PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Plynule přišla řada na Te Deum – vznosnou melodickou hudbu, radostnou a slavnostní, zarámovanou údery tympánů a tóny žesťů a naplněnou vroucnými sborovými pasážemi i emotivními sólovými vstupy.“

„Hudba, která v sobě spojuje duchovno i světskou rovinu a je v ní přítomna oslava a vitalita stejně jako lyričnost, ztišení a niternost, je podle Jakuba Hrůši pro inauguraci ideální.“

„Průlomem byl Spirituál kvintet – legendární kapela působící na tuzemské hudební scéně šest desetiletí a znovuzrozená pro jedinečnou příležitost rok a půl poté, co ukončila činnost.“

Slavnostní tečku za programem inaugurace Petra Pavla čtvrtým prezidentem samostatné České republiky vytvořilo Te Deum Antonína Dvořáka. Ve Svatovítské katedrále zaznělo 9. března v podání České filharmonie, Pražského filharmonického sboru, Kateřiny Kněžíkové, Adama Plachetky a Jakuba Hrůši. Koncertně, bez liturgie.

„Zaujal dynamický rozsah orchestru, jeho kompaktní zvuk.“

„Celkové lyrické pojetí díla vyznělo díky klavíristově jisté technice hry a přesvědčivému výrazu pozoruhodně.“ 

„Orchestr přesvědčil svou neuvěřitelně širokou škálou barev.“

Plzeňská filharmonie jako pořadatel festivalu Smetanovské dny si již tradičně zve na zahajovací koncert festivalu hostující symfonický orchestr. Letos byli přizváni vynikající Norimberští symfonikové. Orchestr vzdálený od Plzně jen 200 kilometrů přesvědčil o svých kvalitách a překvapil svým odlišným charakteristickým zvukem. U klavíru a zároveň za dirigentským pultem exceloval Němec Alexander Blettenberg.

„Stejně jako Prozatímní divadlo, Sokol nebo Umělecká beseda, také spolek Hlahol vznikl během rozmachu národního života dlouhou dobu utlačované, ale nyní se už definitivně emancipující české společnosti.“

„Spolu s příznivými proměnami v politickém životě premiéra Braniborů v Čechách otevřela Smetanovi cestu k místu kapelníka v Prozatímním divadle. Stal se jím na podzim 1866.“

„Vedle koncertní činnosti Hlahol vypisoval ceny na skladby, aby inspiroval české autory k původní tvorbě, a podporoval vztahy s pěveckými spolky, které vznikaly v Čechách a na Moravě podle jeho vzoru.“

V roce 1863 byl Bedřich Smetana po definitivním návratu ze Švédska již aktivně zapojen v domácím kulturním dění. Připomínáme si to v den jeho narozenin, které za rok, 2. března 2024, budou už dvousté. Právě k tomu datu směřují svou pozornost lidé stojící za projektem Smetana200, otevřeným konceptem akcí všeho druhu, plnícím úlohu iniciátora a koordinátora napříč kulturní sférou…

„Byla to shoda koordinovaných náhod, že dva symfonické orchestry a jeden pěvecký sbor, dostali v Carnegie Hall příležitost právě v únoru 2023.“

„Pomyslnou třešničku na dortu představoval fakt, že se mezi české koncerty v Carnegie přidala i Národní ukrajinská filharmonie ze Lvova.“

„Před prosincovým výročím premiéry Z Nového světa v New Yorku, šlo o velmi povznášející moment a českému měsíci v Carnegie Hall to dalo, při dvoutisícové návštěvnosti, lesk.“

Filharmonie Brno, Český národní symfonický orchestr a pěvecký sbor Cancioneta Praga během února dokázaly, jeden po druhém, zaplnit Stern Auditorium v Carnegie Hall. Filharmonie Brno byla první a zažila v New Yorku historickou, zcela unikátní atmosféru. O ČNSO dokonce kritici napsali, že byl v Carnegie jako doma. Cancioneta si získala srdce všech přítomných…

