PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Z trojice uvádzaných francúzskych diel ani jedno dosiaľ v Redute nezaznelo.“

„Od domácej tenorovej hviezdy Pavla Bršlíka sa nič iné ako suverénny vokálny výkon neočakávalo.“

„Dirigent Robert Jindra patrí medzi vrcholné zjavy súčasnej českej dirigentskej scény.“

Ďalšia decembrová dvojica abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 11. a 12. decembra, posledná pred vianočnými sviatkami, musela v bratislavskej Redute uspokojiť predovšetkým priaznivcov francúzskej hudby. Nádherný koncertný program, zostavený zo symfonických  diel krajiny galského kohúta druhej polovice 19. storočia Édouarda Lala, Ernesta Chaussona a Albérica Magnarda, naštudoval s naším prvým orchestrom dirigent Robert Jindra a ako sólista sa predstavil náš svetoznámy tenorista Pavol Bršlík.  Z dramaturgického hľadiska bol koncert výnimočný – ani jedno z uvedených diel na pódiu Reduty v podaní Slovenskej filharmónie ešte nikdy nezaznelo.  Bola to odvaha dramaturga Juraja Bubnáša, keďže išlo o autorov, ktorých široká poslucháčska verejnosť vôbec nepozná.  Chapeau bas!

„Už první věta, nadepsaná prostě Rytmicky, uchvátila pozoruhodným espritem Milhaudovy invence, vzrušenou interpretací a podivuhodnou proměnou dynamiky.“

„Pražákovo kvarteto stvořilo barevně a výrazově vycizelovanou harmonii v souborovém zvuku.“

„Navzdory délce první věty Chaussonova koncertu udržela hudba pozornost nádhernou pulzací, proměnami tempa a účasti jednotlivých nástrojů.“

Na dalším koncertu 130. sezóny Českého spolku pro komorní hudbu vystoupili Pražákovo kvarteto, houslový virtuos Jiří Vodička a pianista François Dumont. Koncert se konal 16. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina. Francouzský program večera tvořila díla Daria Milhauda, Clauda Debussyho a Ernesta Chausona.

„Jitka Čechová pořad proložila třemi špičkovými díly pro sólový klavír.“

„Národnostně zaměřený návštěvník by možná zalitoval, že se zpívalo jenom německy a francouzsky, ale z uměleckého hlediska byl výběr bezchybný, zachovával pestrost i jednotící linku.“

„Martin Prokeš má komorní projev a je zřetelné, že vyrůstal na duchovní hudbě. Neopanovává prostor a neuslyšíme od něj velké drama, zato pečlivě promýšlí i detaily a jeho největší síla je v dlouhých ztišených soustředěných pasážích.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica dospěl do závěrečné třetiny. Na českolipském koncertu v sobotu 7. října dvě klíčové osobnosti pořadatelského týmu vystoupily v roli interpretů.

„Ani ne dvacet minut trvající skladbě, v níž skladatel zvolil důsledně homofonní přístup a razantně zesílil roli rytmické složky, dominovalo vzletné hýření trhaných rytmických protipohybů podpořené hravou a pestře koncipovanou instrumentací.“

„Autor ve své skladbě výrazně zjednodušuje tematickou stránku a na místo toho klade trpělivou snahu o opracovávání a vybrušování hudební struktury.“

„O celkově úchvatný dojem z této čtyřvěté kompozice se zasloužila zejména svéhlavá hra tří sólistů, která odkrývala transparentnost a věcnou návaznost mezi jednotlivými kontrapunkticky strukturovanými hlasy a rytmickými relacemi.“

V rámci festivalu Dvořákova Praha se 17. září na půdě pražského Rudolfina představil orchestr Akademie komorní hudby, jenž s elegancí a řemeslnou pečlivostí uvedl díla Bohuslava Martinů, Ernesta Chaussona a zatím nejnovější skladbu Jiřího Gemrota Ďábelský rozmar pro violoncello, dechové nástroje a bicí. Světová premiéra tohoto relativně krátkého, avšak hudebně velmi zábavného díla vnesla do výjimečné atmosféry koncertu příjemnou lehkost a čistou radost z klasické hudby. Personální dominantu večera tvořila tři zvučná jména reprezentující mladou generaci virtuózních hráčů. Houslista Josef Špaček, klavírista Roman Rabinovich a violoncellista Tomáš Jamník zde stvrdili svou technickou obratnost a zejména esteticky citlivý přístup k látce.

