PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Festival Pražské jaro uzavřelo čtvrtý červnový den Verdiho Rekviem. Nevázalo se k žádnému výročí, nemělo žádnou zvláštní symboliku, figurovalo na konci třítýdenní přehlídky jako mezinárodně rozkročený výjimečný interpretační čin. Provedení vedené Danielem Gattim poskytlo naprosto logické, vhodné a dobré vyvrcholení a zakončení předchozích programů. Bylo především důstojné. Pokud snad nebylo přímo strhující, nevadí. Jde o duchovní hudbu, která opravdu nemusí nutně být prvoplánově tou pověstnou „sedmadvacátou“ Mistrovou operou.

Opery Leoše Janáčka se stále častěji uvádějí na světových operních scénách. Marně si našinec láme hlavu, proč tomu tak není i u nás! Vždyť Janáčkovy opery mají ideální délku pro diváka 21. století (cca devadesát minut), strhující děj končící oslavnou apoteózou, i hudbu, která by měla být přístupná všem dnešním posluchačům… bohužel za Janáčka na našich operních scénách musíme stále bojovat. Ne tak v Berlíně, kde se mu věnují soustavně. Nově tam byla s přispěním barytonisty Svatopluka Sema a pod taktovkou Simona Rattla uvedena opera Příběhy lišky Bystroušky, kdy režii si vzal na starosti Ted Huffman. Přinášená reflexe se rovněž vrací k berlínské inscenaci Offenbachových Hoffmannových povídek.

Jedním z nejočekávanějších projektů letošního ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro je bezpochyby závěrečný koncert 4. června ve Smetanově síni Obecního domu. Zazní monumentální Messa da Requiem Giuseppa Verdiho se čtveřicí světových sólistů – Eleonorou Buratto (soprán), Elīnou Garančou (mezzosoprán), Benjaminem Bernheimem (tenor) a Riccardem Zanellatem (bas). Sächsische Staatskapelle Dresden a Wiener Singverein bude řídit Daniele Gatti. Se zmíněnou mezzosopranistkou KlasikaPlus.cz přináší exkluzivní rozhovor.

„Nikdy jsem neotevřel učebnici francouzštiny – učil jsem se přímo rolí a spoluprací s kolegy.“

„Obdivuju cizince, kteří zpívají Zápisník zmizelého, protože text je v nářečí, které je obtížné se naučit a deklamovat i pro naše zpěváky.“

„Povinností každého umělce je plánovat si volno.“

„Byl to záchvěv šílenství,“ popisuje Petr Nekoranec svůj listopadový záskok za Benjamina Bernheima ve Faustově prokletí v Théâtre des Champs-Élysées. Jak k tomu došlo a jaké další plány má náš přední tenorista u nás i ve Francii? A jaké plány má na Vánoce? To si přečtěte v rozhovoru, který Petr Nekoranec poskytnul krátce před svými vánočními koncerty v Svatoštěpánském dómu ve Vídni a na Novoměstské radnici v Praze. 

„Koncerty agentury Nachtigall Artists mají vysokou interpretační úroveň.“

„Pěvecký projev Benjamina Bernheima a Sandry Hamaoui byl ideální.“

„Celý večer měl neopakovatelnou francouzskou vůni.“

V pondělí 24. listopadu se v Praze konal operní recitál Benjamina Bernheima, který uspořádala agentura Nachtigall Artists. Spolu s tenoristou vystoupila i sopranistka Sandra Hamaoui, která, na rozdíl od Bernheima, si svou mezinárodní kariéru teprve buduje. A dodejme, že velice úspěšně. Po loňském písňovém recitálu Benjamina Bernheima, také pořádaném agenturou Nachtigall Artists a sestaveném z písní francouzských skladatelů, nyní dostal tento špičkový pěvec prostor, aby se v Praze představil s orchestrem a v operním repertoáru.

„Zahajovací koncert provede Symfonický orchestr Českého rozhlasu s Petrem Popelkou…“

„Reprezentativní řada světových orchestrů je zastoupena Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu se současným šéfem Sirem Simonem Rattlem…“

„Barbara Hannigan osobně zdůraznila, že Lidský hlas, jednoaktová opera kde zpívá i diriguje, je opravdu mimořádným kusem…“

Tradiční podzimní tisková konference Pražského jara představila program 81. ročníku, který se uskuteční ve dnech 12. května až 4. června 2026. O zarámování prezentace, která se konala v sídle festivalu v Kostele sv. Vavřince, se postaral Milan Al Ashab vynikajícím provedením dvou virtuózních kusů pro housle. Na úvod Ernstova úprava Schubertova Krále duchů, na závěr Paganiniho Variace v úpravě Váši Příhody. Hlavními mluvčími byli pověřený ředitel Milan Němeček a umělecký ředitel Josef Třeštík, hostem on line byla zpěvačka a dirigentka Barbara Hannigan, na místě nechyběli všichni členové realizačního týmu a hosté zastupující sponzory. Představen byl i nový grafický design.

