Pražský filharmonický sbor uvede pod taktovkou svého hlavního sbormistra Lukáše Vasilka nejznámější operní sbory z děl českých hudebních velikánů Smetany, Dvořáka, Janáčka a Martinů. Orchestrální doprovod nastudoval umělecký partner sboru, Prague Philharmonia. Sólisty jsou sopranistka Veronika Rovná a basista Pavel Švingr. Jarní koncert Pražského filharmonického sboru pod názvem Slavné operní sbory se uskuteční ve Španělském sále Pražského hradu v neděli 21. dubna. Přímý přenos odvysílá Česká televize na programu ČT art. Večerem provází Marek Eben a nad koncertem, který se koná v rámci projektu Rok české hudby, převzala záštitu Eva Pavlová, manželka prezidenta republiky.

Na pódiu Španělského sálu se sejde více než stovka hudebníků, aby vzdala hold velikánům české operní tvorby. Jako první zazní výběr z díla Bohuslava Martinů Hry o Marii, následuje Její pastorkyňa od Leoše Janáčka a první půli koncertu uzavře Rusalka od Antonína Dvořáka. Druhá část je věnována operním sborům a áriím Bedřicha Smetany. Pražský filharmonický sbor nastudoval pod vedením svého hlavního sbormistra Lukáše Vasilka sbory z Braniborů v Čechách, Hubičky, Tajemství, Dvou vdov, Dalibora a nebude chybět ani jeden z nejznámějších operních sborů Proč bychom se netěšili z Prodané nevěsty. „Sbory jsou v českých operách zastoupeny velmi bohatě. Souvisí to s dlouhou tradicí sborového zpěvu v Čechách a na Moravě, ale také s naším specifickým folklórem, který je na zpěvu založený a z něhož skladatelé právě i v operní tvorbě často čerpali,“ vysvětluje Lukáš Vasilek, který bude koncert dirigovat. „Pro svou výraznost a nápaditost jsou české operní sbory doslova fenoménem,“ doplňuje Vasilek.

Hry o Marii komponoval Bohuslav Martinů (1890–1959) mezi lety 1933 a 1934 v Paříži. Jsou složeny z cyklu čtyř her podle různých zdrojů, třetí a čtvrtá část vychází z české a moravské lidové poezie. První české provedení se se uskutečnilo 23. února 1935 v Národním divadle v Brně. Martinů poskytl před premiérou rozhovor, v němž vysvětlil úlohu sboru. Ten buď tvoří samotné publikum, parafrázuje komentáře ke hrám, někde se účastní opery vlastní akcí, jinde pak přebírá role hlavních postav.

Realistické drama Gabriely Preissové Její pastorkyňa obohatil Leoš Janáček (1854–1928) místním koloritem pomocí lidových textů, které opatřil vlastní hudbou. První verze opery zazněla 21. ledna 1904 v Brně, Janáček se k ní poté několikrát vracel. V Národním divadle v Praze jí publikum poprvé aplaudovalo až v roce 1916, dva roky nato uspěla Její pastorkyňa ve vídeňské Dvorní opeře. Posléze byla také uvedena v newyorské Metropolitní opeře.

Rusalka Antonína Dvořáka (1841–1904) je vedle Smetanovy Prodané nevěsty nejpopulárnější českou operou. Premiéru měla 31. března 1901 v Národním divadle v Praze. Příběh lásky na libreto Jaroslava Kvapila skladatele inspiroval ke krásné, jiskřivě tajuplné orchestrální hudbě.

Bedřich Smetana (1824–1884) dokončil osm oper, z nichž je každá jiná, a přesto všechny spojuje unikátnost autorova stylu. V historické opeře Braniboři v Čechách sbor na libreto Karla Sabiny posouvá děj. Premiéra se uskutečnila 5. ledna 1866 v Prozatímním divadle. 30. května téhož roku následovala komická opera Prodaná nevěsta rovněž na Sabinovo libreto. Historická opera Dalibor na libreto Josefa Wenziga měla své první provedení u příležitosti položení základního kamene Národního divadla 16. května 1868. Slavnostní tableau Libuše komponoval Smetana k nakonec neproběhnuvší korunovaci Františka Josefa I. na českého krále. Zpěvohra o bájné české kněžně proto zazněla poprvé až 11. června 1881 u příležitosti otevření Národního divadla. Salonní opera Dvě vdovy na libreto Emanuela Züngela podle francouzské komedie měla premiéru 27. března 1874. Během závěrečných let života, kdy přišel o sluch, složil Smetana lyrickou Hubičku (premiéra 7. listopadu 1876), Tajemství (7. listopadu 1878) a poslední dokončenou operu Čertova stěna, všechny tři na libreto Elišky Krásnohorské.

Foto ilustrační - archiv sboru, Prague Sounds / Petra Hajská