PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Bouře Vítězslava Nováka, mořská fantazie pro velký orchestr, sóla a sbor, je monumentální kantáta. Taková díla zaznívají koncertně z více důvodů většinou jen výjimečně, jednou za desítky let. To, že se skladba nyní pod taktovkou Roberta Kružíka vzácně vrátila do Brna, kde měla premiéru v roce 1910, je skvělá zpráva. Kdo byl 15. ledna na filharmonickém abonentním koncertě ve zcela zaplněném Janáčkově divadle, dlouho nezapomene.

Některá díla v době svého vzniku i v následujících letech slavila velké úspěchy a uznání a postupem let začala mizet z koncertních pódií.“

„Praha prožívala v Rudolfinu opět mimořádné okamžiky a Supraphon pohotově natočil studiově toto dílo přesně v tom obsazení jako na koncertě.“

„Český repertoár sice v něm měl vždycky skvělého tlumočníka, avšak například Národní divadlo se ho coby operního šéfa dočkalo až v poslední fázi jeho života.“

Nahrávkou rozměrné dramatické kantáty Bouře s textem Svatopluka Čecha ve zhudebnění Vítězslava Nováka připomínáme dirigentský odkaz Zdeňka Košlera. Pamatujeme ho jako operního šéfa v pražském Národním divadle v době znovuotevření po několikaleté rekonstrukci v roce 1983 s památným přenosem Libuše. Vzpomínáme na něj jako na spolutvůrce tehdejšího kompletního nastudování oper Bedřicha Smetany i jako na dirigenta koncertů České filharmonie. Vracel se hodně do Bratislavy a do Japonska. Je podepsán pod nahrávkou Prodané nevěsty s Gabrielou Beňačkovou a Petrem Dvorským a Dalibora s Evou Urbanovou a Leo Marianem Vodičkou. Jeho život se uzavřel právě před 25 lety, 2. července 1995.