„Koncert Ravela je vskutku radostným dílem na poslech a, jak se ukázalo, i na hraní.“

„Publikum bylo Bavouzetem naprosto unešené, strhl se velký potlesk.“

„Orchestr ukázal ve své plné kráse celý dynamický rozsah, schopnost vykreslit dramatická i lyrická místa.“

Třídílná série koncertů SOČRu Ten hraje Toho a Ten zas Toho se v pondělí večer uzavřela, když Jean-Efflam Bavouzet přijel do Prahy zahrát Klavírní koncert Maurice Ravela. Ačkoliv právě Bavouzet na sebe strhl největší pozornost a zcela si získal diváky, také Pärtova Silueta i Chaussonova symfonie se povedly, a to jak výběrem, tak interpretací. Celý koncert vedený taktovkou Roberta Jindry představoval malou exkurzi do rozvíjející se, živé, přesto ale radostné Paříže. Závažné a patetické kompozice tento večer nenašly své místo na scéně.

„Pocházel z valonského Liége, neboli Lutychu. A to nebyla v Paříži v té době žádná výhoda. Spíše naopak.“ 

„I na základě pouhého tuctu hlavních varhanních děl je dnes považován za největšího varhanního skladatele po Bachovi.“

„Za klíčový moment ve svém hudebním životě považoval Louis Vierne den, kdy jako chlapec slyšel poprvé hrát v chrámu sv. Klotyldy v té době šedesátiletého Césara Francka.“

César Franck byl přes třicet let varhaníkem v novogotickém pařížském kostele sv. Klotyldy, dvě desetiletí profesorem varhanní hry a improvizace na konzervatoři a až na konci života plně uznaným skladatelem. Je autorem skvělé varhanní hudby, ale také velkých duchovních děl, několika zdařilých komorních skladeb a jedné jediné, zato velmi oblíbené symfonie. Narodil se 10. prosince 1822, před dvěma sty lety, v Liége. Byl Belgičan – a žil v Paříži. Ne zcela ideální kombinace…

„Do roku 2022 vydali celkem tři alba a s několika programy procestovali Evropu, Ameriku a Asii. Koncert v Chambord byl jejich devadesátý.“

„Je to příležitost si uvědomit, že Dessay umí zpodobnit každý odstín zoufalství, aniž by sklouzla do sentimentality.“

Sopranistka Natalie Dessay s klavíristou Philippem Cassardem uvedli 5. července na zámku v Chambord program s názvem Slova žen. První polovinu koncertu vyplnily skladby Mozarta, tu druhou výhradně francouzští skladatelé: Chausson, Poulenc, Debussy, Massenet a Gounod se svými vhledy do ženských duší.

„Vrcholem festivalu byl bezesporu písňový koncert mezzosopranistky Magdaleny Kožené, ve kterém vystoupila společně s manželem Sirem Simonem Rattlem, který se ujal partu klavíru.“

„Byl to kouzelný večer plný poezie a niterného výrazu, který pomáhali velkou měrou nastolit spoluúčinkující špičkoví instrumentalisté.“

Písňový recitál Magdaleny Kožené uzavřel v pondělí 27. června festival Concentus Moraviae. Zlínské Kongresové centrum spolu s ní přivítalo mezinárodní seskupení hudebníků v čele se Sirem Simonem Rattlem a dramaturgem letošního ročníku Kasparem Zehnderem.