„Celé provedení Valdštýnova tábora zaujalo velmi plastickým zvukem a ve vypjatých pasážích citlivě dávkovanou gradací i energií. Naproti tomu dokázal orchestr vykouzlit i velmi působivou tajemnou atmosféru „noční scény“, jakéhosi intermezza celého díla.“

„Závěrečné virtuózní Allegro molto prezentoval sólista s absolutním technickým nadhledem, artikulační i intonační srozumitelností tak, jak jsme u Pavla Šporcla ostatně zvyklí. Sytý tón jeho nástroje nebyl v žádném okamžiku „překryt“ orchestrem a byl zřetelný v celém prostoru přívětivé hradecké koncertní síně.“

„Zařazení Druhé symfonie – „Sinfonia pacis“ op. 18 (1961) Viktora Kalabise do symfonického cyklu hradecké filharmonie nemohlo být aktuálnější a patřilo bezesporu k vrcholu večera. Myslím, že sám autor nemohl předpokládat, že jeho dílo bude ještě po více, než šedesáti letech, tak bezprostředně varující.“

Dramaturgie pátého abonentního koncertu hlavní symfonické řady Filharmonie Hradec Králové, konaného 23. února, nemohla být zařazením Sinfonie pacis Viktora Kalabise (1923-2006) aktuálnější. V době, kdy slovo válka slýcháme ze všech médií, je Kalabisovo dílo mementem i pro dnešní dobu. Rovněž první položka působivého večera s hradeckou filharmonií v jejich domovském sále, pod taktovkou šéfdirigenta Kaspara Zehndera, odkazovala k vojenské tematice. Úvodem zazněla totiž zřídka uváděná symfonická báseň Bedřicha Smetany (1824-1884) Valdštýnův tábor (1858-59). Tato dvě díla pak rámoval První houslový koncert C dur Jana Kubelíka (1881-1940) v provedení Pavla Šporcla – dílo, které vzniklo v roce 1916, tedy během 1. světové války.

„Závěr Smetanovy etudy navodil svou zjemnělou dynamikou opravdu atmosféru „vzpomínky“, Debussyho Svit luny pak doslova rozehrál tónovou barevnost impresionistického hudebního obrazu, úkol o to složitější, že interpret neměl k dispozici žádného „Steinwaye“, ale musel se vyrovnat s ne zcela dokonalým nástrojem, což je ovšem údělem všech klavíristů, koncertujících na méně prestižních pódiích.“

„Kultivovanost projevu, neokázalost a technickou bravuru nabídla publiku i hlavní protagonistka večera Michaela Hrabánková, tentokrát výhradně s díly francouzských autorů, což jistě souvisí i s místem jejího současného profesionálního působení.“

„S potěšením lze konstatovat, že po složitém „covidovém“ období si koncerty Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem opět našly své publikum a pozitivní energii.!

Protagonisty 478. koncertu KPH 26. ledna 2023 byli dva špičkoví interpreti ve svých oborech. Hobojistka Michaela Hrabánková a klavírista Miroslav Sekera, kteří připravili publiku nevšední a pestrý posluchačský zážitek. Není mnoho příležitostí slyšet sólový hoboj, navíc v tak virtuózním provedení, jaké předvedla Michaela Hrabánková, mezinárodně respektovaná umělkyně žijící v Paříži, členka Orchestru královské opery ve Versailles, navíc schopná interpretovat hudební repertoár v celé jeho šíři, včetně staré hudby na dobové nástroje. To vše díky jejímu obdivuhodně širokému mezinárodnímu hudebnímu vzdělání, včetně „poučené“ historické interpretace. Jako jistý atraktivní bonus pak královédvorskému publiku představila historicky cenný anglický roh, na který bylo původně hráno proslulé vstupní sólo Dvořákova „Larga“ z 9. Symfonie e-moll při české premiéře tohoto díla.