„Francouzský tenorista Benjamin Bernheim si získal své ctitele po celém světě.“

„Pro každého operního pěvce je zdravé zpívat písně.“

„Bernheim zaujal dokonalou pěveckou technikou a perfektně nastudovanými skladbami.“

V Praze si milovníci krásného zpěvu již zvykli, že koncerty významných současných operních pěvců zprostředkovává agentura Nachtigall Artists. Patří jí za to velký dík. Posledním příspěvkem pražské hudební scéně byl rudolfinský recitál tenoristy Benjamina Bernheima, kterého 19. listopadu doprovodila klavíristka Carrie-Ann Matheson.

„Nehodlám se definovat ani jako populární zpěvák, ani jako uznávaný operní pěvec.“

„Hoffmann je do jisté míry Offenbach. Často přemýšlím nad tím, kam až sahá otisk osoby skladatele a co už je jeho umělecká invence.“

 „Mezi pěvcem a klavíristou musí být veliká chemie ideálně prověřená roky společné práce a vystupování. Jinak to prostě nejde, nefunguje to a publikum to vycítí.“

Benjamin Bernheim se mezi světovou operní elitou pohybuje už několik let. Nicméně od konce léta jeho hvězda stoupá ještě strměji: Na své konto si připsal Hoffmanna na festivalu v Salcburku a následně i v Metropolitní opeře. Toto nastudování bylo vysíláno do kin po celém světě v rámci projektu Met: Live in HD. Celosvětově francouzského tenoristu sledovaly i milióny lidí při zakončení olympijských her a nedávno mu byl udělen titul ‚Pěvec roku‘ na International Opera Awards. V listopadu tento zpěvák debutuje v Praze.

„Principem inscenace zřejmě mělo být prolnutí osudů operních hrdinů s osudy jejich filmových představitelů, ale výsledkem je naprostý zmatek.“

„Olympia není loutka, ale filmová herečka, která svou árii zpívá jako Barbarella na namalovaném vesmírném pozadí. Nakonec jí vybuchne podprsenka…“

„Ke konci představení byl hlas Benjamina Bernheima už slyšitelně unavený a téměř se ztrácel.“

Zdálo by se, že natolik fantasmagorickou operu, jako jsou Offenbachovy Hoffmannovy povídky, není tak snadné zkazit. Režisérce Mariame Clément se to nicméně v Salcburku podařilo přímo neuvěřitelným způsobem.

„Serena Sáenz patrně zpívala skladby svého srdce.“

„Všem skladbám dominovala dokonalá pěvecká technika, založená na správně posazeném a dokonale opřeném hlasu.“

„Agentura Nachtigall Artists opět nabídla špičkovou operní interpretaci.“

Agentura Nachtigall Artists už za léta své existence dovezla do Prahy řadu vynikajících operních pěvců. Naposledy 27. listopadu v sále Novoměstské radnice vystoupila španělská sopranistka Serena Sáenz, byť jen za klavírního doprovodu. Ten více než spolehlivě zajistil Ahmad Hedar, jeden z nejlepších klavírních doprovazečů pěvců; zpěvačce byl i oporou v jejím vystoupení. Hned na úvod zazářil v poměrně dlouhé předehře k Rosinině árii z Rossiniho Lazebníka sevillského.

„Výčet operních superstars, které se slétnou do La Scaly, aby tam společně prožily večer nazvaný Znovu hledět ke hvězdám, bere dech.“

„Nejsem si jist, zda je opravdu nutné kořenit árie recitací náročných veršů Cesare Paveseho či Eugenia Montaleho, o plamenných úvahách marxisty Antonia Gramsciho nemluvě.“

„La Scala je symbol umění, divadla a kultury, která nám pomáhá vyjít ven a znovu hledět ke hvězdám.“

Na sedmý den posledního měsíce v roce připadá svátek svatého Ambrože, patrona italského Milána. Ve stejný den tradičně zahajuje novou sezónu milánská La Scala. Letos z pochopitelných důvodů pouze prostřednictvím televizního přenosu do celého světa.