčivý.“

„Kecal běduje, jak se nechal napálit, medvěd, padající z provaziště, se doslova „utrh“, Vašek přibíhající v kožešině udělá rodině klasicky ostudu… a ´dobrá věc se podařila´.“

Ostravský operní soubor, každoroční host Smetanovy Litomyšle, přivezl letos na festival svou loňskou inscenaci Prodané nevěsty. V tuzemsku mimořádně milované dílo zaznělo pod taktovkou mladého dirigenta Jiřího Habarta velmi živě a životně. Režie Jiřího Nekvasila ruku v ruce se scénou Daniela Dvořáka dodává opeře v inscenaci Národního divadla moravskoslezského diváckou přístupnost i humor, ale především nadsázku.

„Že jsme se shodli se Smetanovou Litomyšlí na Smetanovi a jeho operách jako na našem společném zájmu, potřebě a lásce, je pochopitelné!“

„Prodaná nevěsta je jednou z nejlepších komických oper světové operní literatury všech dob.“

„Smetana se obecně, s výjimkou Prodané nevěsty, hraje poslední tři dekády velmi málo. I to chce náš cyklus v roce 2024 změnit.“

Ve Festivalové hale, která letos nahrazuje letní auditorium v zámeckém nádvoří, se ve středu odehraje na Smetanově Litomyšli pohostinské představení operního souboru Národního divadla moravskoslezského. Prodaná nevěsta, kterou Ostravané přivážejí, měla premiéru loni v prosinci. Ředitel divadla a režisér inscenace Jiří Nekvasil v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz bilancuje každoroční spolupráci s festivalem,…

„Dalibor není nic jiného, než plakátová hra. Velký marketingový baner, který prezentuje chrabrost české povahy, smysl pro hrdinskou čest a nezdolnou sílu přátelství až za hrob.“

„Z provaziště spouštěné silné stříbrné trubky jsou elegantní a evokují mříže vězení, které se ´Kým to kouzlem´ rozsvítí spolu s tyčkou, kterou má Dalibor v rukou jako pilku. Asi laser…“

„Orchestr hrál pod vedením dirigenta Roberta Jindry po celou dobu velmi silně a bez velkých dynamických změn. Ve výrazu se bohužel v návalu hrdinské euforie vytratila smetanovská vroucnost a melodičnost, kterou zcela přemohl silový a heroický charakter.“

Dalibor je snad nejdiskutovanější operou Bedřicha Smetany. V Ostravě měla premiéru již čtrnáctá podoba díla. Těšila se velkému zájmu i ohlasu publika. Je to poslední střípek do mozaiky cyklu Smetanových oper, které jsou připraveny v repertoáru divadla k Roku české hudby 2024. Režisérem byl Martin Otava, který přenesl již realizovanou podobu inscenace z Plzně, dirigentem představení byl Robert Jindra. V titulní roli vystoupil Luciano Mastro a Miladou mu byla Jolana Fogašová.

„Petr Popelka je šéfdirigentem Norského rozhlasového orchestru, se kterým se na koncertě v Ostravě loučil. To proto, že od sezóny 2024/25 je šéfdirigentem Vídeňských symfoniků.“

„Koncertu pro klavír a orchestr a moll op.16 norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega se ujal mladý norský klavírista Christiaan Ihle Hadland, který s tímto orchestrem debutoval již ve svých patnácti letech.“

„Ze všech nástrojových skupin byla cítit vypjatá jedinečnost okamžiku, všichni viseli na dirigentovi a dávali do interpretace maximální dávku emocí a výrazu.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v Ostravě uvedl ve středu 21. června v Domě kultury v Ostravě-Porubě kompletně norský večer. S jednou výjimkou. Dirigoval Čech, Petr Popelka. Jeho rozloučení s orchestrem a večer celkově byly velmi emotivní. S Norským rozhlasovým orchestrem, se kterým hrál také klavírista Christian Ihle Hadland, přinesl díla Edvarda Hagerupa Griega.

„Písně jsou nádherné, vždycky se na ně těším.“

„Ne každý na to má potřebný talent, ale David Mareček ano, a proto se mi s ním dobře zpívá.“

„Dal jsem z berlínské Státní opery výpověď, ale budu tam každý rok jezdit hostovat.“

Basista Jan Martiník, letošní čtyřicátník, účinkoval na závěrečném koncertu festivalu Pražské jaro v Beethovenově Deváté symfonii. S Davidem Marečkem u klavíru figuruje teď v programu letošního červnového festivalu Smetanova Litomyšl jako protagonista písňového recitálu sestaveného z děl českých autorů. Jak říká, písně jsou opravdu něco úplně jiného než opera. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz o písních podrobně uvažuje, ale přibližuje také své působení ve Státní opeře v Berlíně.

„Dirigentovi byly aspekty folklorismu v Suchoňově Sinfoniettě evidentně zřejmé a blízké a vedl orchestr se snahou po jejich vystižení, zejména v rytmickém, ale i dynamickém plánu.“

„Housle dostaly zvláštní sólovou příležitost k prezentaci až v Andante sostenuto, které bylo vepsáno do závěru první části dvoudílné skladby. Machowska je uzavřela zdařilou kadencí.“

„Hosprová hrála svůj part se suverénní prstovou technikou, jíž zkrášlila kadence a která zůstala zřetelná i v doprovázených částech koncertu.“

Na pátek 6. ledna byl ohlášen závěrečný slavnostní koncert Mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby 2022, který se měl konat v Kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě v Praze. Byl ale odložen a na druhý pokus se skutečně realizoval ve čtvrtek 15. června 2023. Koncert se konal k příležitosti rozdělení Československa v roce 1993 a spolupořádaly ho Slovenský institut, Maďarský kulturní institut a Polský institut v Praze. Pod heslem Vlastenecké ozvěny na koncertě vystoupily sólistky z Polska a České republiky za doprovodu Rozhlasových symfoniků z Bratislavy pod vedením polského dirigenta Wojciecha Rodeka. Program byl sestaven s hudby skladatelů 20. století a jeho dramaturgie, která je dílem profesora Václava Riedelbaucha, zůstala v původním návrhu.