„Místo za ním krátce na to přijal klavírista a varhaník Marek Kozák, jehož jméno je obvykle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu.“

„Po několika vytleskáních a ovacích ve stoje ještě vtipně poukázal na délku skladby, která přesahuje půl hodiny, a jako přídavek zahrál novou verzi Chopinova Valčíku v úpravě Leopolda Godowského.“

„Závěrečná část skladby jako by pomocí cressendových a decressendových motivů smyčců s velmi jemnou dynamikou romanticky vykreslovala krásy rakouské krajiny, hor a pastvin. Je zde zřetelný odkaz na Brucknerem opěvovaného Wagnera, ale i Mozarta či Beethovena.“

Čtvrteční večer 12. ledna v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc, koncert s podtitulem Hledání kořenů a patriotismu v hudbě,  byl patřičně zahájen skladbou Bedřicha Smetany. Skladatelem, často nazývaným duchem země. Šlo o předehru z opery Tajemství. Orchestr, jenž byl tentokrát veden Robertem Jindrou, který je nejen hudebním ředitelem a dirigentem Opery Národního divadla v Praze, ale také hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, navodil silnými folklorními prvky skutečně patriotickou atmosféru. V sedmiminutové introdukci zazářila zejména smyčcová sekce, konkrétně precizně zahraný cellový part a bezchybná presto hra houslí. Jednotlivá posluchačská místa byla až do posledního obsazena.

„Dramaturgie vsadila na jistotu a na českou klasiku s tím, že je nutno na začátku nového roku posluchače pohladit po duši a zazněly árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.“

„Na závěr zazněly části z opery Petra Fialy Kráska a zvíře, která se na jevišti ještě nikdy neobjevila. “Je to první a zřejmě i poslední provedení”, skepticky pronesl autor.“

„Na Novoročním koncertě slyšelo publikum premiéru, která překvapila instrumentální barevností a impresionistickým výrazem, kterému nechyběly silné výrazové prvky. Osvěžující bylo použití kytary v orchestru, která přinášela do proudu hudby francouzský šarm.“

Novoroční koncert, uskutečněný v neděli 8. ledna v Besedním domě v Brně, měl na programu části ze známých klasických českých oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Na jeho závěr pak zazněla premiéra částí z jediné opery sbormistra Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy. Spolu se sborem vystoupil soubor Czech Virtuosi s dirigentem Tomášem Hanákem, sólisty byli sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Sýkorová, tenorista Tomáš Černý a barytonista Jiří Brückler. Zcela vyprodaný sál přijal vděčně dramaturgii a sólisty zahrnul nadšenými ovacemi.

„Pro mnohé rodiny je Novoroční koncert příležitost, jak jít na kulturu společně a pro mnohé je to dokonce nezrušitelná tradice. Už to ale dávno není jen přehlídka obou řad Slovanských tanců Antonína Dvořáka, jak tomu bylo kdysi.“

„Varšavský koncert pro klavír a orchestr, jehož autorem je britský skladatel Richard Addinsell (1904 – 1977), hrál čtyřiadvacetiletý klavírista Matouš Zukal. Druhá cena loňské soutěže Pražského jara a cena Nadace Gideona Kleina pro nejlepšího českého účastníka dává jasně najevo, že je tu vycházející klavírní hvězda.“

„Dirigent Robert Kružík měl zvukovou plochu Bolera Maurice Ravela přesně dynamicky vystavěnou, postupoval velmi pomalu s neustále se zvyšujícím napětím a neomylně drženým rytmem se stále se opakujícím motivem, který občas ozvláštnily vkusně přibarvené glizy, na kterých se v závěru ”pochutnaly” trombony.“

Filharmonie Brno pořádá novoroční koncerty od svého založení v roce 1956 a od té doby vynechala jen jednou, kdy tuto tradici přerušila covidová pandemie. Pod taktovkou Roberta Kružíka zaznělo 1. ledna 2023 Italské capriccio Petra Iljiče Čajkovského, symfonická báseň Richard III. Bedřicha Smetany a Varšavský koncert pro klavír a orchestr Richarda Addinsella, který přednesl Matouš Zukal. Po přestávce slyšelo publikum Rumunský koncert György Ligetiho a večer ukončilo efektní Bolero Maurice Ravela nabité energií, která zvedla celý sál ze sedadel.