„Petr Popelka je šéfdirigentem Norského rozhlasového orchestru, se kterým se na koncertě v Ostravě loučil. To proto, že od sezóny 2024/25 je šéfdirigentem Vídeňských symfoniků.“

„Koncertu pro klavír a orchestr a moll op.16 norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega se ujal mladý norský klavírista Christiaan Ihle Hadland, který s tímto orchestrem debutoval již ve svých patnácti letech.“

„Ze všech nástrojových skupin byla cítit vypjatá jedinečnost okamžiku, všichni viseli na dirigentovi a dávali do interpretace maximální dávku emocí a výrazu.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v Ostravě uvedl ve středu 21. června v Domě kultury v Ostravě-Porubě kompletně norský večer. S jednou výjimkou. Dirigoval Čech, Petr Popelka. Jeho rozloučení s orchestrem a večer celkově byly velmi emotivní. S Norským rozhlasovým orchestrem, se kterým hrál také klavírista Christian Ihle Hadland, přinesl díla Edvarda Hagerupa Griega.

Dirigent Petr Popelka se zjevil na hudebním nebi jako meteorit. Původně vystudoval kontrabas a působil ve Staatskapelle Dresden a až poté se začal věnovat dirigování. Od roku 2020 je šéfdirigentem Norského rozhlasového orchestru, se kterým se na koncertě v Ostravě loučil. To proto, že se od sezóny 2024/25 stal šéfdirigentem Vídeňských symfoniků. Do té doby ještě bude působit jako šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu. S Norským rozhlasovým orchestrem se ale loučil již nyní a bylo to loučení efektní i dojemné.

Norskému rozhlasovému orchestru slušel samozřejmě norský program, i když s přesahem. Ten obstaral Bedřich Smetana a jeho Symfonická báseň op.16, Hakon Jarl, která byla výsledkem skladatelova pobytu v Norsku. Hutný a dramatický úvod hlubokých smyčců vyrovnávaly lehkostí dechové nástroje, symfonická část přinesla širokou melodii a dynamické vlny, v závěru něžný motiv v houslích ukončila něžná trubka v dáli a attacca tutti tečka ve fortissimu.

Následoval Koncert pro klavír a orchestr a moll op.16 norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega. Sólového klavírního partu se ujal mladý norský klavírista Christian Ihle Hadland, který s tímto orchestrem debutoval již ve svých patnácti letech. Griegův klavírní koncert dává sólistovi prostor pro plastické předvedení jeho umění, v první větě Allegro molto moderato má klavír nejprve pomalé téma, které pokračuje romantickou částí, aby se následně klavír předvedl v akordické souhře s orchestrem, se kterým spěje k závěru. Druhá věta Adagio postupuje z tlumeného dramatického piana v orchestru, na které navazuje klavír v perlivém pianissimu.

Následuje akordické téma s orchestrem, kdy klavír vede dialog s hornou. Třetí věta Allegro moderato molto e marcato dává klavíru prostor pro akordické efekty ve fortissimu, energické běhy se uklidňují v decrescendu, aby převzala iniciativu flétna a housle. Následná klavírní melodická část vyjadřuje touhu i vášeň a přechází spolu s houslemi do části tanečně rytmické, kterou přebírají tutti nástroje. Následný sólový blok klavíru mu dává prostor pro efektní předvedení technických kvalit sólisty a ústí do mohutného a vítězného závěru. Nadšení publika si řeklo o přídavek, kterým byla překvapivě část č. 6 Nelze domluvit z první řady cyklu Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka. Přineslo to klavíristovi další uznání za skvělý výběr i interpretaci.

Po přestávce přednesl Norský rozhlasový orchestr Symfonické tance op.64 Edvarda Hagerupa Griega. Allegro moderato e marcato začíná rytmickým a úderným motivem, který je rozváděn houslemi i dechovými nástroji v crescendu a náledně mu odpovídá část v pianissimu. Dynamické vlny se vrátily do úvodního motivu a accelerandem se dostaly do závěru. Druhá věta Allegretto grazioso je vedena lidovým tanečním rytmem, má odpich i něhu a je ukončená dynamickou vlnou. Třetí věta Allegro giocoso začíná úderně a je po celou dobu naplněna nespoutanou tanečností a vycizelovanými echy, které třídají fortissimo plných ploch. Poslední věta Andante – Allegro molto e risoluto, je vedena v napětí, které se v accelerandu zvyšuje. Melodie smyčců má skvěle vypracované detaily, jednotlivé nátroje plynule přebírají motivy a do závěru se vzpínal široký dynamický oblouk. První housle jásavě vyzpívaly melodii, ke které se přidal intonačně i výrazově jednolitý blok houslí a následně i dramaticky heroické tutti, vedoucí skladbu do závěru. Ze všech nástrojových skupin byla cítit vypjatá jedinečnost okamžiku, všichni viseli na dirigentovi a dávali do interpretace maximální dávku emocí a výrazu.

Orchestr sklidil obrovské ovace, které nebraly konce. Proto přišel i přídavek, Slovanský tanec č.7 z první řady, Skočná. Ale ani to neuspokojilo publikum a dirigent přišel před orchestr ještě jednou. Tentokrát to byla skladba Ve sluji krále hor ze Svity č.1 Peer Gynt od Edvarda Griega. Efektní skladba celá v pizzicatu nabírala postupně na dynamice i tempu a nakonec se hnala do euforického víru, což dalo koncertu tu správnou tečku.

Celý večer byl zaznamenáván Českým rozhlasem a bude na stanici Vltava vysílán v pátek 23. června ve dvacet hodin. Bylo obdivuhodné, jak se celý symfonický orchestr, ještě vpředu se sólovým klavírním křídlem, vešel na poměrně malé divadelní pódium a v těchto stísněných podmínkách dokázal podat skvělý výkon. Koncertem provázel moderátor, kterým byl tentokrát hobojista Vilém Veverka. V této nové roli moderátora byl, jak sám přiznal, poprvé a i když byla viditelná nervozita, zhostil se úkolu velmi dobře. Zejména na úplný závěr koncertu, kdy již zůstala jen asi třetina publika, vedl ještě rozhovor se sólistou večera, klavíristou Christianem Ihlem Hanlandem. Byl to večer nabitý zážitky, krásnou hudbou, skvělou interpretací a silnými emocemi. Norsko zanechalo v Ostravě-Porubě zářivou stopu.

Foto: Jan Vlček