„Bachova hudba, to je nekonečné objevování jeho geniality, které mně pomáhá také v jiných stylových obdobích.“

„Zavedení dobře temperovaného ladění je přelomový moment v historii. Vlastně bychom neměli mluvit o ladění, ale o rovnoměrném rozladění.“

„Až nastane vhodná příležitost, určitě se nebudu bránit dalšímu úlovku do sbírky zapomenutých klavírních koncertů.“

Nejen našemu národnímu skladateli, ale také tvorbě Johanna Sebastiana Bacha se systematicky věnuje festival Smetanova Litomyšl. Letos se o pořádnou porci jeho hudby postará klavírista Marek Kozák. Provede kompletní první díl Dobře temperovaného klavíru, který Bach zkomponoval před třemi sty lety v Köthenu. Koncert se koná v sobotu 17. června od půl třetí odpoledne. Druhý díl pak představí Kozák divákům festivalu v jeho příštím ročníku, v roce 2024. V RozhovoruPlus prozradil nejen své postřehy k Bachově tvorbě a k ladění, ale také se rozpovídal třeba o hudbě Bedřicha Smetany.

„V hledišti bylo slyšet vše velmi podrobně, ale celkového zvuku bylo méně, než by bylo ideální.“

„Kirill Gerstein je spíše introvert, přinejmenším oproti českému pianistovi Lukáši Vondráčkovi…“

„I když se nejedná o nejznámější a nejoblíbenější hudbu v Dvořákově odkazu, dokázal jí Netopil dát maximum zajímavosti a předat ji jako něco, co přináší potěšení a co stojí za to poslouchat.“

Národní festival Smetanova Litomyšl letos musí improvizovat. Zámek se opravuje, velké koncerty se přesunuly do sportovní haly. Ten zahajovací ve čtvrtek potvrdil, že je to pragmaticky možné řešení. Ani lehké nenápadné dozvučení sice nemohlo úplně odstranit suchost akustiky, také atmosféru zámeckého nádvoří a okolních prostranství nic nenahradí, ale iluze, že se zase až tak moc nezměnilo, byla docela silná. Přijela Česká filharmonie a Tomáš Netopil energicky a muzikálně nabídl hudbu klasiků Smetany a Dvořáka a s nimi Sergeje Rachmaninova.

„Rozptyl stylů byl na koncertě pozoruhodný. Zahrnoval belcantové árie z děl Belliniho i Donizettiho, díla Mozarta a Beethovena, dál přes Pucciniho až po tvorbu Richarda Strausse a klavírní připomínku Bohuslava Martinů. Z české tvorby byl zastoupen dvěma pěveckými ukázkami Antonín Dvořák, jednou árií Bedřich Smetana.“

„První polovina koncertu se nesla v duchu Ludwiga van Beethovena. Zazněl písňový cyklus ‚Vzdálené milé‘ v podání barytonisty Radka Martince. Klavírista Tomáš Pindór večer uvedl Beethovenovou Sonátou D dur, což vytvořilo stylově sourodou plochu.“

„Písňové koncerty jsou dnes vzácností, jakousi lahůdkou pro minoritní publikum. Oba mladí pěvci – Radek Martinec a Marie Schmidtová – projevili vzácný cit pro interpretaci písňové tvorby. Na Vysoké bych ale očekával trochu větší míru koncentrace právě na rozsáhlou vokální tvorbu Antonína Dvořáka.“

Letošní ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram spěje k závěru své jarní části. Již tradičně jsou zváni také laureáti Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kteří vystupují přímo na Vysoké u Příbramě, v novorenesanční budově zámečku, který nechal postavit v roce 1878 Dvořákův švagr, hrabě Václav Kounic. 28. května 2023 dostali šanci mladí pěvci, sopranistka Marie Schmidtová a barytonista Radek Martinec za klavírního doprovodu Tomáše Pindóra. O atraktivitě koncertu talentovaných zpěváků svědčí zajímavá skutečnost, že byl vyprodán dlouho dopředu. Byl věnován památce Antonína Dvořáka III., který se velmi zajímal právě o koncerty mladých adeptů operního umění; na tyto koncerty se nejvíce těšil.

„Českou klasiku přijali hezky, ale když jsme zazpívali spirituály a publikum jsem vyzval, aby se přidalo, tak ohlas byl pochopitelně ještě větší.“

„Když stojíte na pódiu, znějí české písničky a vy vidíte, jak lidem tečou slzy po tvářích, tak to je něco, co ve vás zůstane už napořád.“

„Snažíme se programy dělat tak, aby si je lidé opravdu užívali; začínáme náročnější klasikou a pak ubíráme…“

Pěvecký sbor Cancioneta Praga připravil na podvečer poslední květnové neděle koncert do kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Titul Kolem světa se slavnými písněmi v původních jazycích napovídá, že vedle Mozartovy, Gounodovy a Smetanovy tvorby tvořily program světoznámé skladby ze Španělska, Francie, Itálie, Japonska, Brazílie, Afriky a Ameriky… Letos v únoru se třicetičlenná ženská část tělesa vypravila do Spojených států. Na tamní koncerty v newyorské síni Carnegie Hall a pro České centrum a pro krajany vzpomíná v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz sbormistr tělesa Lukáš Jindřich.